Klub predátorů - 2. kapitola

Zdravím vás :)

Moc moc moc vám všem děkuju za komentáře k první kapitole, bála jsem se, že úvodní informace většinu lidí odradí. Takže moc děkuju, že jste se ozvaly, vážím si toho, dámy :)

Adelaine děkuju za skvělou práci. Pokud v textu zůstaly nějaké chybky, můžu za to já, páč jsem poslední kontrole nevěnovala zas tak velkou pozornost.

Přeji hezké počtení, krásného Silvestra a do nového roku vše nejlepší ;)

ooOoo

Harry se na něj podíval a polkl. Poté odtrhl ruce od své sklenky – zdálo se, že ji opravdu měly rády – a zamířil ven z místnosti, plně si vědom Snapea, který ho následoval v těsném závěsu. Tak těsném, že Harry cítil jeho tělesné teplo.

Ani jeden z nich nepromluvil, zatímco šli nahoru, a po tom, co se Harrymu zdálo jako věčnost, přistoupili ke dveřím jeho pokoje. Harry nervózně nahmatal klíč, kterému se podle všeho nechtělo vklouznout do klíčové dírky.

„Nervózní?“ vydechl mu Snape na krk a on nadskočil.

Právě v tu chvíli klíč udělal, jak mu bylo z Harryho strany bezeslovnými zoufalými prosbami řečeno, a dveře se otevřely.

Harry za sebou mohl prakticky cítit Snapeův úšklebek a přál si, aby měl v pokoji minibar nebo něco takového, čím by je oba rozptýlil… trošku. „No, nemyslím, že vám dost dobře můžu, ehm, něco nabídnout…“ vykoktal.

„Oh, vsadím se, že mi máte víc než dost co nabídnout,“ řekl Snape s dravým úsměvem a oči se mu jakoby zlatě zablýskly.

Harry v duchu zavrtěl hlavou. Nemohlo to tam být znovu, nebo ano?

„Já… Vy…“ zadrmolil a zkusil to znovu. „Tak dobře, co si myslíte, že mě můžete naučit?“

„Musím přiznat, že ačkoliv ve škole jsem asi nebyl příliš úspěšný v tom vás něčemu naučit, zjistíte, že tohle,“ udělal krok směrem k chlapci, „je něco docela jiného.“

Harry se zachvěl. Ten hluboký hlas byl na jeho kůži cítit jako pohlazení, když se k němu Snape přibližoval.

„Musím říci, že jste vyrostl v dosti pozoruhodného mladého muže.“

Počkat. Snape mu složil poklonu? Harry zamrkal, když viděl Snapeovy ruce blížit se čím dál tím víc k jeho obličeji.

Ale i přesto byl ten jemný dotek nečekaný, když ho starší muž něžně pohladil po tvářích. „A tak pěkně se červenáte.“

Harry zavřel oči a zhluboka se nadechl. „Nejste… Chci říct, není tohle nějaký žert, že ne? Žádný totiž nepotřebuju, abych byl upřímný a-“ Jeho žvatlání bylo znovu přerušeno, když si ho Snape přitáhl blíž.

„Brzy zjistíte, jak moc vážně to myslím,“ zašeptal Snape proti jeho rtům, než se k nim přitiskl.

Celé Harryho tělo se zachvělo při tom neústupném, a přece něžném doteku a jeho rty se ochotně rozevřely mužově náporu. Snape vydal uznalé zasténání a začal hltat jeho ústa.

Polibek nějakou dobu pokračoval, a když se Snape nakonec odtáhl, Harry lapal po dechu a jeho rty se domáhaly těch Snapeových, podle všeho z jejich vlastní vůle, oteklé od tlaku, a přesto dychtivé dostat víc.

Snape se temně zasmál, když ty rty obtahoval štíhlým, dlouhým prstem. „Svlékni si košili,“ nařídil a Harryho oči se rozletěly.

Na vteřinu tam stál vedle postele, nejistý, zda slyšel správně, ta slova příliš neskutečná z úst jeho bývalého profesora. Která právě políbil.

„Možná bych to měl tedy udělat sám,“ prohodil Snape a jal se olizovat Harryho krk, zatímco jeho prsty začaly rozepínat bílou košili rychlými, přesnými pohyby.

Než byl Harry schopen reagovat, byla jeho košile pryč. Chladivý noční vzduch mu polaskal horkou kůži. Naplněn úžasem se podíval na Snapea a uviděl to znovu. Nenadálý záblesk dodávající duhovkám nádech zlaté. Zacouval směrem k posteli a bezděčně se na ni posadil, nechávaje muže před sebou, aby ho následoval.

Snape se na něj hladově zadíval a zatlačil ho níž k matraci. „Zcela zjevně jste v té své přednášce zapomněl zmínit jisté výhody plynoucí z vaší práce,“ zavrčel a opět zajal Harryho ústa ve spalujícím polibku.

Harry byl na okamžik zmatený Snapeovou zmínkou o jeho přednášce, ale během jejich druhého zemí otřásajícího polibku brzy zapomněl, co ho zmátlo. Ruce se potulovaly po jeho hrudi a on se přistihl, jak se prohýbá proti nim. Na pár okamžiků se uklidnil a po patách a loktech vylezl na postel úplně.

„Líbí se vám, co vidíte?“ zazubil se Harry, když viděl Snapeův hladový pohled cestující po jeho polonahém těle.

„Proč mi tahle otázka připadá povědomá?“ ušklíbl se Snape, tvář teď jenom par palců od té Harryho.

„Vzpomínám si. Chtěl jste se mi dostat do kalhot…“

„Vypadá to, že teď tam skoro jsem, co říkáš?“ Nato začal Snape rozepínat jeho džínsy s  nízkým zavrčením hluboko v hrdle.

Harry zrudl sytějším odstínem červené. Snapeovy ruce efektivně odlouply jeho kalhoty a brzy byl vystavený očím staršího muže.

Zastyděl se, když si uvědomil, že je úplně nahý, zatímco ze Snapeových nesčetných knoflíků nebyl rozepnutý ani jeden. To se muselo napravit, a brzy. Ale všechny myšlenky se mu rozutekly, když ho Snape překryl celým svým tělem a začal ho hladově líbat na hrudi.

Horké polibky mu spalovaly kůži a Harry nedokázal zadržet svévolné zasténání.

Snapeova cesta vedla od mladíkovy klíční kosti dolů k bradavkám, které počastoval ostrými zuby a drsným jazykem.

„Jaký je to pocit, být mi vydán na milost, Pottere?“ zachraptěl Snape a skousl mu ušní lalůček. „Chci tě slyšet.“

„D-dobrý!“ Zasténal Harry. „Víc… prosím!“ Samotné tyhle polibky byly lepší než cokoliv, co kdy zažil.

Snapeova erekce ho neústupně bodala do kyčle a on zatoužil, aby byl muž brzy nahý, jinak začne křičet. Tvrdě lapal po dechu a začal škubat za mužův límec. Látka nepovolila a Harry frustrovaně zavrčel. „Pryč!“ dožadoval se, neschopen vydat ze sebe víc než tuhle jedinou slabiku.

Snape se znovu temně zasmál a řekl jen: „Pak to prostě budeš muset zkusit usilovněji, hm?“

Harry se snažil znovu získat dost soudnosti, aby se posadil a vážně se pustil do úkolu svlékání svého bývalého učitele, když ten člověk zjevně neměl v úmyslu učinit tak sám.

Po několika spíše neúspěšných pokusech nakonec zvládnul rozepnout pár knoflíků na Snapeově hábitu. Zbytek jednoduše roztrhl, což mu vyneslo zdvižené obočí od Snapea.

„Nikdy mě nepřestane udivovat, jak rychle dokážete zapomenout, že jste kouzelník, pane Pottere.“ Snape vytáhnul svou hůlku a roztržený hábit zmizel jedním mávnutím, čímž u chlapce před sebou vyvolal překvapený vzdech.

„Sakra,“ zaklel Harry, ale jeho podráždění bylo brzy zapomenuto, když se mu podařilo rozepnout knoflíky na košili a mohl konečně rozevřít prsty na Snapeově bledé kůži. Šťastně nechal ruce toulat se po Snapeově hrudi a ramenech a zbavoval ho přitom zbytku oblečení.

Snape ho sledoval s pobaveným výrazem, který náhle zmizel, když Harry stiskl jednu jeho bradavku. Se zasténáním zatlačil chlapce zpátky do postele a přitiskl jejich těla k sobě.

„Tak dobrý…“ úpěl Harry pod ním a nestydatě se třel o muže nad sebou. Snape se k němu přitiskl silněji a sklonil se, aby dal chlapci další neskutečný polibek. Pak sklouzl dolů po mladém těle a uznale olízl délku Harryho penisu.

Harry zakňučel, když byl hluboce nasán do těch úst, a rukama sbalenýma do pěstí praštil do lůžkovin. Boky se mu zvedly z postele, jak se snažil sám sebe zarazit hlouběji do vlhkého tepla, které ho obklopovalo, ale Snape byl rychlý a přidržel jeho stehna silnýma rukama dole. „Nejsme my nedočkaví?“ zašeptal a fouknul příval chladivého vzduchu přes kluzkou hlavičku Harryho palčivé erekce.

Harry mohl jen znovu fňukat a právě se chystal prosit, když Snape sklouzl po jeho těle zpátky nahoru a on si uvědomil, že jeho vlastní ústa byla vyplněná tvrdou erekcí. S překvapeným vyjeknutím se snažil pojmout mužův penis a rychle zakroužil jazykem kolem něj.

Snapeova ruka ve vlasech ho pevně vedla. Vzhledem k tomu, že neměl moc zkušeností, byl Harry rád za Snapeovo relativně umírněné tempo. Ten muž byl obrovský a Harry pochyboval, že bude vůbec kdy schopný polknout ho celého.

Zatímco se jednou rukou opíral o čelo postele a v druhé kolébal Harryho hlavu, musel se Snape krotit, aby nepřirážel do chlapcových úst; jen ta představa ho donutila znovu zasténat, a vytáhl se dřív, než úplně ztratil nervy.

I když mladík měl jiné představy. Trochu se posunuli a pak strhnul Snapeovy boky dolů na matraci vedle své hlavy a následně pokračoval v prozkoumávání prosakujícího penisu rty a jazykem. Chuť pre-ejakulátu vynutila z Harryho hrdla hluboké zasténání a Snape otevřel oči, aby jej sledoval. Chlapec byl očividně svou novou činností fascinován.

Po nějaké době Harryho hlavu odtáhl a vychutnal si tichý svévolný sten, který následoval. Uložil a otočil chlapce tak, aby měl přístup k jeho kulatému zadku.

Harry natahoval krk ve snaze vidět, nejenom cítit to, co se děje. Byl dočista celý paf, když mezi půlkami ucítil něco pevného a vlhkého. Jakmile nad sebou uviděl Snapeovu skloněnou hlavu, snažil se vyskočit, ale starší muž ho udržel.

„Och, co to děláte?!“ vyjekl.

Snape mu olízl kříž a dýchl na to vlhké místečko. „Jen si to užívej.“ Lízl znovu, trochu blíž Harryho rýze. „Jsi nádherný, víš to?“

„Huh,“ vydechl Harry a zase si lehl. Pořád ještě nevěděl, co se Snape chystal dělat, ale dozvěděl se to dost brzy.

Snape položil ruce na mladíkovy boky, aby ho vytáhnul na kolena a začal tlačit Harryho půlky od sebe. Harry zčervenal od hlavy až k patě, když si uvědomil, jak důkladně starší muž prozkoumával jeho zadek.

„Rozkošný,“ zasténal Snape a nechal svůj jazyk vinout se nahoru Harryho rýhou.

Chlapec hlasitě zanaříkal při neznámém pocitu a nohy se mu začaly nepříjemně třást, stehenní svaly se chvěly. Snape se zdál být potěšen tím zvukem, Harry mohl cítit mužův úsměv proti své kůži. Pak smějící se ústa sestoupila ještě jednou a vtiskla polibek přímo na jeho vlhkou dírku.

Harryho erekce tou dobou pulzovala a on se zoufale natlačil proti tomu jazyku. Snape ustálil chlapcovy boky pevnýma rukama a vstrčil svůj jazyk dovnitř, čímž je tak přiměl oba zavzlykat rozkoší.

Harry nevěděl, že by se s jazykem daly dělat takové věci. Nebo že by je někdo dělal, když na to přijde. Bylo to skvělé a tak hříšné. Vědomá myšlenka mu rychle utekla, když ucítil dlouhý prst tlačící se proti jeho vstupu, kroutící se hned vedle Snapeova jazyka.

Snape strkal svůj prst hlouběji a hlouběji, vědomý si toho, že Harry teď nevydrží dlouho. Věděl okamžitě, že našel, co hledal, když Harry vykřikl potěšením a udělal se v horkých proudech všude po posteli, než se zhroutil na vyčerpanou hromádku. Snape šel s ním a užíval si pocit mít Harryho stahujícího se kolem jeho prstu a jazyka o trochu déle, pak Harryho dírku naposledy drobně olíznul, než se posadil, aby se na chlapce podíval.

Harry se chvíli nehýbal a skrýval svůj stále hořící obličej v polštáři. Snape si dovolil dotýkat se mladíkova těla o něco víc, hladit ho nahoře po zádech a přes polokoule zadku, užívaje si drobné chvění, které stále probíhalo Harryho tělem.

Pak se chlapec pomalu otočil a zavadil při tom o Snapeovu silnou erekci. Starší muž zasténal a znovu zatlačil Harryho dolů do matrace.

„Ne, můžu…“ protestoval Harry a vrhl prosebný pohled na Snapea. „Můžu vás znova vykouřit?“

Snape nemusel odpovídat, jeho žhavý pohled řekl Harrymu všechno, co potřeboval vědět, když se Snape stáhl a opřel se o čelo postele. Harry vylezl za ním a hladově sledoval mužův lesknoucí se penis.

„Nenasytné koťátko,“ Snape si nemohl pomoct, aby ho nepopíchnul, ale Harry se nenechal odradit ani na vteřinu, a zanedlouho už Snapeův temný hlas nebyl schopen déle pronášet souvislé věty.

Harry znovu zasténal, když ucítil tvrdou délku ve svém hrdle a – poté co obkroužil spodní část rukou – začal pohupovat hlavou nahoru a dolů, a nutil tak staršího muže vypínat boky. Brzy našla Snapeova ruka opět cestu do Harryho rozcuchaných vlasů, mírně tlačila dolů, naváděla zbytnělý úd hlouběji a hlouběji do těch sladkých úst.

Harry následoval tichý příkaz a polykal kolem svého pohoštění, aby ho přijal tak dalece, jak jen bylo možné. Snapeova esence chutnala hořce a podivně dráždivě. Nemohl se dočkat, až ochutná jeho semeno. Zvláštní… dřív opravdu nechtěl polykat.

Snape se brzy nedokázal ovládat, aby nepřirážel, a slyšel chlapce trochu se dusit a pak zanaříkat. Zachytil Harryho vodnatý pohled, strnul, ruce napjal v nepoddajných vlasech a silně se udělal.

Harry zatlačil nahoru proti Snapeově sevření, aby nechal toho muže vyvrcholit mu do úst, pak pohlédl do doutnajících černých očí. Nadšeně sál, aby si vzal všechno, co mohl starší kouzelník nabídnout.

Vyčerpaný a uspokojený, padl Snape zpátky do matrace a těšil se z pocitu Harryho rtů prodlévajících na jeho citlivém penisu, než si chlapce vytáhnul nahoru, aby mu uštědřil jemný polibek na oteklé rty.

Harry pro něj své rty rozevřel ochotně a musel si přiznat, že byl trochu překvapen, když ucítil Snapea hladově olizovat sperma z jeho lehce pohmožděných úst. Pak byl obklopen dlouhými pažemi a přivinut na pevnou hruď, načež si spokojeně povzdechl.

„To bylo úžasný,“ vydechl tiše proti Snapeově hrudi.

„Přiznávám, že jsem měl v plánu slyšet od tebe v blízké budoucnosti podobná slova,“ odpověděl Snape hlubokým, zastřeným hlasem.

Harry se trochu zamračil. „Chtěl jsi… tohle… celou dobu?“

„Chci mnohem víc.“

Harry nemohl než zírat. Teď, když byl zase schopen myslet trochu jasněji, útržky jeho prvního zpackaného vztahu se mu samy vnutily do mysli. Con- … Ten chlápek k němu zřejmě nebyl tak přitahován. Sex se stal po nějaké době nudným, mnohem vlažnějším než se Snapem, který stále hladil každý centimetr Harryho kůže, na který mohl dosáhnout. „Myslíš to vážně?“

Snape přemohl nutkání zakoulet očima. „Nemyslím, že bych to řekl, kdyby to nebyl tento případ.“ Chlapec se na něj usmál a Snape si byl jistý, že dřív Potter ani nepomyslel, že by mu takový úsměv adresoval.

„Znamená to, že můžeme, um, dělat to znovu?“ zeptal se Harry, stále ne úplně uklidněn.

Snape zavrčel a Harry se nepatrně zachvěl. „Myslíš, že je tu vzdálená možnost, že bych mohl chtít tvé tělo jen jedenkrát? A rozhodně jsem mu ještě nevěnoval všechnu pozornost, kterou si zaslouží.“

„Nejsem nic spe-“ začal se Harry přít, ale byl okamžitě umlčen polibkem.

„Dovol mi, ať to posoudím sám.“

Harry se rozplynul v polibku. Ve stavu, ve kterém byl, mohl jen mlčky souhlasit s čímkoliv, co Snape řekl.

Zbytek noci strávili společně v posteli, trochu mluvili a pak spali, ovinutí kolem sebe. Harryho by nikdy nenapadlo, že sdílení postele s někým dalším by mohlo být něco jiného než nepohodlné.

ooOoo

Následujícího rána se Harry probudil a překvapilo ho, když si uvědomil, že je těsně omotaný pažemi jiného muže a držen na pevném hrudníku. Pak se mu všechno vrátilo zpátky a trochu se posunul. Objetí poněkud zesílilo a na ucho mu byl vtisknut polibek.

Harry si povzdechl a zavrtal obličej do teplé hrudi, o kterou byl opřený.

„Nechce se mi vstávat,“ zamumlal, stále ospalý.

„Tak to nedělej. Není to tak, že bys dnes musel odpřednášet nějaké předůležité přednášky, ne?“

„Hej, neprovokuj,“ protestoval Harry a zlehka plácnul mužovu holou hruď. „Jsem v celém tomhle oboru pořád nový.“

„To neuniklo mé pozornosti, ano,“ protáhl Snape a vůbec se mu nějak podařilo neznít ani trochu, jako by se právě vzbudil.

Harry se posadil a prohrábl si rukou rozježené vlasy. „Takže jsem byl opravdu tak špatný.“

„‘Špatný‘ rozhodně není slovo, které bych použil. Na tvém způsobu vyjadřování je jistě co zlepšovat, ale zcela zjevně jsi věnoval jistou pozornost přípravě přednášky i diskuze.“

„Byl jsem tak nervózní,“ zívnul Harry a znovu si lehnul, chtěl si užít trochu víc z tepla druhého muže ve své posteli. Ta blízkost byla příjemná a jeho tělo si to jak se zdálo, myslelo taky, protože rychle tvrdnul. S rozpaky si nemotorně nahrnul do klína víc deky, ale Snape si stejně všiml. Úšklebek ho dráždil, jako kdyby ho podněcoval k činu. Harry by hrozně rád, ale slíbil Siriusovi a Remusovi, že se setkají na snídani, a po seslání rychlého Tempus, si uvědomil, že mu zbývá sotva deset minut.

S reptáním se Harry vymotal a se zamumlaným vysvětlením se chystal opustit lůžko, když ho zastavila Snapeova ruka na paži. „Oběma by nám jistě přišla vhod rychlá sprcha, nemyslíš?“

Harry se usmál nad tím škádlivým hlasem. „Musím být za pár minut dole, omlouvám se.“

Jakmile Harry zmizel v koupelně, Snape frustrovaně vstal a začal přecházet po pokoji. Jak rád by rozrazil ty dveře, hned teď, povalil Harryho na zem a donutil ho litovat, že kdy opustil postel.

Stále chodil po místnosti, nahý, když Harry o něco později otevřel dveře koupelny, kompletně oblečený, vlasy ještě mokré ze sprchy. Chlapec kráčel ke dveřím a přes rameno se na Snapea zazubil.

„Neostýchej se použít sprchu.“

Snape byl za ním jako blesk a okamžitě toho spratka přišpendlil ke dveřím.

 „Ty malý provokatére!“ zavrčel mu hladově do ucha. „Vrať se dnes večer a já tě řádně ohnu přes koleno za to, že ode mě takhle odcházíš.“ 

Harry se otřásl, když ten sametový hlas polaskal jeho ucho. Tvrdost tisknoucí se mu na kříž nebyla o nic míň stimulující a znovu ho zanechala vzrušeného.

Chlapec se pokusil uvolnit sevření na svých pažích, když ho Snape náhle propustil, díky čemuž škobrtnul. Starší kouzelník se ušklíbl. Věřte Snapeovi, že ho znovu poníží. Harry se ohlédl přes rameno ještě jednou. Naprázdno polkl. „Uvidíme se pak, předpokládám,“ řekl hlasem, který nějak vůbec nezněl jako jeho. Pořád cítil Snapeův hladový pohled, dokonce i když už za sebou zavřel dveře.

ooOoo

V restauraci našel Siriuse s Remusem už u stolu. Mávali na něj a on se k nim připojil, ačkoli jeho mysl byla stále nahoře v tom hotelovém pokoji se Snapem. Cítil, že v sobě nedokáže vykřesat nadšení pro naslouchání Siriusovu dobráckému řečnění a postrádal energii zapojit se do diskuze s Remusem.

O nějaký čas později vstoupil Bill s mladou ženou v patách. Usmál se na ty tři a usadil se u stolu blízko toho jejich. Avšak na zrzkovu tvář se vkradl zamračený výraz, jakmile spatřil do restaurace vstoupit Snapea. Rychle se omluvil své společnici a vykročil ke stolu v rohu, který si profesor zvolil.

Bill vypadal vytočeně, když přišel ke staršímu muži blíž a Snape ho přivítal zvednutým obočím. Bill zatnul zuby. „Ať už s chlapcem plánujete cokoli, nenuťte mě, abych vás toho přiměl litovat,“ zasípal.

„Nepředpokládám, že byste mi mohl objasnit, co má tento malý výstup znamenat, pane Weasley?“

„Držte své špinavé pracky dál od něj, Snape! Hrajte svou hru s někým jiným. On si zaslouží něco lepšího!“ Billův rozzuřený projev byl pronesen do naprostého ticha; živá duše krom Snapea nemohla těm slovům porozumět. „Jestli vás ještě jednou uvidím vycházet z jeho pokoje, nedostanete příležitost se tím chlubit.“

„Nemyslím, že se budu chtít chlubit odchodem z místnosti, jak jste tak pěkně vyjádřil. Na druhou stranu přiznávám, že se více než těším na naše setkání v blízké budoucnosti,“ ušklíbl se Snape tak, že Bill soptil vzteky.

„Slyšel jste jediné slovo z toho, co jsem řekl, vy špinavý starý bastarde? Pokud jde o něho, hra končí. Ublížíte mu a budete toho litovat.“

„To už jste říkal, pokud si správně pamatuji. Což dokazuje, že mé sluchové schopnosti nejsou nijak omezené.“

Lidi začínali zírat. Všichni cítili, spíše než slyšeli nepřátelství mezi oběma muži. Harry soustředěně sledoval jejich spor a nyní uvažoval, o čem to celé bylo. Bill s dalším zlostným pohledem konečně Snapea opustil a vrátil se zpátky ke svému vlastnímu stolu. Snape, podle všeho nevzrušený, si objednal snídani.

Billova společnice se zdála být poněkud šokovaná, když si povšimla šíleného záblesku v jeho očích, který vypovídal o tom, jak šeredně by chtěl druhému muži ublížit. Harry polkl. Nějak nebylo moc těžké si představit, o čem ta jejich hádka byla. Ale Bill nemohl vůbec nic vědět, nebo ano?

Harryho srdce na vteřinku tlouklo rychleji. Nicméně pokud to Bill věděl, nechystal se dopřát Snapeovi mnohem víc manévrovacího prostoru. A to znamenalo, že to Bill jistě brzy řekne Siriusovi a… Harry slyšitelně polkl. Zcela zjevně si to celé pořádně nepromyslel. Podíval se na Snapea a všiml si, že ho muž zase sleduje. Do hrudi se mu vkradl znepokojivý pocit a opět nechtěl odejít.

Přes den se pokusil své temné myšlenky ignorovat, ale večer, když po večeři opustil Siriuse a Remuse a vrátil se do svého pokoje, byly zpátky v plné síle. Nevěděl, jestli ho Snape znovu plánoval vyzvednout u baru nebo jestli přijde k němu. A ani nevěděl, jestli by ho měl vůbec pustit dovnitř. Sex byl skvělý, ale nechtěl Snapeovi způsobit žádné potíže, do kterých by se najisto dostal, kdyby to Sirius zjistil.

Harry vyndal svůj klíč a právě otevíral dveře, když se za ním objevila tmavá postava, a než mohl cokoli říct nebo udělat, byl vstrčen do místnosti, dveře byly zamčené, on natlačený na ně a líbán, až ztrácel dech.

No, díky tomu měl volbu snadnou. A penis tvrdý. Harry do polibku zasténal a objal svými pažemi Snapea kolem pasu, aby se mohl přitisknout na to silné šlachovité tělo, které ho věznilo u dveří.

Snape zaklonil Harrymu hlavu, aby posázel jeho krk horkými polibky. „Myslíš, že si to zasloužíš, Pottere?“ zavrčel proti Harrryho krku a jeho dech způsobil, že se mladík zachvěl.

„Mh… co tím přesně… myslíš?“ Podařilo se Harrymu říct, zatímco se pokoušel zbavit svrchního hábitu. Nechal se příliš snadno rozptýlit, než aby trval na svém odhodlání získat od Snapea odpověď, když mu ten sáhl do napůl otevřené přední části oblečení, aby laskal holou kůži, která byla odhalena.

„Říkal jsem ti, že potřebuješ řádný výprask.“

Harryho mozek potřeboval několik okamžiků, aby vůbec pochopil, co měl Snape na mysli a ještě déle, aby si spojil tu odpověď s tím, co Snape řekl toho rána.

„Oh, jo,“ odpověděl pomalu, nenáviděl sám sebe za to, že nebyl schopný mluvit způsobem přibližujícím se normálu, když byl jeho bývalý profesor kolem.

„To bylo velmi nevychované, takhle odejít,“ vydechl mu Snape do ucha, zatímco rukou jezdil po Harryho nyní kompletně nahé horní části těla. „Měl bych tě nechat prosit a trpět.“ S tím nechal zmizet Harryho kalhoty (Harry měl v těchto dnech málo kdy na sobě spodní prádlo), ponožky a boty.

Mladší muž trochu zakňučel. „Ty…“ Řeč ho znovu opustila, když ho Snape otočil a on se ocitl rovnoběžně s dveřmi, jako kdyby nikdy neopustili své pozice z dnešního rána.

Ze rtů mu uniklo překvapené vyjeknutí, když Snapeova ruka s hlasitým plesknutím navázala náhlý kontakt s jeho holým zadkem. Plácnutá kůže štípala, ale nebolelo to a Harry nestydatě zasténal, když ho muž pohladil po citlivé hýždi.

Další úder nicméně bolel a Harry si domyslel, že starší muž na něj nepůjde s citem.  

Snape byl už bolestivě tvrdý, chtěl tohle udělat už tak dlouho, že to potěšení z toho, že to dělá právě v tomto okamžiku, bylo téměř úmorné. Znovu rukou pohladil Harryho půlku a nemohl odolat, aby ji nezmáčkl.

Další plácnutí Harryho překvapilo, tentokrát na druhé hýždi. Levá už horce pulzovala, a citlivá pokožka teď byla drážděna Snapeovým hábitem. Harry sebou trhnul ještě jednou, když se ruka proplížila dopředu, aby masírovala jeho bolestivě tvrdého ptáka.

„Máš to rád drsné, hm?“ zašeptal mu hedvábný hlas do ucha.

Harry přitiskl čelo na chladné dřevo dveří. Ve skutečnosti nevěděl, co měl a neměl rád předtím, ale teď to vypadalo, že se Snape dobře postará o to, aby na to zavčasu přišel.

Po několika dalších úderech ho Snape zanechal stát o samotě u dveří a sám zmizel na opačnou stranu místnosti. Otočil se a mírně se otřásl kvůli studenému vzduchu, který hladil celé jeho nahé tělo. Viděl Snapea, jak mu kyne, aby ho následoval do postele, na které muž seděl, stále úplně oblečený.

Cítil se tak rozpačitě, když přecházel k němu. Bylo to tam znovu, zlatý záblesk v těch obyčejně černých hloubkách. Jenže než se stačil zeptat, Snape ho přitáhl blíž k sobě a na svůj klín. Harry se zavrtěl, cítil se v téhle pozici divně a mladší než ve skutečnosti byl. Trochu zakroutil zadkem, a cítil, jak sebou tvrdý penis pod ním cuknul.

Snape zasténal, když byl jeho penis polaskán přes oblečení Harryho pohybem, a výpadem nahoru získal více tření. Chlapec se zarděl pěkným odstínem růžové a Snape na něj zablýsknul dravčím úsměvem. „Zvykni si na to. Na konci noci budete vy dva obeznámeni mnohem důvěrněji.“

Harry nechal svou hlavu klesnout na Snapeovo rameno s tlumeným zasténáním. Nedokázal najít dnes večer žádná slova, ale Snapeovi to zřejmě moc nevadilo. Starší muž se domýšlivě uculil proti jeho krku, pak zlehka kousl do uvolněné šlachy.

Náhlým pohybem ho Snape odstrčil ze svého klína na postel a zvedl se, aby se zbavil několika vrstev oblečení. Harry se mohl jen dívat a vychutnávat si pohled na vzrušeného, vysvlékajícího se Snapea. Jakmile byl starší kouzelník nahý, vylezl na postel a zakryl chlapcovo tělo, aby ho nechal pocítit své vzrušení.

„Prosím…“ vydechl Harry, když se snažil vyklenout z postele, což bylo téměř znemožněno Snapeovou váhou nad ním.

„Kdyby ses teď mohl vidět, Pottere, tak rozpálený a toužící,“ zavrčel Snape předtím, než ponořil svůj jazyk do chlapcova pupíku.

Snape se zdál rozhodnutý připravit ho o rozum, což se mu rychle dařilo. Harry pomalu začal šílet touhou, takže když se Snape zatoulal níž, Harryho stehna se roztáhla o své vlastní vůli, aby muži poskytla více prostoru.

Snape se zřetelně vyhýbal dotýkání se jeho penisu a žadonění byla jediná věc, na kterou mohl Harry právě teď myslet, takže to udělal. Starší muž se zasmál a jeho dech poškádlil Harryho koule, a přinutil ho tak znovu hlasitě zasténat. Pak byl Snape náhle pryč a Harry pomalu vzhlédl, aby viděl, co se děje.

Když se znovu uklidnil dost na to, aby se rozhlédl kolem, viděl Snapea sklánět se nad svým odhozeným hábitem, jak prohledává kapsy.

„Co-“ chtěl protestovat, ale Snape už byl zpátky a lehal si vedle něj.

„Ticho, Pottere,“ poručil a naklonil se, aby mu pomohl uposlechnout polibkem, který Harryho znovu připravil o rozum.

Pak byl mladý muž zvednut na kolena, opřel se o čelo postele a tiše doufal, že ten zničující jazyk do něj znovu pronikne. Místo toho jeho vstup poškádlil kluzký prst a on se natlačil zpátky proti němu se  slabým zakňučením.

„Tak dychtivý.“ Snapeův tichý smích mu zazněl v uchu.

Harry poníženě sevřel rty, ale ty byly brzy znovu zaměstnány dalším polibkem.

„Nedrž se zpátky. Líbí se mi ty malé zoufalé zvuky, které vydáváš.“

Harry s kočičí grácií prohnul záda, když se dva prsty vrátily a pomalu roztahovaly jeho otvor.

Jakmile znovu našly jeho prostatu, vykřikl a pevně sevřel oči, klouby na rukou měl bílé od toho, jak svíral čelo postele. „Snape… já nemůžu, to je… příliš.“ Teď byl blízko zavzlykání.

„Brzy,“ slíbil Snape a natáhl se pro malou lahvičku, které si Harry předtím nevšiml. Několika kapkami pomazal svůj penis a přitiskl ho proti místu, kde už byly jeho prsty spojeny s Harryho tělem. „Chceš tohle? Chceš to hluboko v sobě?“

Chlapec zavzlykal a mohl se jen pokoušet tlačit zpátky proti té špičce, která ho tak vyzývavě pošťuchovala. Snape ho však držel na místě. „Řekni mi to, Harry.“ Jeho penis už prosakoval, ale nechtěl se vzdát svého odhodlání. Ještě ne.

Harry znovu zasténal, stále se potýkal s odpovědí. Chtěl to, chtěl cítit Snapeův obrovský penis v sobě, chtěl cítit, jak do něj vráží stejně jako nyní jeho prsty. Chtěl se udělat a moc.

„Ano, prosím!“ vyhrknul, přímo žebral o to, co mu Snape slíbil.

Snape protlačil hlavičku svého penisu dovnitř a donutil se zastavit.

„Aah!“ vykřikl Harry. „Ošukej mě, prosím!“

Pevně sevřel chlapcovy boky, jedním tahem se zasunul dovnitř a zasténal. „Mmmh… jsi… těsný.“

Harry si vychutnával ten náhlý pocit plnosti. Snape v něm byl tak horký a neúprosně tvrdý. Žhavý pocit se mu rozšířil do celého těla. Zoufale se tlačil proti Snapovi, aby se mu dostalo tření, tlaku, čehokoliv, co by ho udělalo, ale byl držen v železném sevření.

Pak se starší muž začal pohybovat v pomalém, rovnoměrném rytmu a snažil se držet posledních vláken kontroly, jaké mohl dosáhnout. Harry zafňukal a zaklonil hlavu, vycházel naproti každému vniknutí a pokoušel se přinutit Snapea zrychlit. Slyšel za sebou zavrčení a konečně dostal, oč žádal.

Snape se nedokázal déle držet zpátky a zarazil se hluboko do těsného horkého těla pod sebou. Zvuky, které chlapec vydával, byly neuvěřitelně vzrušující a on rychle ztrácel kontrolu. Brzy se Harryho tělo pod ním roztřáslo v orgasmu a Snape se natáhl, aby laskal jeho cukající se penis, dokud nebyl úplně vyčerpaný, a se zavrčením přitom kousal Harryho do ramene.

Harry se kolem něj svíral a Snape do něj zajel ještě jednou, zůstával v něm a vrcholil v horkých výstřicích, orgasmus ho na několik sekund připravil o jakoukoli vědomou myšlenku. Harryho ruce sklouzly z masivního dřeva před nimi, než se sesunul pod Snapea.

Harry ležel na posteli, těžce oddechoval a lapal po dechu a vychutnával si to silné tělo, které ho stále zakrývalo. Orgasmus ho nesmírně uspokojil a cítit, jak Snape ztrácí na několik vteřin kontrolu, bylo téměř stejně tak dobré.

Po nějaké době ho Snape zase zvedl a Harry se skoro hned zhroutil zpátky dolů. Pak ucítil Snapeův jazyk na vnitřní straně nohy, kde mu sperma stékalo dolů ke kolenům.

„T-to je nechutný!“ postěžoval si, ale nepokusil se Snapea zastavit.

„Nijak se to neliší od toho, co jsem ti dělal minulou noc,“ přišla úsečná odpověď. Samotná ta myšlenka byla na Harryho příliš a on zabořil hlavu do polštáře. Což mu nicméně nebylo dovoleno. „Miloval jsi to, nepopírej.“

„Anooo,“ vydechl Harry, když Snapeův jazyk začal čistit jeho skulinu. „Prostě jen… nejsem na tohle… zvyklý.“ Zamával slabou rukou a Snape ho konečně nechal zase spadnout do pokrývek. „Žádné obyčejné čistící kouzlo, profesore?“ Harryho úšklebek byl téměř tak drzý jako obvykle.

„Jelikož jsi mě dnes ráno opustil, pokrývky budou těmi jedinými, se kterými tak budu zacházet. Ty, na druhou stranu, si půjdeš dát sprchu. Hned teď.“

„Jak si přejete,“ zakřenil se Harry a vstal. Pak na nestabilních nohách odvrávoral do koupelny a zmizel uvnitř, načež se za ním zamkly dveře. Snape na ty dveře zůstal nevěřícně zírat. Ten kluk ho zamknul venku!

Cítil se skoro, jako by byli opět ve škole. Dospěl Potter vůbec? No, rozhodně ano, pomyslel si Severus s nízkým vášnivým zavrčením, když si vybavil Harryho nádherné tělo zmítající se pod ním.

Z koupelny bylo slyšet zvuk tekoucí vody, který pak ale zase ustal. O pár okamžiků později se dveře otevřely a vyšel Harry celý promáčený a s drzým úsměvem Snapea sledoval. „Jdeš nebo co?“

„Není třeba znít tak netrpělivě. V případě, že to uniklo tvé pozornosti, Pottere, zamknul jsi dveře. Mohl bych je odstřelit nebo zaujmout nějaký obdobný postup, ale nějak se to zdálo být poněkud drastické.“ Snape naklonil hlavu na stranu a přimhouřil oči. Harry zafrkal, otočil se na patě a o pár vteřin později sprcha znovu tekla. Snapeovy oči se zúžily ještě víc. Chlapec velmi brzy o ten svůj pobavený úsměv přijde.

Harry byl trochu zklamaný, když se Snape k němu nakonec ve sprše nepřipojil. Chtěl toho muže popíchnout a zamknul dveře v naději, že je Snape opravdu vyrazí, ale Snape očividně měl jeho drzosti dost. Už. Dokončil svou sprchu sám a pak se oblékl do pyžama, než se vrátil do hlavní místnosti.

Rozhlédl se kolem sebe, od záclon třepotajících se v nočním vánku ke dveřím, které byly stále zamčené, pokud viděl správně. „Snape?“ Harry se opět připravil na nějaký potupný incident, ale… nic se nestalo. Harry cítil hloupé nutkání plazit se k posteli a zkontrolovat prostor pod ní. Ne. To by neudělal ani za nic. Otočil se k otevřenému oknu a vyhlédl ven do noci.

Venku bylo všechno temné. Nemohl vidět mnoho, kromě hvězd nad sebou. Zklamaný Harry se vrátil do postele. Rád by strávil další noc v mužově náručí, ale teď tu nebylo nic, co by pro to mohl udělat. Snape byl pryč a Harry ani nevěděl, kde měl pokoj. Promluví si s ním zítra. Zvláštní, že úplně zapomněl na Billa a Siriuse. Teď už se nestaral o jejich názor. Jen chtěl Snapea ve své posteli na další noc.

ooOoo

Po snídani příštího rána byl Harry docela rád, že tam Snape nebyl, jinak by ho napětí mezi starším mužem a Billem pravděpodobně snědlo zaživa. Bill na něj pořád vrhal tázací, někdy téměř prosebné pohledy a on věděl, že by nebyl schopen uniknout konfrontaci, kdyby s ním zůstal ve stejné místnosti jen o něco déle. Takže poté, co se sotva dotkl své snídaně, Harry zase odspěchal. Když dorazil ke dveřím, Remus mu připomenul, že v dopoledních hodinách bude lidi informovat o životních podmínkách vlkodlaků ve Velké Británii a nových zákonech týkajících se jeho druhu.

Harry neviděl Snapea celý den, ale musel se neustále snažit vyhýbat se Billovi, který podle všeho naštěstí ještě nemluvil se Siriusem, a Harry byl vděčný alespoň za to. I když možná že zrzek o tom nevěděl vůbec nic. Harry se proklínal za to, že se Snapea nezeptal, proč na něj Bill předchozího dne vyjel.

Po večeři se Harry zase vrátil do svého pokoje, doufaje, že ho Snape tu noc znovu navštíví.

Dotyčný muž si nicméně vychutnal poslední doušek whisky, načež sešel dolů do přijímacího salonku, který jim ředitel hotelu dal svolení použít pro příští setkání členů jejich Klubu. Na schodišti potkal Gallaghera a Weldena a po odměřené výměně pozdravů se vydali do přízemí. Po vstupu do pokoje Snapeovo celé zorné pole zaujal bouřkový výraz Williama Weasleyho, který jistě nevěstil nic dobrého.

„Co je to nyní, pane Weasley?“ zeptal se chladně a vpochodoval kolem muže do místnosti, aby se posadil do jednoho z pohodlných křesel u ohně. Číšník se brzy zjevil vedle něj a on si objednal sklenku čisté sladové whisky.

Zrzek neodpověděl. Jen se dál zavrtával pohledem do Snapeovy hlavy a nakonec nevychovaně sám padl do křesla, ujišťuje se, že přitom nadělá tolik hluku, kolik jen bude moct.

„Je tohle dětinské chování opravdu nutné, pane Weasley?“ zeptal se Snape, aniž by se na něj podíval a mohl cítit zuřivost prakticky stříkající k němu přes celý pokoj. Jeho nápoj se dostavil a číšníkova přítomnost zmírnila trochu napětí, ale všichni přítomní muži stále cítili, že něco mezi dvěma výtržníky zůstávalo nevyjasněno.

Jakmile číšník odešel, Bill se přiblížil. „Zdá se, že jste zapomněl, o čem jsme včera ráno mluvili, profesore.“

Snape pouze pozvedl obočí, což Billa vytočilo ještě víc. „Říkal jsem vám, abyste držel ruce dál od Harryho.“

To přimělo Snapea k smíchu. „Jasně si vzpomínám, že jsem vás slyšel vykřikovat cosi o ‚špinavých prackách‘. Jsem si naprosto jistý, že Potter nikdy nepřišel do kontaktu s něčím takovým.“

„Oh, tak teď najednou víte, odkud vítr fouká.“ Bill zúžil oči. „Chci vědět, jestli jste se ho dotkl. Hned teď.“

„Dobrá, tak se na to podívejme… Vzpomínám si, že jsem s ním zatřásl poté, co se mu podařilo vyhodit do povětří půlku mého sklepení ve druhém ročníku. Možná jsem o něj zavadil při několika příležitostech, když on-“

„Snape! Vy… víte přesně, co mám na mysli. Teď mi odpovězte na otázku!“

Než však mohl Snape jakkoliv odpovědět, někdo jejich rozhovor přerušil zacinkáním o sklenku. Profesor se na Billa temně usmál a otočil se, aby naslouchal první zpovědi.

Snape cítil, jak na něj většina mužů vrhala po celou dobu setkání kradmé pohledy, ale byl jedním z mála, kdo nepodali zprávu o úspěšném lovu. Po mnoha sugestivních pohledech jeho směrem a jeho pokračujícím mlčení se zdálo, že se na místnost snesl jakýsi druh všeobecného zklamání, ale ani později se k němu nikdo neodvážil přiblížit. Stejně by ani neměli šanci vzhledem k tomu, že ani Weasley k němu nestihl dojít dostatečně rychle, aby zahájil další zápas v zírání předtím, než opustil místnost ve víru černých šatů.

ooOoo

Harry tu noc nespal dobře. Něco postrádal a nechtěl tomu něčemu dát jméno. Ráno se vzbudil celý unavený a na své standardy docela nevrlý. Po rychlém umytí se oblékl a jako každý den šel dolů na snídani se Siriusem a Remusem. Sotva promluvil a neustále pátral po místnosti po známkách Snapea. Žádné tam nebyly.

Začínal si dělat starosti. Urazil toho muže natolik, že Snape dokonce šel na snídani dřív, než se tady objevil kdokoli jiný? Možná očekával, že Harry udělá další krok. A to by znamenalo riskovat značné množství věcí. Ačkoli pokud nechtěl, aby tohle skončilo jako běžný, bezvýznamný flirt, měl by to dát Snapeovi jasně najevo, jenže byl pořád tak zmatený. Muž byl zřejmě rád, že může mít Harryho, všechno z něj, a Harry si to užíval, všechno z toho. Přesto tam byl ten strach, že se znovu zraní.

Když šel Harry následující večer do svého pokoje, říkal si, že na Snapea nečeká. A o několik hodin později jen sešel do baru, aby si dal drink, který by mu pomohl usnout. Snape tam nebyl. Začal si zoufat. Penis mu tvrdl jen při pouhém pomyšlení na svého bývalého profesora.

Musel se rozhodnout. Vyprázdnil svou sklenku, opustil bar a vydal se k recepční přepážce. Blonďatá čarodějka ho přívětivě pozdravila i navzdory pozdní hodině. „Já, um, rád bych znal číslo, um, pokoje profesora Snapea.“ Zamračil se. „Je vám vůbec povoleno mi něco takového říct?“ zeptal se opožděně a proklínal sám sebe za svůj slabý hlas.

Čarodějka vypadala trochu překvapeně. „Obávám se, že to nemohu udělat, pane.“ Harry se začal zase odvracet s nějak rozostřenýma očima a mladá žena honem dodala, „ale je tu pro vás vzkaz, pane Pottere.“ Začala se přehrabovat někde pod pultem, kde Harry nemohl vidět její ruce, a pak mu podala malý svitek pergamenu.

Harry si nadával za své třesoucí se ruce, když šel nahoru do svého pokoje přečíst si ten dopis. Když ho rozbalil, zjistil, že byl docela krátký.

Pottere –

Je vskutku velmi zajímavé, že jsi byl zoufalý dost na to, abys šel a obtěžoval tuto nebohou ženu, jen abys vypátral místo mého pobytu. Ale zdá se, že máš štěstí, jelikož skutečnost, že držíš v tuto chvíli tento vzkaz, je pro mě prozatím dostatečným důkazem, že myslíš vážně to, co chceš.

Sejdeme se dnes večer v pokoji 226.

– SS

ooOoo

Další

ooOoo