BAtW 50

22.08.2020 19:28

 

Zdravím vás, moji milí čtenáříčci,

doufám, že se vám daří dobře :)

Nejdřív vám musím říct, že mě mrzí, že jste na pokračování museli tak dlouho čekat. Pokud čtete moje "úvodníčky", tak víte, že moje největší vášeň pro FF je už dlooouho ta tam a příběh jsem aktualizovala spíš už jen tak nějak ze setrvačnosti. Vlastně už jenom kvůli vám, co mi píšete komentáře nebo maily a prosíte o další kapitolu. A protože jsem měkkouš, tak občas vykřešu nějakou tu energii :D Teď mi to trvalo, protože jsem přišla svojí blbostí o pár přeložených kapitol a tak mě to otrávilo, že jsem měla chuť prostě to nechat všechno vyšumět... jenže! Po nějaké době jsem se zas jen tak koukla pod poslední kapitolu a viděla vaše komentáře a zas jsem vyměkla :) Navíc, na úplném začátku, jsem si předsevzala, že těch 50 kapitol dám, i kdyby mě to mělo zabít. Tak je to tu. Sice to trvalo pár let, uh-uh, ale je to tady. Jupí. Cokoli navíc bude bonus. Tím vám chci říct, že nemůžu slíbit a ani neslibuju, že překlad dokončím. Pomaloučku polehoučku pokračuju, už mám zas náskok 3 kapitoly, ale neslibuju ani, že budu aktualizovat pravidelně každý týden apod. Až to bude, tak to bude, i když se samozřejmě budu snažit, aby to nebylo jednou za půl roku, že ano :/ Pokud by chtěl někdo překlad po mně převzít a pokračovat v něm nebo na něm spolupracovat, nebráním se tomu, ať se mi ozve, nějak se domluvíme ;)

Dál chci poděkovat všem těm, kteří mě v průběhu těch několika let podporovali tím, že mi psali do komentářů, kdyby vás nebylo, sekla bych s tím už dávno, ale to už taky víte :)

A jako poslední: překlad této povídky nebude od této 50. kapitoly zveřejňován tady na stránkách. A věřte mi, že mě to vůbec netěší. Mám tyhle svoje stránky ráda i přes to, že jsem je zanedbávala. Nikdy jsem neměla v plánu zveřejňovat jinde, obzvlášť na stránkách typu fanfiction.net, Wattpad apod., ale pokud mám pokračovat, nehodlám nikomu ulehčovat kopírování. Někdy v budoucnu sem kapitoly přidám taky, ale to může být až bůhvíkdy. Aktualizace se tu tedy budou objevovat vždy s proklikem na stránku, kde překlad najdete. Číst tam můžete bez registrace, ale pro vkládání komentářů, myslím, musíte mít účet, proto ponechám možnost komentářů i tady, pod jednotlivými aktualizacemi, takže pokud byste mi chtěli třeba vyčinit za to, že jsem se dlouho neozvala nebo mě popostrčit, ať přidám další kapitolu, můžete i zde :) Budu ráda, když se ozvete.

Sit.

ooOoo

EDIT. 28. 9. 2020: 

Tákže, protože jsem se se slečnou z Wattpadu nakonec dohodla na stažení mých kapitol, přidávám tu padesátou i sem, ať je tu máme pěkně pohromadě :) Překlad budu nadále publikovat i na Wattpadu a nově ho na přání autorky doplňuji i na AO3.

 

Kapitola 50 – Navždy

Galaxie Mléčná dráha

Soustava Tilnast

Planeta Sarka

 

Tony si obvykle zatraceně dobře dokázal udržet přehled o tom, jak se dostal z bodu A do bodu B, pokud se do věci nezapojilo hojné množství alkoholu. Tentokrát nicméně nedokázal ani za život vysvětlit, jak se on a Loki dostali od hádky – v podstatě ječení – k šukání na jejich posteli. Protože jakkoli divně to mohlo znít; rozzlobený sex obvykle opravdu nebylo nic pro ně. A možná že to vůbec nebyl rozzlobený sex. Oh, bylo to rychlé a tvrdé a horečnaté, ale Tony se cítil spíš zoufale než rozzlobeně. Bylo těžké porozumět všemu, co mu běželo v tu chvíli hlavou, takže možná cítil i hněv. Alespoň věděl, že se nezlobil na Lokiho, ne doopravdy.

Ne že by se staral o hněv, když pevně svíral Lokiho boky a na rtech měl chuť jeho kůže. Loki ho hladkýma nohama pevně svíral kolem pasu, tmavé vlasy měl rozprostřené po posteli, zcuchané a chaotické, a dlouhé prsty zarýval do bílého povlečení, jak se Tony pohyboval téměř zběsilým tempem. S každým zvukem, který Loki vydal, dokázal jen myslet na víc. Tvrději, hlouběji, rychleji. Kdyby byl Loki člověk, Tonyho prsty by mu na bledé kůži zanechaly tmavé modřiny, k čertu, kdyby byl člověk, pravděpodobně by si tohle tolik neužíval s ohledem na to, jak málo se připravili. Ale on si to užíval. Kůži měl teplou a kluzkou potem, tváře a hrudník zardělé a kousal se do rtů, takže je měl vlhké a krvavě rudé. A Tony stále potřeboval víc.

Bylo to pro něj tak netypické, cítit se takhle, zvlášť při sexu, ale zkrátka si nemohl pomoct. Něco mu divoce hořelo hluboko v hrudi, naléhalo na něj. Milovat Lokiho bylo občas příliš ohromující. Nic z vřelých, zastřených a komfortních emocí, které Tony věřil, že by cítit měl. Byl to volný pád. Bylo to děsivé a vzrušující. Srdce mu z toho bušilo příliš silně a příliš rychle, jak mu s vervou pumpovalo krev do žil. Bylo to, jako by se neměl čeho držet, jen jeho, zatímco svět uháněl kolem. Ale bez ohledu na to, jak obrovské nebo děsivé to bylo, nikdy to nechtěl přestat cítit.

Nezáleželo na tom, že měl kvůli tomu pocit, jakoby se mu svírala hruď, protože mu to zároveň vyčistilo mysl. Možná tunelové vidění, možná jen opravdová schopnost myslet jasně. Ale těch tisíc věcí, které mu neustále běželo myslí, jednoduše zmizelo s polibkem a on věděl, že tohle bylo přesně to, co chtěl a potřeboval. A jakmile držel něco takhle blízko svému srdci, zapuštěné tak hluboce pod kůží, nemohl se toho vzdát. Prostě nemohl. Musel se prsty zabořit hluboko a držet se toho, aby mu to nevyklouzlo ze sevření.

Možná proto právě teď tak pevně svíral Lokiho. Možná proto si přál, aby jeho ruce mohly zanechat modřiny ve tvaru prstů. Protože on se nemohl pustit, nikdy se nemohl pustit, ale děsilo ho, že bude muset. Miloval ho, do hajzlu, miloval ho tak zatraceně moc. Loki to musel vědět.

Už byl příliš blízko vyvrcholení. Všechno to bylo rychlé a až moc rajcovní a on neměl tušení, jak dlouho dokáže pokračovat, ale musel, ještě o trochu víc. Chtěl vidět, jak se Loki rozsype jako první, chtěl ho udělat tvrději než kdykoliv předtím. Opravdu-opravdu to chtěl.

Zahákl paži pod Lokiho nohu a zvedl si ji přes rameno a současně se předklonil, změnil úhel a dostal se ještě hlouběji. Loki vydal dlouhý, lahodný sten, jeho prsty v pokrývkách zesílily sevření, až roztrhly látku. Tony otočil hlavu a políbil ho na vnitřní stranu stehna, těsně nad kolenem, pak se začal pohybovat stejnou rychlostí a intenzitou jako předtím. Jen takhle klouzal mnohem hlouběji. Nemohl zadržet vlastní steny, ne že by chtěl. Cítil se až moc skvěle, aby zůstal potichu.

Loki vykřikl slastí pokaždé, když se Tonymu podařilo přirazit ve správném úhlu a Tony se tím zvukem cítil opilý. Každý zvuk, který z něj dokázal vymámit, byl pro něj. Každé dýchavičné zasténání, každý hluboký povzdech a skoro-slovo bylo pro něj. To díky němu se Loki cítil takhle dobře. On byl ten, kdo ho takhle viděl, roztaženého na přikrývkách, téměř úplně ztraceného v potěšení. Potřeboval vyvrcholit tak strašně, že to skoro bolelo, ale pokračoval dál. Pokračoval s očima upřenýma do Lokiho tváře.

„Dotkni se sám sebe, nech mě tě vidět,“ vydechl. Nechtěl nic jiného než pokračovat, dokud Loki nevyvrcholí bez dotyku, ale byl moc daleko, aby vydržel o mnoho déle. Loki byl těsný a kluzký olejem a Tony byl tvrdý jako kámen, ještě než ze sebe shodili oblečení.

Loki otevřel oči a díval se na Tonyho, když obtáčel prsty kolem své délky. Začal se hladit, jeho sevření pevné a tempo rychlé. Zorničky měl tak rozšířené, že jeho oči vypadaly skoro úplně černé. Tony přirazil ještě tvrději, až se Lokimu zadrhl dech. Viděl, že je blízko, rozpoznal signály ze způsobu, jakým se hladil, z pohledu na jeho tvář, jak se přestal tak soustředit, jak jeho oči vypadaly téměř skelné. 

Netrvalo to dlouho. Loki se na posteli prohnul, ze rtů mu unikly hlasité zvuky, sperma mu potřísnilo prsty a břicho. Tony nedokázal vydržet o vteřinu déle, přestal se ovládat v okamžiku, kdy cítil, jak se Loki kolem něj svírá. Ještě několikrát přirazil, zasunul se tak hluboko, jak mohl. Pustil Lokiho nohu, teprve až když mu tělem proběhl poslední ze záchvěvů. Pak se na něj jednoduše zhroutil. Nestaral se o teplý, lepkavý nepořádek na Lokiho břiše, nebo že se sám zašpinil, cítil se dobře. Miloval, že Loki tak snadno unesl jeho váhu. Ani se z něj ještě nevytáhl, chtěl nejdřív popadnout dech.

Loki také ztěžka oddychoval, jeho hrudník se rychle zvedal a klesal. Nestrčil do Tonyho, aby ho ze sebe skulil. Jedna jeho ruka se dokonce zvedla, aby ho malátně pohladila po boku. Tony se tím cítil směšně potěšený. Byli si tak blízko, jak to fyzicky jenom šlo a to byl neuvěřitelně dobrý pocit.

Nemohlo to však trvat věčně a po nějaké době do něj Loki trochu šťouchnul. Tony narážku pochopil a nadzvedl se, aby z něj sundal svou váhu a podepřel přitom Lokiho hlavu svými pažemi. Díval se mu dolů do tváře, která byla stále uvolněná a klidná, a protože pořád ještě neměl co říct, sklonil se, aby ho znovu políbil. Ne tvrdě a s kousáním, jako na začátku tohohle všeho. Počínal si jemně a důkladně, vychutnával si chuť a pocit z líbání, doznívající dlouhé chvíle. Teprve když se jejich rty oddělily, se vytáhl a překulil, načež sebou žuchnul na postel vedle něj. Když se Loki přetočil a schoulil se po jeho boku – jako vždy – spočinul hlavou na Tonyho hrudi a přehodil přes něj nohu, okamžitě se cítil lehčí. Na oplátku kolem něj obtočil ruce v těsném objetí, nepouštěl ho, nikdy ho nepustí.

„Jsi takový blázen,“ ozval se Loki po chvíli ticha.

„Cožeto?“ zamumlal Tony. Mozek mu ještě úplně nenaskočil do obvyklé rychlosti.

„Nemysli si, že nevím, že tohle všechno bylo kvůli Hatchetovi,“ prokračoval Loki. A opravdu, Tony vážně začínal nenávidět zvuk jeho jména.

„Vzpomínáš si, že je tu jedno jméno, které nechceš, abych vyslovil, pokud se blížíme tomu být nazí? Můžeme jeho jméno přidat na ten seznam taky?“ Loki se nadzvedl z jeho hrudníku, aby se na něj mohl podívat.

„O tomhle to celé je, nebo ne? Nejde jen o podezření ohledně jeho motivů nebo jednoduchou opatrnost. Není to nic z toho, o čem jsi mluvil. Jsi jenom teritoriální.“

„Mám pádný důvody pro to, aby se mi nelíbilo, když se tady takhle ukázal,“ hádal se Tony. A jo, super, byli zpátky tam, kde začali. Měli by si dozvuk užívat o něco dýl.

„Ano, jsem si toho vědom,“ Loki na něj přísně pohlédl. „Také jsem opatrný, na rozumné úrovni.“

„Ne, víš co, to není úplně pravda. Můžu vidět, že pro něj máš slabost, dobře? Možná tě neznám staletí, ale znám tě. Nejsi tak opatrný jako obvykle.“

„Samozřejmě, že nejsem tak opatrný,“ pronesl Loki. „Není to cizinec. Znám ho.“

„To je přesně ono! Nejsi svý obvyklý super-podezíravý já, takže musím být místo tebe ten ostražitý.“

„Možná mám pro něj slabost,“ připustil Loki. „Ale nejsem slepý. Nepodceňuj mě tak. Myslím, že ho někdo poslal, aby mě našel.“

A dobře, co? Tony se posadil, trochu se zamračil. Fajn, tak nečekal, že tohle vyjde z Lokiho úst.

„Asgard?“ zeptal se. Loki zavrtěl hlavou.

„Určitě ne Odin ani Thor,“ odpověděl Loki. „Odin ho tolik nezná. A Hatchet nesnáší Thora, takže to je také nepravděpodobné.“

No, to byl další dílek skládačky, který vklouzl na své místo. Tony nevěděl, jaký jejich bratrský vztah býval, ale z toho, co se doposud dozvěděl, Thora celkově dobře přijímali všichni, hodně lidí ho milovalo. Někdo, kdo preferoval Lokiho společnost nad společnost milovaného korunního prince – ve skutečnosti někdo, kdo staršího Odinsona otevřeně rád neměl – prostě řekněme, že chápal, proč se to Lokimu zamlouvalo.

„Byl to asi můj… možná Frey,“ uvažoval Loki.

„Uh, král z Alfheimu, že by?“ zeptal se a Loki přikývl. Lokiho strýc, ale věděl, že by na něj tak odkazovat neměl. No, Hatchet byl elf, tak by to dávalo smysl. „Takže nevěříš jeho historce o té dívce a vyhnanství?“

„Ne, tomu věřím,“ řekl Loki. „Věřím, že to, co nám řekl, je všechno, co ví. Vztah mezi některými elfími rodinami může být zlý, takže se tam toho pravděpodobně událo víc, než o čem Hatchet ví. Ta dívka byla možná zabita, na tom ve skutečnosti nezáleží. Možná to bylo připravené, možná ne, to je vedlejší. Hatchet měl pravdu v jedné věci; posloužil jako obětní beránek. Je pravděpodobné, že ho využijí, aby něco takového urovnali. Nemá ani status, ani rodinu. Naše přátelství byla jediná věc, která ho přiblížila ke dvoru. Také nebyl právě moc oblíbený.“

„Šokující. Takže si myslíš, že ho opravdu vypověděli a že později ho za tebou Frey poslal? Proč? Co by Frey chtěl?“

„To já nevím,“ pokrčil Loki rameny. „Možná to ani nebyl on, je to jen odhad. Frey určitě ví o všem, co se stalo, včetně mé invaze na Midgard. Pochybuji, že se snaží udělat laskavost Odinovi, tak možná Frigga… opravdu nevím.“

Tony o tom na okamžik přemýšlel. Tak to definitivně dávalo věcem nový rozměr. No, taky to znamenalo, že něco z toho, co řekl, byly naprosté hovadiny.

„Promiň,“ řekl. „Jsem idiot.“ Loki pozvedl obočí. „Samozřejmě, že jsi dost opatrný.“

Jako by Loki byl ten typ, který se nechá zaslepit úsměvem nebo uchlácholit velkým objetím. Prosím, co si vůbec myslel? Loki nikdy nebral nic za bernou minci. Ovšem, že si uvědomoval, že s Hatchetovou historkou bylo něco v nepořádku.

„Jsem opatrný, ale nejsem podezíravý,“ prohlásil Loki. „Je velmi nepravděpodobné, že by měl Hatchet zlé úmysly.“

Znovu, Loki neřekl „nemožné“, jen „velmi nepravděpodobné“. Tony by měl věnovat více pozornosti těmto jemným rozdílům. Loki vždycky volí svá slova pečlivě.

„Hodláš ho konfrontovat? Zeptat se ho, kdo ho poslal?“

Loki se zasmál. „Ne.“

„Proč ne?“

„Protože jestli je stále stejný, jestli je pořád takový, jakého si ho pamatuji, brzy se přizná. Nikdy mi nedokázal lhát, ne dlouho. Nemělo by to trvat víc než pár dní. Považuj to za test a nezasahuj.“

Tony chvíli zíral na drobný úsměv, který Lokimu pohrával na rtech.

„Dobře, musíš mi říct, co vy dva spolu máte. Nemůžu si to zařadit.“

Vnímal tam blízkost, zatracenou intimitu nebo něco. Viděl to ve způsobu, jakým se Hatchet tak lehce nakláněl do Lokiho prostoru, jako by to dělal milionkrát předtím, jak mu to Loki dovolil. Viděl nevyslovené rozhovory, jak si porozuměli na základě několika pohledů. Byla mezi nimi spousta historie. Loki mluvil s jistotou o jeho loajalitě, i když si byl jistý, že ten chlápek ve skutečnosti lhal o tom, proč ho hledal. Chápal, proč si byl Loki některými věcmi o něm jistý, ale některé detaily pořád nedávaly smysl.

„Je to přítel,“ prohlásil Loki. „Říkal jsem ti to.“

„Jen přítel? Ne, nedívej se na mě tak. Někdo, koho znáš celý svůj život, se objeví a očividně jste si blízcí. Divíš se, že mě to zajímá?“

Loki mu položil ruku na hruď a zatlačil ho zpátky na postel. Naklonil se nad ním, tak aby jeden na druhého pořádně viděli.

„Je to žárlivost?“

„Ne… tak to není,“ bránil se Tony. Vážně nevěděl, jak to říct. Bylo to víc než to, ale těžko se to vysvětlovalo. Nechtěl znít uboze. Nechtěl kňourat jako chamtivé dítě. „Miluju tě,“ začal. „A vím, že v tomhle jsme teď spolu už pár let, ale… jak by to mohlo někdy konkurovat staletím--“

Loki mu položil prst na rty, aby ho utišil.

„Není to konkurence,“ oponoval. „A já nejsem žádná odměna, kterou lze vyhrát.“

„To já vím,“ namítl Tony.

„Důvod, proč jsem s tebou, není ten, že jsi byl jediný muž kolem, nebo proto že jsme byli v posledních pár letech neustále spolu. Dal jsem ti svou lásku a nevezmu si ji zpátky jen proto, že někdo, koho mám rád, se vrátil do mého života. Nebo si myslíš, že je má láska tak vrtkavá? Něco, po čem může chňapnout každý? Něco, co dám snadno?“

„Já vím, že tak to není, ale jestli už jsi mu ji dal--“

„Měl bych se obávat návratu do Midgardu?“ zeptal se Loki. „Odvrátíš se ode mne a vrátíš se k ní?“

„Ty víš, že ne,“ odpověděl Tony.

„Pak pochybuješ o mé loajalitě?“

„Ne, ne ovšem že ne!“ bránil se Tony a položil mu ruce kolem pasu, jen aby ho znovu držel.

„Tak čeho se tak bojíš?“ zeptal se Loki s úsměvem. Byl to jeden z těch okamžiků, kdy se Tony cítil neuvěřitelně mladě.

„Nevím… že já jsem jen… já… užvaněný vynálezce s podivným smyslem pro humor a nezdravým komplexem hrdiny. Že ty jsi bůh, že možná chceš někoho víc… vhodnýho.“

Bylo to poprvé, co cítil, že možná nebyl pro Lokiho dost dobrý. A to bylo děsivé.

„Och, ticho, ty blázne,“ zabručel Loki a políbil ho. Bylo to dlouhé a hluboké, ujišťující spojení. A tak Tony musel zesílit své sevření.

Loki se přesunul na něj a sedl si obkročmo na jeho boky, dokud se k sobě úplně netiskli. Když ho Loki pustil, nevzdálil se, pořád dýchali stejný vzduch, centimetry od sebe.

„Jen ty,“ ujistil ho tiše. „Pouze ty.“

Tony přikývl a stáhl si ho k dalšímu polibku. Loki se nebránil. Líbali se znovu a znovu, zabalení v náručí toho druhého a konečně poslední tíha, kterou Tony cítil, že mu svírá hrudník, zmizela.

Pak se Loki zasmál do jednoho z jejich polibků.

„Co?“ zeptal se Tony také s úsměvem.

„No, nemáš důvody žárlit,“ začal a zašklebil se. „Ale lhal bych, kdybych řekl, že jsem si neužil tvůj malý teritoriální výbuch.“

„Jo?“

„Dokud nejsi majetnický.“

„Jsem rád, že umíš ocenit ten rozdíl,“ podotkl Tony. Mohl by zmínit, že Pepper nebyla moc dobrá na rozlišování toho rozdílu a že tím tak či tak nebyla moc ohromena, ale měl víc rozumu, než aby nadnesl ze všech lidí v tuhle chvíli zrovna Pepper. To její jméno Loki zakázal v jejich posteli. Pochopitelné, vážně.

„Přesto jsi byl hloupý,“ usmál se Loki a zavlnil boky kupředu. Tony byl pořád trochu citlivý a ještě nebyl připravený na další kolo, ale byl to dobrý pocit.

„Protože jsem teritoriální?“ zeptal se Tony. „Je humorný, že to říkáš zrovna ty, který mi pravidelně necháváš na krku cucfleky velikosti planety.“

„Protože žárlíš,“ opravil ho Loki. „Můžeš být klidně teritoriální. Nikdo se mnou nikdy takový nebyl.“

„Těžko tomu můžu uvěřit,“ pochyboval Tony, jak hladil Lokiho nahoru a dolů po zádech. „Koukal ses v poslední době do zrcadla?“

Loki se zasmál a znovu ho políbil, kousl ho do spodního rtu, pak to místo pohladil jazykem.

„Já nevím,“ řekl Loki poté, co se zase odtáhl. „Někteří žárlili, ale bylo to spíš majetnictví, tělesná touha, než co jiného.“ Dál pomalu pohyboval svými boky a díky oleji z dřívějška a Lokiho spermatu bylo to klouzání perfektně kluzké. „Ale nic jiného,“ pokračoval. „Nebyli mi ani tak oddaní nebo si nemysleli, že by princ byl ochotný se spokojit pouze s jediným milencem.“

„No, já jsem oddaný,“ prohlásil Tony a začal se pod ním pohybovat, když jeho pták začal znovu hrdinsky projevovat zájem. „A chci být jediný.“

„Jsi,“ slíbil Loki a Tony si ho stáhl dolů pro další polibek. Bylo to hodně jiné než předtím. Prostě se dál hýbali a otírali o sebe a líbali. Loki ztvrdl dřív než Tony, ale ten ho záhy následoval. Už mu nebylo dvacet, ale byl Tony zatracený Stark, a jestli jeho neskutečně sexy milenec chtěl víc, on mu to zatraceně hodlá dopřát. Opravdu nebylo tak těžké držet krok, když uváží všechny okolnosti.

„Zůstaň,“ nakázal pak Loki, rukou pevně spočíval na jeho reaktoru, zatímco si sedal. Jak se bůh pohnul, znovu ucítil, jak vlhký a kluzký Loki pořád ještě je od oleje a jejich spermatu. Jeho pták definitivně nepotřeboval další povzbuzování, jen se podívat na Lokiho stačilo a cítit ten nepořádek, který nadělali při prvním kole. Ani se neobtěžovali se otřít. Celé to bylo zatraceně špinavé. Zdálo se, že Lokimu to nevadilo… ne že Tonymu ano.

Loki se natáhl, aby ho vzal do ruky, párkrát ho pohladil po celé délce, jen aby dostal plnou erekci. Pak nasměroval Tonyho penis do svého zadku, pořád ještě uvolněného a kluzkého. Bylo to jiné, klouzat takhle dovnitř. Ne tak těsné, ale neskutečně vlhké. Tony sténal rozkoší a Loki mručel také, zněl velmi spokojeně.

„Seš tak zatraceně úžasnej,“ lichotil mu Tony. Natáhl se, aby sevřel Lokiho boky, aby cítil, jak se hýbe. Loki položil své ruce na jeho a putoval s nimi níž, až se mu Tonyho prsty zaryly do zadku, rozprostřené na jeho hýždích. Tony stiskl a pevně ho sevřel.

Loki nezrychlil tempo, ani po dlouhých minutách. Dál se pohyboval pomalu, zvedal se a klesal zpátky dolů na Tonyho délku. Nebyl to jenom úžasný pocit, sledovat Lokiho dalo všemu úplně nový rozměr. To, jak mu oplácel pohled, jak měl prsty roztažené na jeho hrudi, sledovat, jak se jeho dýchání pomalu zrychlovalo, Tony si byl absolutně jistý, že se nikdy nechtěl nikoho jiného znovu takhle dotýkat. Nic nemohlo nikdy tohle překonat.

Přesunul jednu ruku, aby Lokiho stáhl dolů, protože ho musel znovu políbit. Loki se snadno nechal, jeho pomalý rytmus nezaváhal ani na chvíli. Když polibek skončil, Tony ho nenechal se vzdálit, ale držel svou ruku vzadu na jeho krku a tiskl jejich čela k sobě.

„Jen ty,“ vydechl. „Jenom ty.“

„Jenom ty,“ opakoval Loki.

Tony nebyl na velkolepá vyznání lásky, nebyl v nich dobrý, tak neřekl nic jiného, ale věřil, že Loki mu rozuměl. Jen ty. Jenom ty. Navždy.

 

ooOoo

Další

ooOoo