BAtW 37

28.01.2019 18:32

 

Minule jsem se v úvodu vykecávala až moc, takže dneska si to odpustím :) 

Příjemné počtení!

Sit.

 

Kapitola 37 – Útěk z Aakaru, část I.

Galaxie Fornax

Soustava Tayo

Orbita Sakaaru

 

„Show začíná. Čas převzít otěže, Juyu,“ zahlásil Stark.

„Já si tím doopravdy nejsem jistá,“ odpověděla Juyu, ale stejně přistoupila blíž.

„Zvládneš to,“ odvětil Loki, když přecházel dozadu.

Dívka se zhluboka nadechla, pak se posadila na Starkovo místo a trochu moc pevně uchopila ovládací kotouč.

„Oba vás nenávidím,“ zabručela.

„Komunikace je otevřená, neustále jeden druhého uslyšíme,“ začal Stark a Loki vskutku slyšel jeho hlas vycházet i ze sluchátka. „Pokud někdo vypadne, ostatní budou vědět, že je něco špatně, nevyndávejte si ho, ani ho nevypínejte.“

Loki byl připraven vyrazit. Měl krystaly, své nože i zbraň. Transportér se už téměř přiblížil na dostatečnou vzdálenost. Bee a Drongo rovněž stáli vzadu, ale pochopitelně si drželi odstup. Loki se soustředil na dýchání. Tohle nebude snadný úkol. Stark teď stál před ním, obočí měl svraštělá starostmi, obrněné paže zkřížené na hrudi. Díval se takhle na Lokiho už od rána. Vypadalo to, jako by chtěl něco říct, ale upustil od toho. Už mluvili o všech rizicích, nedostatcích v plánu, nebylo co dalšího říct.

„Počkej,“ promluvil pak a přistoupil blíž. Loki vážně doufal, že se znovu nechystal opakovat své obavy. Nakonec, namísto slov, mu muž prostě jen položil ruku zezadu na krk a přitáhl si ho k sobě na krátký tvrdý polibek. Na okamžik se dívali jeden na druhého, jakmile se oddělili a Stark se jen pousmál, když prsty přejel po copu, který si Loki ten den upletl. „Jdi do nich!“ Loki mu úsměv oplatil a natáhl se k neustále pulzující energii, která vířila v krystalech a poprvé po dlouhé době jeho magie zahořela životem. Naplnila mu tělo, zaplavila smysly, bylo to vzrušující jako volný pád, ale nebylo třeba se znepokojovat. Teď měl křídla.

„Loki?“ ozval se Starkův hlas ve sluchátku ještě předtím, než Loki mohl zcela pojmout své nové okolí.

„Jsem uvnitř,“ odpověděl tiše Loki a vytáhl oba své nože. Jeho alyndorské dýky byly dokonalými dvojčaty, tenká rovná ostří téměř tak dlouhá jako jeho předloktí, rukojeti obtáčela měkká kůže, jeho sevření na nich nemohlo být lepší. Koneckonců je vyrobil, aby byly ideální pro jeho potřebu. Jednalo se o jedny z nejlepších nožů, které kdy vytvořil. Kouzlo, které na ně vložil, způsobovalo, že utržené rány krvácely déle. Ne že by bylo třeba mnoha kouzel, aby byly tyto zbraně velkolepé. Alyndorské čepele byly úžasně lehké a především smrtící.

Nacházel se v malé místnosti v zadní části transportéru. Na chvíli se zaposlouchal, ale když z druhé strany dveří nevyšel žádný zvuk, dal se do pohybu. Najednou si vzpomněl na den, kdy převzali IronMagea, ale tohle bylo jiné. Stark neměl tak úplně pravdu, na důvodech záleželo, ne jen na skutcích. Znovu prolije krev, jako mnohokrát předtím, ale přesto se to nezdálo být totéž a on si to velmi dobře uvědomoval.

ooOoo

Nezabil je všechny, protože se poučil z jejich předešlé chyby. Posádka transportéru se skládala pouze z šesti lidí a on musel zabít jen dva. Zbylé čtyři složil, svázal a zamkl do jedné místnosti. Mohli by mít cenné informace týkající se kosmické lodi nebo něčeho jiného, koneckonců to byli Sakaaranští Imperialisté. Sotva zaslechl nějaký zvuk od Starka a ostatních, takže předpokládal, že zůstávali zticha, aby ho nerozptylovali.

„Skončil jsem,“ oznámil pak Loki.

„Všechno šlo hladce?“ zeptal se Stark.

„Mám dokonce i nějaká rukojmí,“ odpověděl Loki.

„Dobře, blížíme se. Musíš vyřadit primární obranný systém a uvolnit přechodovou komoru, abychom se mohli nalodit a dostat se dovnitř,“ instruoval ho člověk.

Loki byl rád, že v posledních dvou letech se podstatně zlepšil v ovládání technologie na kosmických lodích, a tak věděl, o čem to Stark mluví. Displeje se zcela lišily od těch na IronMageovi a Drakeovi, ale vypadalo to jednoduše a najít zabezpečení bylo docela snadné.

„Obranné systémy jsou dole,“ poznamenal, když se mu podařilo najít správný kontrolní panel. „Nicméně nevidím žádné ovládací prvky pro přechodovou komoru.“

„Žádný problém,“ ozval se Stark. „Musí to mít manuální ovládání, takže jestli nic nevidíš tam, prostě najdi samotnou přechodovou komoru.“

Loki se ještě jednou rozhlédl kolem, ale nechtěl ztrácet čas, tak vyrazil, aby se dostal k přechodové komoře. Tu našel bez problému, už po pár minutách stál před obrovskými kovovými dveřmi.

„Jsou tu tři samostatné ovládací panely,“ oznámil, když dorazil až k nim.

„Popiš mi je,“ požádal Stark, tak to Loki udělal. Ještě než skončil s popisem, uvědomil si, že ten nalevo ovládal nějaký druh hydraulického systému, prostřední a ten napravo si však byly velmi podobné.

„Rozhodně ten vpravo,“ odtušil Stark, jakmile Loki domluvil.

„Ten prostřední má na starosti také regulaci tlaku,“ připomněl mu Loki.

„Ale přechodová komora nepotřebuje stabilizační energii, takže ten prostřední to být nemůže,“ odpověděl člověk, což by vlastně mělo být zřejmé, ale ptát se Starka bylo mnohem rychlejší, než přijít na to sám. „Potřebuješ ten vpravo. Nejprve ho nastav na nulový tlak, pak otevři vnější dveře. Jakmile zakotvíme, musíš zvýšit tlak v kabině zase zpátky do normálu.“

„Zbytek vím,“ ujistil ho Loki a snížil tlak. IronMage měl mnohem jednodušší dok i systém přechodové komory, ale možná skutečnost, že se tenhle musel ovládat ručně, byla důvodem, proč se to zdálo tak komplikované.

Celý proces netrval dlouho, ale bez neustálého komunikačního spojení by to byla noční můra. Když mohl Loki konečně otevřít přechodovou komoru, Stark, Bee a Drongo vešli dovnitř. Stark už aktivoval svůj oblek, jen přilbu ještě neměl na místě.

„Juyu, odpoj se a stáhni se. Zůstaň blízko, ale z dohledu,“ instruoval Stark, jakmile se za nimi dveře přechodové komory zase zavřely.

„Jasná věc,“ zahlaholila dívka.

„Jsi naše hlídka, Juyu,“ dodal Loki. „Měj oči otevřené. Varuj nás, pokud uvidíš, že se něco blíží, bez ohledu na to, jak bezvýznamně to může vypadat.“

„Máš to mít, chlape,“ odpověděla Juyu a Loki mohl dokonce slyšet, jak se Drake odpojuje.

„Je ti dobře?“ zeptal se ho poté Stark. „Nejsi moc vyčerpaný?“

Loki si vyhrnul rukáv svého kabátu, který odhalil tři řady krystalů, které si připevnil kolem předloktí, namísto svých obvyklých nátepníků. Více než polovina z nich byla kompletně potemnělá, pár jich stále tlumeně zářilo, ale některé pořád ještě hořely jasnou energií.

„Jen tyhle jsou,“ odpověděl Loki.

„Výborně,“ usmál se Stark, a ačkoli se to mohlo zdát jako zlehčující odpověď, Loki v jeho očích viděl úlevu. „Pojďme se přesunout k fázi dvě!“

Loki přikývl a zamířili zpět do kontrolní místnosti s Bee a Drongem v závěsu. Zatím se to vyvíjelo dobře.

ooOoo

„Potřebujete nějakou pomoc s transportérem?“ zeptal se Drongo.

„Ne, všechno se zdá poměrně jasný. Je to směšně jednoduchá technologie,“ odpověděl Stark, zatímco se očima stále toulal po rozličných obrazovkách. „Loki, je někdo z rukojmích kapitán nebo nějakej takovej důstojník?“ zeptal se pak.

„Pravděpodobně,“ odpověděl.

„Možná nastal čas přivést jednoho z nich sem, aby zodpověděl pár otázek.“

O tom mluvili už dřív. Jak by se mohli vyvarovat nepříjemných překvapení. Oba si byli jistí, že bylo nepravděpodobné, že by se k dětem dokázali dostat snadno. Jenom předtím nevěděli, zda Loki dokáže převzít transportér, aniž by zabil celou posádku. Stark tu možnost překvapivě akceptoval, ale Loki věděl, proč tomu tak bylo, takže se nemusel ptát.

„Nepoužívejte v jejich přítomnosti svá pravá jména, pokud máte v plánu nechat je naživu,“ varoval je Drongo, což bylo vskutku rozumné opatření.

„Hned budu zpátky,“ poznamenal a zamířil k malé místnosti – vlastně téměř boxu, možná to byla komora – kterou použil k uzamčení stále živých členů posádky. Ve skutečnosti tam nechal i ta dvě mrtvá těla. Měl pro to spoustu důvodů, zasít strach do jejich srdcí tím, že jim ukáže, že se jich bez výčitek zbaví, bylo jen jedním z nich.

Ten jeden Imperialista, kterého se rozhodl vzít zpátky ke Starkovi, byl zcela vzhůru a vědom si toho, co se děje, nebojoval, ale oči mu v rychlosti těkaly kolem ve zjevném pátrání po úniku. To se nestane. Když se vrátili na můstek, Imperialista v Lokiho sevření při pohledu na Dronga ztuhl. Pravděpodobně získal lepší představu o tom, oč kráčí. Loki udržoval svůj úchop pevný, jak ho vlekl blíž k ostatním.

„Á, tady je náš ptáček zpěváček, právě včas,“ Stark vzhlédl od ovládacích panelů před sebou. Plně se otočil, když se Loki s mužem zastavil. Bee stála mezi Starkem a Drongem, sledovala Imperialistu zúženým pohledem a nikoli zvědavě. Imperialista nespouštěl oči ze Starka.

„Takže, bude se dít tohle,“ začal člověk. „Položím vám několik otázek, vy je všechny zodpovíte, a pak máte šanci tohle přestát a zůstat naživu.“

Imperialista se mu vysmál. „S radostí bych zemřel pro svého krále.“ Na to si Loki odfrkl, protože to znal. Tuhle loajalitu ke svému králi, kterou muž tak pyšně proklamoval. Také věděl, že bez ohledu na to, jak pevná a nerozbitná se zdála, ve skutečnosti připomínala chladný kov, při použití správného tlaku se snadno roztříští.

Stark se na Imperialistu chvíli jen díval. „Nemyslím si, že ano,“ oponoval klidně. „Chci vědět o bezpečnostních opatřeních na Aakaru, chci znát jakýkoli druh kódu nebo identifikace, které jsou třeba k přistání, a vy mi všechno tohle řeknete.“

„Ne,“ odpověděl muž. „Nemůžete mě nutit, protože se vás nebojím.“

Stark se pousmál. „Ale hochu, já nejsem ten, koho by ses měl bát,“ prohodil lehce.

„Nikdo z vás mě neděsí! Selžete, budete rozdrceni jako červi, kterými jste!“ zavrčel zlostně Imperialista a z nějakého důvodu jediná věc, na kterou Loki dokázal myslet, byla ta, že doufal, že on takhle nezněl, když byl rozzuřený. Byl si docela jistý, že dokázal nadřazený tón používat lépe než on, jistě nezněl tak směšně teatrálně, jako tento muž.

„Nikdo z nás?“ přemítal Loki a zachytil Beeiny oči. Když mu pohled opětovala, Loki si byl jist, že porozuměla, co tu bylo potřeba. Nebyl vyděšený? Oh, to dokážou změnit velmi snadno, aniž by vyplýtvali mnoho času.

Bee udělala krok vpřed a očima sklouzla zpět k Imperialistovi před sebou. V okamžiku, kdy se muž otočil, aby se na ni zadíval, Beeina kůže se už začala vlnit a měnit. Nejprve to vypadalo, jakoby se měnila do své obvyklé skrullsky zelené podoby, ale pak se na ní začaly objevovat výrazné, tvrdé šupinky, zatímco se jí pod kůží přesouvaly svaly a kosti. Dobře, Loki ji chtěl vidět udělat víc, než základní dílčí změny, které viděl doposud. Zatímco Imperialista se napjal, jak se snažil chytit dech, Loki dívku sledoval s fascinací. Skrullské kožoměnectví bylo opravdu pozoruhodné.

Končetiny se jí začaly prodlužovat a sílit a šupiny ještě víc ztvrdly, a zpod kůže jí dokonce začaly vyrážet hroty. I hlava se jí přetvořila, vlasy zmizely, její malá čelist se rozšířila a z úst jí vyrůstala řada velmi-velmi ostrých zubů. Ruce se změnily do silných drápatých předních nohou, zatímco předimenzované tílko, které nosila jako provizorní šaty, se natáhlo přes novou delší podobu, a ty příliš velké boty, ve kterých chodila, teď také perfektně seděly. Vypadala trochu jako zelený Yirbek, ale také jako nějaký druh zvířete, možná okopírovala a smíchala několik různých plazích stvoření, která znala, dokonce si nechala narůst obrovský tlustý ocas. Její červené oči teď měly žluté štěrbiny coby zorničky a samozřejmě se upíraly do Imperialistovy tváře.

Muž v Lokiho sevření se teď snažil vykroutit a ustoupit, a ještě víc, když Bee klesla na všechny čtyři a v hrudi jí zaburácelo primitivní hluboké zavrčení. Přesouvala se blíž, pomalu se přibližovala jako predátor pronásledující a obkličující svou kořist a čím blíž se dostávala, tím víc Imperialista v Lokiho rukách panikařil.

„Co--Co je--“ pokoušel se ze sebe dostat. Loki ho držel na místě, jak se Bee pomalu blížila se všemi tesáky v dohledu.

„Pořád nemáš strach?“ zeptal se Loki klidným hlasem a Bee se přiblížila ještě víc. Stark s Drongem se oba tvářili náležitě neutrálně, ne že by jim Imperialista věnoval nějakou pozornost.

„Dostaňte to pryč!“ vykřikl pak muž. Když Bee náhle vyskočila vpřed, Loki Imperialistu pustil a nechal dívku, aby ho složila k zemi. Panický výkřik pocházel ze strachu a ne bolesti, protože Bee jen zaryla drápy do kovu vedle jeho hlavy. Zavrčela a zacvakala tesáky blízko jeho tváře, zatímco muž se zasekl mezi snahou uniknout a bezduchým oháněním se kolem sebe.

„Ne! Prosím, dostaňte to- Ne!“ blábolil a kňoural.

„Mluv!“ poručil Stark. „A mluv rychle.“

„Identifikační kód transportéru je CEN-54RU, náš přístupový kód pro přistání je 675-333-FYG, jsme pod velením Ole-Omana, řeknu vám všechno, jenom to ze mě dostaňte!!“

Teď, když byl muž blízko hysterii, nebude těžké dostat z něj odpovědi. Loki se natáhl a konečky prstů se lehce dotkl Beeina ramene mezi dvěma hroty, jen na vteřinu, ale stačilo to. Ustoupila od Imperialisty s posledním zavrčením.

„Výborně,“ pochválil Loki, pak schmátl třesoucího se muže za zátylek, škubnutím ho vytáhl na kolena, takže znovu čelil Starkovi. Teď to byl perfektně se chovající ptáček zpěváček a odpovídal na všechny otázky, které mu položili. Rozhodně s tím měla co dělat Bee, která setrvala ve své reptiliánské zvířecí podobě dokonce i poté, co se odplazila zpátky mezi Starka a Dronga.

ooOoo

„Je všude klid… Hlídko?“ zeptal se Stark, jejich imperiální pěvec byl zjevně stále s ním. Svázali ho a dali mu roubík, ale Stark mohl potřebovat zodpovědět další otázky, tak ho nechali v kontrolní místnosti.

Juyu snadno pochopila, že otázka byla míněna jí. „Nikdo v dohledu, ani blízko ani daleko, orbita je čistá,“ odpověděla. „Veliteli.“

„Uh, je ze mě ‚velitel‘, to se mi líbí,“ zadrmolil Stark potěšeně. „Ne že by moje ego potřebovalo ještě víc posílit.“

„Soustřeď se, miláčku,“ poradil mu Loki přes komunikační spojení a slyšel Starka, jak se v reakci na důvěrnou přezdívku potěšeně pochichtává. Loki měl na sobě podobu Imperialisty, tentokrát dokonce přetvořil i svou tvář, aby vypadal jako kapitán, kterého drželi coby rukojmí. Bee se do podoby Oldstronga změnila už den předtím, Drongo jí pověděl o všech drobnostech, které musela změnit, aby vypadala přesvědčivě. Všichni tři se vydali na cestu z doků, zatímco Stark zůstal na transportéru, aby zajistil, že bude připraven pro to, co zřejmě bude rychlý odlet. Jejich přílet proběhl bez problémů, díky informacím, které shromáždili v předstihu. ‚Data jsou vším‘ řekl Stark a Loki s ním rozhodně souhlasil.

„Ty děti budou pravděpodobně hlídat,“ promluvil znovu Stark. „Nelíbí se mi, že tam nebudu, abych mohl bojovat.“

„Zajištění našeho bezpečného úniku je důležitější, Veliteli,“ odpověděl Drongo, než mohl Loki. „A většina dětí bude schopna bojovat spolu s námi, jakmile budou vědět, že mají šanci utéct.“

„Nejprve je musíte najít,“ poznamenal Stark.

„Nemyslím, že to bude problém,“ poukázal Loki, když si všiml tří Imperialistů mířících k nim.

„Našli jste dalšího,“ podotkl ten, co stál v čele bez jakéhokoli pozdravu. Loki přikývl. „A on?“ kývl směrem na Dronga.

„Loajální ke Králi, sám nám to mládě přivedl.“ Drongo sklonil hlavu směrem k Imperialistům v tom, co vypadalo jako známka respektu a poslušnosti.

„Dobře,“ promluvil znovu Imperialista. „Vezmeme ji odsud.“

Loki zavrtěl hlavou. „Dostal jsem přísné rozkazy nespustit ji z očí, dokud nebude s ostatními. Utekla už dvakrát. Doprovodíme vás.“

Imperialista chvíli hleděl na Bee, ale pak přikývl.

„Nikdy neuškodí být opatrný,“ souhlasil. „Vaše pomoc se cení…“ nechal to vyjít do ztracena jako otázku.

„Eman,“ odpověděl Loki jménem jejich zajatého kapitána.

Imperialista v reakci přikývl a zvedl ruku, „Tudy.“

Stark na druhém konci mlčel a stejně tak Juyu, ale jistě slyšeli dost, aby věděli, že byli na správné cestě dostat to, pro co přišli. Loki považoval za neuvěřitelné štěstí, že tato galaxie nebyla tak obeznámena s kožoměnci jako obyvatelé Andromedy.

ooOoo

Loki nechtěl spadnout do pasti přílišné sebedůvěry, takže i když šlo všechno podle plánu, zůstával v pohotovosti. Jeho mysl nepřetržitě probírala různé možnosti, každou druhou minutu přemýšlel o novém možném plánu. Byl připravený na útok, na jakýkoli druh útoku. Ti tři Imperialisté je vedli koridory dolů beze snahy o nějaké povídání. Někdy se naprostá loajalita požadovaná absolutistickým monarchou dala využít těmi nejlepšími možnými způsoby. To byl jediný důvod, proč nemuseli odpovídat na další otázky. Loki na sobě ani neměl Sakaaranskou zbroj, i když se zdržel nošení té své alyndorské. To by na tomto místě nepřicházelo v úvahu. Jeho jednoduchý černý kabát byl však perfektní, stejně tak dobře pod ním skryl nože i krystaly.

„Jsme tady,“ oznámil Imperialista, který vedl jejich malou skupinku, jakmile se dostali k dalším dveřím. „Mláďata začínají svůj výcvik brzy. Tu novou můžeme předat mistru Ging-Dianovi hned.“

Dveře se o vteřinu později otevřely a všichni vešli dovnitř. No, to bylo snadné. Bylo tam však přinejmenším dvacet dětí, což by mohlo být problematické. Na druhou stranu v té místnosti nebyli žádné stráže, do celé budovy měli zřejmě přístup pouze Sakaaranští Imperialisté, takže hlídali jen vchody a východy. Mistr, kterého Imperialista zmínil, v té obrovské místnosti také nebyl, vlastně to spíš vypadalo jako aréna. Loki se otočil, aby zachytil Drongův pohled a tázavě pozdvihl obočí. Nastal čas nebo by měli počkat? Drongo přikývl, takže to vypadalo, že souhlasil s Lokim; ztrácet čas by bylo bláhové.

„Děkuji za vaši pomoc,“ prohodil Loki, a jakmile se Imperialista otočil, aby se na něj podíval, vytasil jeden ze svých nožů a zabodl mu jej do krku. Drongova těžká pěst se rozlétla a s kosti drtící silou mrštila tím druhým o protější zeď. Mezitím co Loki vytáhl svou zakrvácenou dýku, třetí měl už v hrudi jednu z Beeiných sekerovitých paží. Přeměnila se do své skrullské podoby, její sekery vypadaly mnohem méně hrbolaté, než když je Loki viděl naposledy.

Loki se rovněž zbavil Sakaarské podoby, protože ti mladí museli vědět, že je neposlal Červený král. Drongo už k nim přistoupil. Nejmladší děti byly přinejmenším stejně vysoké jako Bee, ty starší snadno dosáhly Lokiho výšky. Drongo se stále tyčil nad nimi všemi, ale oni se ho nebáli, ani trochu.

„Přišli jsme pro vás,“ promluvil k nim Drongo. „Jeden kmen vás dostane do bezpečí,“ řekl. „Kde se vás Červený král nebude moct nikdy znovu dotknout, ale musíme si pospíšit a vy musíte bojovat!“

„Jsme unavení,“ pověděl mu jeden ze starších chlapců.

„Utište svá srdce a vyčistěte svou mysl,“ nabádal je Drongo hlubokým vyrovnaným tónem. „Stará síla je tu pro vás, natáhněte se a nechte ji proniknout do svých kostí, nechte ji zostřit vaše smysly. Pevně ji uchopte, já vás povedu, vy musíte jen následovat.“ Roztáhl paže a zhluboka se nadechl, zatímco pevně zaťal ruce. Trvalo jen okamžik, než mladí udělali totéž, někteří zavřeli oči, někteří spojili ruce, všichni se několikrát nadechli a vydechli. Ve vzduchu Loki cítil něco zvláštního. Nebylo to nic jako síla Yggdrasilu a nepodobalo se to přesně ani kosmické síle, ale bylo to něco mocného, něco jen pro Oldstrongy. Loki by na to nikdy nedosáhl, ale pořád mohl cítit to praskání těsně na okraji svého vnímání.

Pak se Drongo otočil. Jeho pohled byl obtěžkán mocí, černá v jeho očích se zdála ještě temnější, zelené duhovky jasnější. Mláďata byla klidná a soustředěná a jako by všechna naslouchala té samé melodii, kterou mohla slyšet jen ona, jako by i jejich srdce teď bila ve stejném rytmu.

„Jsme připraveni,“ zabručel.

„Půjdu první,“ prohlásil Loki, obrátil se a s Bee v patách se rozeběhl. „Jsme na cestě, Starku,“ informoval ho.

„Právě včas,“ odpověděl člověk. „Vypadá to, že tady budu mít brzy vcelku problém.“

Loki zaklel a běžel rychleji.

ooOoo

Další

ooOoo

 

Tady fanart k povídce.