BAtW 38

17.02.2019 22:20

 

Tak konečně aktualizace :) Mohlo by to být lepší, ale i tak doufám, že budete rádi ;)

Příjemné počtení!

Sit.

 

Kapitola 38 – Útěk z Aakaru, část II.

Galaxie Fornax

Soustava Tayo

Měsíc Aakar

 

Věci šly hladce, skoro až moc hladce, takže to Tonyho znervózňovalo a jen čekal, co se podělá. Když se něco může pokazit, tak se to, zdá se, vždycky pokazí. Loki byl v celé té iluzorní a infiltrační štaci neuvěřitelně dobrý, a rozhodně to nebylo jen kvůli kožoměnectví. Když se změnil, změnil se hodně, pohled v jeho očích, jeho gesta, způsob jakým mluvil, to všechno se změnilo spolu s jeho zjevem. Juyu by mohla být stejně dobrá jako on, kdyby si udělala čas na zdokonalení se v dovednosti klamu, protože změna její podoby nestačila. Tony věděl, že to byl důvod, proč z ní Loki chtěl mít hlídku/zálohu, místo aby ji vzal sebou. Zatím to fungovalo velmi dobře.

Tony poslouchal jak se Loki, Drongo a Bee úspěšně vydali na cestu do hlubin základny vstříc dětem, ale ve skutečnosti ho to neuklidnilo. Tony nenáviděl být tím, kdo čeká, ale věděl, jak důležité bylo zajistit jim únikovou cestu, a ne že by někdo jiný měl dost palebné síly, aby udržel transportér proti jakémukoli možnému útoku. Musel to být Tony nebo Loki, protože dosud ještě Drongovi tolik nevěřili a oba by byli nesví, kdyby ho tu měli nechat samotného. A tak Tony naslouchal a čekal. Nenáviděl to.

Imperialista skončil znovu svázaný a umlčený. Seděl teď v rohu, kde na něj Tony mohl dávat pozor. Souhlasili s Lokim, že by měli případná rukojmí předat Stínovým lidem, to bylo jen spravedlivé. Byl to Tony samozřejmě, kdo chtěl udržet počet mrtvých na minimu a byl se sebou zatraceně spokojený, když Loki pokrčil rameny a souhlasil. Zabil dva ze šesti, což znamenalo, že přibližně 66,67 % přežilo, docela paráda, když přišlo na Lokiho. Také to posílilo jeho víru, že Loki si zabíjení neužíval, jen neměl žádné výčitky zabít ty, kteří mu stáli v cestě nebo ho napadli. Nebylo to moc, byla to pořád morálně šikmá plocha, ale byl to velký rozdíl, obrovský rozdíl. Byl to rozdíl mezi nemilosrdný a vyloženě zlý. Věděl, že Loki není „zlý“, ale pořád bylo skvělé vidět jednou za čas nějaký důkaz.

Pak si všiml, jak se k transportéru blíží nějaký strážný. Odpojil svůj mikrofon od sítě, aby nerušil ostatní, ale pořád poslouchal. Jeho helma se posunula na místo, když zamířil ven, protože bylo důležité, aby skryl svou tvář. Také přepnul jednu ze svých rukavic do elektrického módu. Před nějakou dobou, když experimentoval na krystalech, si všiml, že dokázaly dokonale uchovávat elektrickou energii. Ta proměnila normální „energetické kulky“ – jak měl tendenci naplněným válečkům říkat – v méně smrtící. Energetické paprsky pálily a byly zatraceně smrtící, doslova schopné odstranit z lidí kusy masa, dokázaly spálit maso a kosti tak brutálně, že v těle zanechaly obří doutnající díru. Válečky naplněné elektřinou na druhou stranu sloužily jako sakra působivá omračující střela. Nemohl elektrické krystaly použít k pohánění svého obleku, příliš rychle se vyčerpaly, ale uložit jeden nebo dva do rukavic mu navíc dodalo nesmrtící zbraň. Byl si poměrně jistý, že by mohl modifikovat nebo přestavět některé z energetických zbraní a zahrnout do nich omračující režim, ale právě teď měl s elektrickými krystaly kompatibilní jen své repulzory. Pořád ještě se cítil trochu nesvůj ohledně opětovné práce na zbraních, a ty zbraně byly jen jeden projekt v dlouhé řadě věcí, které měl v plánu dělat. Ale alespoň přemýšlel o dělání nesmrtících zbraní. To muselo mít váhu.

Strážný už stál u dveří, když se tam Tony dostal.

„Číslo lodi?“ zeptal se hned.

„CEN-54RU,“ odpověděl Tony.

„Náklad?“

„Nejsem oprávněn říct,“ prohlásil Tony.

„Aakarská bezpečnost je oprávněna to vědět,“ odvětil strážný.

„Kapitán Eman není na palubě, a dokud se nevrátí, musím se řídit jeho rozkazy. On jediný může rozhodnout, kdo je oprávněný.“

Strážný na něj chvíli hleděl.

„Nějaké námitky vůči povinné rutinní kontrole?“ zeptal se pak. Oh, dobrá, on byl ten, kdo naléhal. Tony pokrčil rameny a ustoupil stranou.

„Vůbec ne,“ řekl. Strážný vešel dovnitř a Tony ho následoval. Čekal, dokud dvakrát nezahnuli za roh, než vypustil elektrický blesk. Šok vyřadil imperiálnímu strážci svaly a ten se otřásl, načež klesl jako loutka, které někdo přestřihl vodící šňůrky. Trochu sebou škubl, poté co dopadl na zem, ale dýchal a všechno.

„Fajn, omračující režim funguje,“ poznamenal Tony, pak popadl strážného a přehodil si ho přes rameno, aby ho svázal a zamkl s ostatními. Doufal, že to byl poslední strážný, se kterým se musel vypořádat, než se Loki s ostatními vrátí.

ooOoo

A tak v době, kdy zaslechl, že se Loki dostal na místo, kde drželi ty děti, měl zamčené čtyři bezvědomé strážné. Byl zatraceně rád, že to slyšel. Zachytil část z toho, co Imperialista na druhé straně říkal o výcviku, ale nevěnoval tomu pozornost, protože k transportéru se přibližovali další čtyři strážci. Tentokrát všichni najednou.

„To si ze mě musíte, kurva, dělat srandu,“ zabručel. Toho posledního svázal ani ne před pěti minutami. Možná že mizející strážní začali budit podezření, ale koneckonců jim nemohl dovolit prohledat transportér a nalézt jejich imperiální rukojmí. Tihle strážní vypadali jinak, jejich brnění se zdála silnější a měli větší zbraně. Skvělý. Aspoň mu pořád zbývalo pár omračujících výstřelů, jakmile mu dojdou, začne je tlouct do obličeje.

„Jsme na cestě, Starku,“ slyšel pak Lokiho říct a připojil se, aby mohl odpovědět.

„Právě včas,“ poukázal. „Vypadá to, že tady budu mít brzy vcelku problém.“

Zaslechl Lokiho zaklít, ale jeho mysl už si pohrávala s nápady, co provést se strážnými. Pokud byli ostatní na cestě zpět, pak přímý boj nezněl tak špatně. Nevěděl, kolik dětí sebou vedli, ale muselo jich být víc než jedno nebo dvě, a znělo to, jakoby utíkali, takže se vše jistě brzy zkomplikuje. Nebyl čas na opatrnost, musel zabezpečit transportér, než se ostatní dostanou zpátky. Měl pocit, že trik, který použil čtyřikrát (na ty blbce), s těmihle strážemi fungovat nebude, obzvlášť ne když vypadali na nějaký druh elitních strážných. Tak přepnul své repulzory zpátky do normálního režimu a ujistil se, že transportér byl připraven ke startu, než zamířil ke vchodu.

Chvíli před tím, než zabočil za poslední roh, aby se dostal ven, se začal z komunikačního linku ozývat zvuk boje, zvuk mnoha bojujících lidí. Sakra.

„Zvíře je venku,“ poznamenal Loki klidně. Bylo to patřičně trefné jméno pro Bee a patrně stále dodržovali ‚pravidlo žádných skutečných jmen‘.

„Radši na ni dávej pozor,“ varovala Juyu.

„Jenom si pospěšte zpátky,“ nabádal je Tony. Pak někde venku začal vyřvávat alarm. „Kurva!“

Vyrazil z transportéru a hned vypálil svými repulzory, jak se snažil nedat strážím čas zahájit palbu jejich vlastními zbraněmi. Přistávací oblast nebyla moc velká, ale bylo tam dost prostoru, aby Tony mohl vyskočit a vznést se do vzduchu. Také se zdálo, že zbraně, které strážní měli, nakonec nebyly pistole, ale nějaký typ bodných či sečných zbraní blízkého dosahu, což bylo velmi dobré. Měl moment překvapení na své straně, takže ti čtyři šli dolů docela snadno, ale alarmy pořád vřískaly, takže očekával, že se ukážou další. Pokud tedy všechny nezaměstnávala snaha zastavit ostatní, což byla pravděpodobná možnost.

„Veliteli,“ zaznělo Drongovým hlasem, „v případě útoku mohou uzavřít doky, musíte se ujistit, že transportér není uzamčený.“

Jo, měl na to myslet. „Jdu na to,“ potvrdil. Už věděl, že jednotlivé panely se nacházely u každé dokovací stanice, viděl, jak do nich byl zadán jejich přístupový kód, poté co přistáli. Jakmile se dostal dolů k rozhraní, netrvalo dlouho, aby poznal, že nereaguje.

„Centrální uzamčení,“ oznámil.

„Blížíme se, můžeš to opravit?“ chtěl vědět Loki. Dýchal zrychleně a hlas se mu nepatrně zádrhával. Bojoval.

„Testoval jsem dneska jeden prototyp, není důvod neotestovat další,“ odtušil. Mít jen omezené množství času a neustálá možnost toho, že ho každou chvíli napadnou, nepředstavovaly zrovna nejideálnější okolnosti, aby otestoval, jak dobře zvládal hackovat se svým o DNI vylepšeným mozkem. Alespoň že pod tlakem fungoval velmi dobře. Snažil se nevnímat zvuk boje přicházející ze sluchátka, aby se mohl soustředit. Navodil si mentální obraz přesýpacích hodin, aby aktivoval tuto funkci DNI, poněvadž to bylo příhodné. Cítil ten okamžik, kdy se ocitl mimo pohodlné bezpečí vnitřního systému svého obleku. Technologie tady byla humpolácká a ani zdaleka tak vyspělá jako ta na lodi. Bylo to prudké a příliš jasné a trochu jako muset projít písečnou bouří. Definitivně nepříjemné, ale byl uvnitř, věděl, že byl uvnitř, věděl, že pronikl do jiného systému. Bylo to zvláštní. Bylo těžké se orientovat, protože se to tak lišilo od systému IronMagea nebo jeho HUD. Ale bude to muset zvládnout.

Nepotřeboval otevřít všechny doky, pouze jejich vlastní. Nevěděl, jak těžké to bude, ale věděl, jak pracovaly počítačové programy, nezáleželo na jejich typu, vždycky uplatňovaly nějaká základní pravidla. Musel chvilku hledat. Pak to tam objevil, transportér, znal to ID, znal ten přístupový kód, takže určitě našel ten správný. Uvolnit ho z uzamčení bylo jako odemknout zámek, a to ani nijak komplikovaný zámek. Zdejší technologie byla vážně podprůměrná i v porovnání se Zemí. Pak pomyslel na možné pronásledovatele a na mysli mu vyvstal obraz bitevních lodí, jak jsou jim na stopě, a začal rozbíjet zámky na ostatních dokovacích stanicích. Sakra, začal působit škodu na všem, co dokázal najít. Věděl, jak fungovaly viry a jak nějaká malá chybka mohla způsobit hodně škody. Byl si jistý jako peklo, že nechtěl, aby kdokoli opustil tyhle doky přinejmenším pár hodin, snad i víc. Cítil se jako slon v porcelánu nad způsobem, jakým cestou ven demoloval systém.

Stáhnul se v momentě, kdy byl hotov a okamžitě ucítil počínající bolest hlavy. Doufal, že to bude mnohem příjemnější, jakmile zdokonalí technologii, neměl by používat technologii, která byla pořád v beta-fázi testování, ale nedalo se nic dělat. Sotva setřásl lehkou závrať, když pocítil, že za ním někdo stojí a otočil se, hned nabíjející repulzory.

Jen aby zjistil, že čelí Lokimu. Bůh setrval okamžik bez hnutí.

„Ty jsi mě neslyšel?“ zeptal se.

Tony vydechl a nechal otevřít čelní panel své helmy, zatímco spouštěl ruku. „Omlouvám se, hackuju,“ vysvětlil. „Kde jsou ostatní?“ zeptal se a Loki pokynul hlavou za sebe.  Vypadalo to, že Drongo zabarikádovával bránu s pomocí několika podobně šedých, ale menších a méně rozměrných dalších Stínů.

„Můžeme vzlétnout?“ chtěl vědět Loki.

„Jo, dostaň všechny dovnitř,“ přikývl Tony.

„Nastupte do transportéru! Všichni!“ křikl Loki.

„To je hodně dětí,“ poznamenal Tony, když se (relativně) menší děti všechny rozeběhly a uháněly do letounu.

„Nepodceňuj je,“ doporučil mu Loki. Trochu mu docházel dech a cop měl pocuchaný, oblečení a nože zakrvavené, ale zdál se čilý a na rtech mu pohrával spokojený úsměv. Byl ohromen, to Tony mohl říct.

„Vrať se do řídící místnosti,“ vybídl ho pak Loki. „Musíme udržet brány zavřené tak dlouho, jak jen to půjde.“

„Jasně,“ vyhrknul Tony, neztrácel čas a hnal se zpátky do transportéru. Musel se vyhnout několika dětem, zatímco běžel, ale ony mu snadno uhýbaly z cesty.

„Jsem připravený k odletu, stačí slovo,“ oznámil.

„Jsou všichni uvnitř?“ zeptal se pak Drongo.

„Zbýváš jen ty,“ odpověděl Loki. „Musíš utíkat.“

Tony slyšel mohutný třesk a předpokládal, že Drongo bránu pustil a rozeběhl se k transportéru. Tony byl napjatý, připravený vzlétnout, jakmile to půjde.

„Teď!“ vykřikl Loki a Tony všechno uzavřel a o vteřinu později opouštěl dok.

„Hlídko, je orbita čistá?“ zeptal se.

„Nic jiného z Aakaru zatím nevzlétlo,“ odpověděla Juyu.

„Dobře, doky jsou pořád ještě zamčené,“ konstatoval s radostným úsměvem. „Přibliž se k nám a oči měj otevřené,“ instruoval Tony. „Jsou všichni v pohodě?“

„Jsme,“ odpověděl Loki. „Zamiř k místu setkání, za minutu budeme na můstku.“

„Kurs nastaven,“ odpověděl Tony. Bude trvat jen pár minut dostat se dostatečně daleko od měsíce, aby mohli zvýšit rychlost.

„Proč je tu víc Imperialistů než dřív?“ zeptal se náhle Loki a Tony se musel zasmát.

„Čmuchali. Udělal jsem, co jsem musel. Doufám, že shledáváš mé dovednosti v braní rukojmí atraktivními.“

„Velmi,“ odtušil Loki, nyní stojící ve stejné místnosti.

„Poslal jsem mláďata do zadní části,“ oznámil Drongo, jakmile vstoupil do místnosti. Malá Bee se vlekla za ním. Byla dokonce krvavější než Loki, což nebylo překvapující. Skutečnost, že se vláčela za Drongem, místo Lokim byla ale trošku zvláštní. „Řekl jsem jim, aby se něčeho drželi a čekali.“

„Dobře, nemělo by trvat moc dlouho dostat se k místu přistání,“ sdělil mu Tony. „Doufám, že kmen je pořád tam.“

„To rozhodně,“ odpověděl Drongo.

ooOoo

„Ehm, Veliteli,“ slyšeli hlas Juyu, jak se přibližovali k Sakaaru. „Někdo se blíží.“

„Kolik?“ zeptal se Loki, než ze sebe Tony mohl dostat slovo.

„Jenom jeden,“ odpověděla Juyu a jakmile ta slova opustila její ústa, Tony viděl, že ať to byl kdokoli, snažil se navázat kontakt.

„Vezmeme to?“ zeptal se. Transportér vážně neměl dobré skenery, takže o té kosmické lodi nevěděl nic. „Jak je to velké, Hlídko?“

„Menší než Drake,“ odpověděla.

„Huh,“ Tonyho to překvapilo.

„Přijměte hovor,“ doporučil jim Drongo. Loki přikývl a Tony otevřel kanál.

„Ano?“

„Mluvte, kdo jste,“ rozkázal přísný ženský hlas na druhém konci.

„Caiero?“ zeptal se Drongo ve zjevném překvapení.

„Drongo?“ zeptala se žena na oplátku. „Měla jsem vědět, žes to byl ty.“

„Jak ses sem dostala tak rychle?“ zeptal se Drongo.

„Mám uši všude,“ odpověděla. „Mysleli jsme, že jsi mrtvý.“

„Málem jsem byl,“ odpověděl.

„Co se stalo… je velká ztráta,“ promluvila pak.

„Došlo k mnoha velkým ztrátám, netýkaly se jen mého kmene.“

„Já vím,“ řekla Caiera.

„Když jsi to věděla, jak to může být-“

„Pojďme si o tom promluvit, jakmile přistaneme,“ přerušila ho. „Míříte ke kmeni Chladného údolí?“

„Ano.“

„Dám jim vědět a sejdeme se tam,“ poznamenala. „Udržím orbitu čistou,“ s tím se kanál uzavřel.

„Odlétá,“ hlásila Juyu.

„Kdo to byl?“ zeptal se Tony.

„Přítel,“ ozřejmil Drongo. „Velmi dobrý přítel.“

„Důvěryhodný?“ zeptal se Loki.

„Ona je Oldstrong,“ odvětil Drongo. „Chtěla by, aby děti byly v bezpečí.“

„To není odpověď,“ podotkl Tony.

„Věřím jí,“ řekl Drongo. „Nenakráčíme do pasti.“

„Pro teď to bude muset stačit,“ rozhodl Tony. Zvedl tázavě obočí na Lokiho. Bůh po chvíli kývl.

ooOoo

Skutečnost, že nikoho nepotkali, podle všeho dokázala, že ta kočka, se kterou mluvili, říkala pravdu a zajistila jim volnou cestu. Řečená kočka byla sedm stop vysoká s více svaly na těle, než mohl Tony kdy doufat, že sám nabere. Taky kolem sebe měla nějaký druh aury, která nutila Tonyho chtít jí říkat „Madam“. Fakt, že ho mohla zlomit vejpůl s jednou rukou přivázanou za zády, s tím možná měl něco společného. Necítil tenhle druh neklidu kolem Dronga, ten chlap vyzařoval klid, Caiera ani tak ne.

Za ní postávali další šedí Sakaařani, někteří vyšší než Drongo, někteří menší, někteří z nich hubení a šlachovití, někteří velcí a mohutní, všichni se stejně kovově šedou kůží a tmavýma očima. Bee na ně všecky otevřeně zírala a Juyu také stála s rukama zkříženýma, zachovávajíc si chladnou hlavu. Loki byl nejméně ohromen, ale byl to Loki. Tony se rozhodl, že dokud nevyvstane potřeba, bude si držet od té obří dámy odstup. Drongo a Caiera spolu opodál chvíli mluvili, pak se vrátili k Drakeovi. Čas se jistě krátil, Tony rozhodně dychtil odejít.

„Kmen se o děti dobře postará,“ ujistila je.

„Uvnitř transportéru jsou i nějaká imperiální rukojmí,“ upozornil Loki.

„Vypořádám se s nimi,“ odvětila Caiera a očima několik okamžiků setrvala na každém z nich.

„Věděla jsi, kde ta mláďata byla?“ zeptal se Drongo.

„Ano.“

„Tak proč jsi nejednala dřív?“

„Měli jsme plány. Ne tak lehkomyslné jako byl ten váš, ale osvobodili bychom je.“

„Času nelze vždy plýtvat na zdlouhavé plány,“ opáčil Drongo.

„Ty a já máme jiný názor na mnoho věcí, ale nemysli si, že nejsem vděčná,“ prohlásila. „Věř mi, Červený král na tento úder dlouho nezapomene.“

„A máš další plány?“

„Ty víš, že ano.“

„Můžu ti pomoct.“

„Ne, Král myslí, že jsi mrtvý, jeho muži ohlásili, že jsi mrtvý, je lepší, když má za to, že je to pravda. Musíš jít a zůstat v bezpečí.“

„Nehodlám se skrývat, zatímco mí lidé trpí.“

„Drongo… musíš jít, není tu nic, co bys ještě mohl udělat. Vrať se ke svým cestám, najdi nám další spojence, to je to, co můžeš udělat. To je to, co zajistí naši budoucnost.“ Její oči sklouzly zpět k Tonymu, Lokimu a dívkám.

„Jsme vděční za vaši pomoc,“ řekla. „Ale musíte rovněž odejít, protože nebudu moci zaručit vaši bezpečnost.“

„Věřte mi, jsme pryč hned, jak to půjde,“ odpověděl Tony.

„Dobře,“ přikývla, pak se obrátila zpátky na Dronga. „Můžeš odejít s kmenem.“

„Ne,“ zavrtěl muž hlavou. „Pokud musím jít, budu následovat novou cestu. Mám dluh, který musím splatit za pomoc, jíž se mi dostalo.“ Ukázal v obecném směru Tonyho s Lokim.

Caiera se na okamžik zamračila a pak se zeptala: „Kam přesně se chystáte?“

„Stříbrná galaxie,“ odpověděl jí Loki. Tonyho ta upřímná odpověď trochu překvapila, ale bylo to dost mlhavé, aby byli v bezpečí.

„To je moc dobře. Není to ani moc daleko, ani moc blízko,“ konstatovala. „Potřebujeme další spojence. Jdi a splať svůj dluh, dělej, co děláš vždy, a zůstaň ve Stříbrné galaxii,“ doporučila Drongovi. „Jakmile Král bude mrtvý, můžeš se vrátit domů.“

„Věřím ti, že ochráníš náš lid,“ pověděl jí Drongo.

„Ochráním, přísahám,“ přikývla. „Teď běž. Putuj daleko a putuj dlouho.“

Drongo se usmál a vykročil vpřed, aby ji pevně objal. „Ale nikdy nezapomeň doputovat domů,“ řekl na oplátku.

„Opatruj se, Drongo.“

„Znovu se sejdeme,“ ujistil ji muž, když ustoupil. Tony si byl docela jistý, že to byla jejich narážka, aby konečně odešli. Děti a transportér byli s kmenem, Drongo měl svůj rozhovor a Caiera se opravdu už otočila zády a odcházela.

„Zněla tak jistě, že Král zemře,“ poznamenal Loki.

„Oh, když to řekla, pak se tak stane,“ soudil Drongo.

„Jak to?“ ptala se Juyu.

„Protože ona je Králův osobní strážce,“ odpověděl obr. Loki si odfrkl, a jo, znělo to jako solidní rozsudek smrti někde v budoucnosti.

„Tak, jdeš s námi, velký muži?“ zeptal se Tony.

„Pokud mě necháš, veliteli,“ odpověděl. „Řekl jsem, že ti budu dlužit, pokud pomůžeš mně a mláďatům, a hodlám své slovo dodržet.“

„Loki?“

„Ano, může zůstat,“ odpověděl bůh.

„Holky?“ zeptal se Tony.

„Oh, teď máme hlasovací právo?“ ptala se Juyu.

„Jen maličký,“ potvrdil Tony. Juyu pokrčila rameny, Bee přikývla.

„Měli bychom jít,“ vyzval je Loki, když zamířil do Drakea.

„Jo, vítej a to všechno,“ dodal Tony. Drongo jen kývl tím svým naprosto rozvážným způsobem. Byl pravděpodobně dobrý nápad mít kolem někoho méně chaotického a výbušného. Taky tak nějak věděl, co Loki v tom chlápkovi viděl. Bee ho podle všeho taky měla vážně ráda. Věci na lodi budou zajímavé a Tony se na to tak nějak těšil, což byl rozhodně nový pocit.

ooOoo

Zajímavost o Caieře:

V komixové verzi je to budoucí manželka Hulka/Bruce. Autorka si ji tu však upravila podle svého.

ooOoo

Další

ooOoo