BAtW 10

15.04.2017 22:45

 

Kapitola 10 – Propojení

Orbita Andromedy

„Priority, říká ti to slovo něco? Protože jsem měl dojem, že takhle jednoduchý slovo by nemělo být moc těžký pochopit!“

„Jsi to ty, kdo má zřejmě problém s porozuměním tomu, jaký nejdůležitější problém je třeba řešit.“

„Argh, musíme přijít na to, jak ta loď pracuje!“ prohlásil Stark, znovu, prostě se neustále opakoval.

„Snažili jsme se pohnout s ní kupředu, nedělali jsme nic jiného, než jen to zkoušeli. Nyní je čas věnovat pozornost dalším důležitým věcem,“ vysvětlil Loki. Znovu. Stark byl umíněný a odmítal poslouchat a Loki s ním opravdu ztrácel trpělivost.

„Prohledávání lodi a nákladu není ‚důležitá věc‘!“ odvětil člověk. „Jsme tu sami a ten zasranej náklad nikam neodkráčí!“

„Ano, ale pokud je nákladem něco cenného, pak je tu šance, že ho majitel bude hledat, takže musíme být připraveni,“ poučil ho Loki.

„Já to chápu, ale tohle je přednější! Nerozumíš, co se ti tu snažím říct?!“ Stark teď zvýšil hlas, zcela zjevně tak frustrovaný, jak se Loki cítil.

„Nechápu, co víc by se dalo dělat,“ řekl pevně Loki. „Ani proč tu na to musím být já.“

„Protože já nerozumím tomu zatracenýmu jazyku!“ vyštěkl Stark.

„Už jsem přeložil každičký text, který se objevil na tom zatraceném displeji, bez ohledu na to, co jsi udělal, nic nového neukázal!“

„A ty nevidíš, jaký je to problém?“ zeptal se Stark a plně se k němu otočil. „Něco tady chybí, dobře? Ty displeje ukazují jen zlomek informací o lodi, nic víc! A bez ohledu na to, co dělám, nemůžu z toho počítače dostat víc! A na vrch toho nemůžu ani udělat žádný opravdový vstup! Ty displeje jsou nepoužitelné pro jakýkoli reálný datový záznam a nic v téhle místnosti pro to není ani vzdáleně vhodné!“

„Dokázal jsi uspokojivě změnit naši trasu,“ argumentoval Loki. Stark si stiskl kořen nosu a několikrát se zhluboka nadechl.

„Víš, co se stane, pokud autopilot nebo některý ze systémů bude potřebovat manuální zadávání a já nebudu mít ponětí, jak to udělat? Hm?“ zeptal se Stark, oči mu dopáleně žhnuly a celý jeho postoj vyjadřoval napětí a frustraci. „Mohl jsem změnit naši trasu, protože autopilot byl už zapnutý a já jen musel změnit směr, ale musí existovat desítky běžících systémů a já se k nim nemůžu dostat. Tohle je loď a já musím být schopný ji řídit, protože jestli ne, můžeš vsadit svoji prdel, že tahle báječná cesta skončí spoustou padání, havarování a velkou výbušnou ohnivou smrtí.“

„Žádat mě, abych překládal ty samé texty zas a znovu ten problém nevyřeší,“ upozornil ho Loki. Už hodiny se snažili získat přístup k hlavním systémům a jediná věc, která se změnila, byla, že jak ubíhal čas, byli čím dál naštvanější.

„Víš, opravdu si lámu hlavu nad tím, co by sis sám počal, kdybys zabil každého, kdo ví, jak řídit tuhle věc před tím, než bys z nich dostal nějaké informace.“

„Zkoušeli jsme to jen pár hodin, jsem si jistý, že to nemůže být tak těžké,“ odpověděl příkře Loki.

„Ne, to nemůže,“ souhlasil Stark, když si rukou prohrábl vlasy. „Ale tahle věc s překladem celý proces moc zpomaluje, kdybych dokázal přečíst všechno sám, mohl bych pracovat rychleji, ale nemáme čas na to, abys mě naučil ten… cokoliv to je za jazyk.“

„Nemohl bych tě to naučit, i kdybych chtěl, sám tím nemluvím.“ Stark se zamračil.

„Ale ty překládáš.“

„Vše-jazyk, říkal jsem ti to. To je něco jiného.“

„Dobře, možná je čas na tenhle rozhovor,“ rozhodl Stark a sedl si na jednu ze židlí, a s očekáváním se zadíval na Lokiho. „Co to sakra je ten Vše-jazyk?“

„Já používám Vše-jazyk, a činí tak i další bohové a jiné staré rasy z Devíti světů. Rozumím všem jazykům, a všichni rozumí mně.“

„Jak je to možný?“ chtěl vědět Stark. Loki mohl vidět, jak jeho mysl uháněla, kterak se na to snažil přijít sám.

„Nepochopil bys mé vysvětlení.“

Stark si odfrkl. „Zkus mě.“

„Je v podstatě magické povahy,“ začal Loki. „Ale jen na základní, podvědomé úrovni, protože dokonce i ti, kteří nejsou nadaní takovými silami, jsou schopní jej používat.“

„Ale-“

„Když mluvíš, rozumím ti, protože to, co slyším, je význam tvých slov, a ne samotná slova, a co slyšíš ty, je to, co má slova znamenají a jak existují v tvém jazyce.“

„Takže ty v podstatě získáš definici něčeho, místo konkrétního slova.“

„To je zjednodušené vysvětlení, ale přesto správné. Slovo není nic než smysl postrádající zvuk, pokud za ním neexistuje myšlenka, takže na zvuku nezáleží, pouze na myšlence.“

„Ale předpokládám, že zvláštní fráze, hovorové výrazy nebo dvojznačnost se ne vždy překládají dobře.“

„To je pravda, některé frázové obraty existují všude, ale některé jsou unikátní pro jeden svět nebo jiný, a tudíž ne tak snadno srozumitelné.“

„Ikony, indexy a symboly,“ řekl Stark po chvíli ticha. „Zvukové znaky korelují se svým významem, protože slova jsou jen zvukové obrazy a ty svůj význam získávají ze své mentální asociace se symboly. Symboly mají silnou asociaci s jinými symboly, což ukotvuje význam slova.“

Loki chvíli na člověka hleděl. „To je překvapivě přesný popis.“

„Jsem génius, i když tohle byla jen středoškolská úroveň lingvistiky. Takhle to taky čteš, nemám pravdu? Psaná slova jsou to samé jako mluvená, jen jsou přímo viditelná, takže to jsou symboly propojené s tím samým sémantickým obsahem jako mluvená slova a zvuky.“

„Opět správně.“

„Nemám absolutně žádnou představu, jak je to možné!“ zvolal Stark. „Chci říct, určitě chápeš význam bez toho, že bys musel rozumět specifickým zvukovým nebo viditelným signálům, to je jedna věc, ale být schopný vysvětlit obsah ostatním, tak abych slyšel znaky a indexy a symboly, které znám, zatímco ty jen vykládáš význam… fajn, ne, to mi rozum nebere, už mě z té naprosté a totální nevědecké nereálnosti toho všeho bolí hlava.“

Loki se zasmál. „Postrádáš některé ze základních pojmů, protože tě limitují znalosti o zákonech vesmíru a kosmických silách.“

„Limitují mě znalosti?“ zeptal se Stark s pozvednutým obočím.

„Dokážu porozumět významu, protože slova mají moc, taktéž symboly a znaky, a jejich síla pochází z kosmických energií, které utvářejí vesmír.“

Stark na něj dlouhou chvíli zíral, oči nečitelné. „Dobře, tady jsme na můj vkus až moc zabrousili do nového věku. Tenhle rozhovor je u konce. Nechci slyšet nic víc o tom, jak fungují tvé magické čarovné síly.“

Loki byl ochotný připustit, že se cítil pobaveně. „Ale ty získáváš vyšší znalosti, Starku. Myslím, že by ses měl cítit poctěný, že jsem ochoten toho s tebou tolik sdílet.“

„Vyšší znalosti? To si nemyslím,“ řekl člověk typicky nevzrušeným tónem. „To nejsou vyšší znalosti, jsou to magický nesmyslný voodoo kecy, který mě kurva doháněj k nepříčetnosti. Můžeme se teď vrátit zpátky k tomu zatracenýmu problému?“

„V pořádku,“ souhlasil Loki. Čím dříve přijdou na to, jak obsluhovat loď, tím lépe. „Zřejmě nám něco uniká.“

„Bez legrace.“

Stark se vrátil ke svým displejům, zatímco Loki začal přecházet po místnosti. Začal pátrat na větším sedadle, které bylo uprostřed můstku, tudíž Loki předpokládal, že to muselo být místo kapitána nebo velitele. Stejně jako si Stark povšiml předtím, nebyla tam žádná kontrolní rozhraní nebo cokoliv, co vypadalo, že by to mohlo pomoci ovládat loď. Skutečně, zdálo se, že to sedadlo nebylo nic víc než něco k sezení, ale Loki o tom pochyboval. Muselo tam něco být. Všimli si už dříve, že můstek měl poměrně velký průzorový výřez, ale z vnější strany byli zaštítěni. Tyto výřezové štíty se zjevně daly zasunout, ale dosud nepřišli na to jak. Muselo tam být něco, co umožňovalo kontrolu nad tím vším. Loki pokračoval v hledání a jeho oči přistály na kruhovém slotu vedle velitelského sedadla. Přejel po něm prsty.

„Co je tohle?“ zeptal se. Stark k němu přelétl očima.

„Netuším, stejně je to prázdné. Mohl by to být holografický displej nebo obyčejný držák nápojů.“

„Na šálek je to příliš velké,“ poznamenal Loki. Kruh byl asi šest palců široký a ne příliš hluboký.

„Myslím, že něco musí být vloženo… och!“

„Co?“ zeptal se Stark.

„Hned budu zpátky,“ řekl bůh a otočil se a vyšel z místnosti navzdory tomu, že za ním Stark volal.

Pořád ho zmáhalo vyčerpání, měl na to pomyslet dřív. Naštěstí mu netrvalo dlouho dostat se tam, kde složil všechny zbraně a serepetičky, které našel u těl posádky. Prohledal tu hromadu, pak zamířil zpátky k můstku.

„Vzpomínáš, jak jsi mi řekl, abych sebral vše, co může vypadat užitečně, než jsem ta těla vyhodil ven?“ zeptal se člověka, jakmile se vrátil.

„A?“ zeptal se Stark. Loki v odpověď zvedl tenký kov, který sundal z hlavy jedno z nich. „Och! To je nějaká čelenka?“

„Předchozí majitel to nosil na hlavě,“ řekl Loki, když se vrátil k hlavnímu sedadlu a vložil tu malou kovovou obroučku do kruhového otvoru. Měly stejnou velikost. Když vklouzla na své místo, celá ta věc se rozzářila tlumeným světlem, ale jinak neudělala nic.

„Dobře, tady to máme,“ poznamenal Stark, pak to zvedl. Nebyl to úplný kruh, také to bylo poměrně tenké a ani palec široké. „No, žádné reproduktory nebo tak něco, takže to určitě není obvyklý headset, ale zdá se, že to má zevnitř na konci senzory,“ poznamenal Stark. Prohlédl to ze všech stran, pak sklouzl prsty přes okraj, kde se okamžitě rozsvítila drobounká světla a objevil se displej, podobný tomu vznášejícímu se, jen menší. „Och, chápu,“ řekl Stark a sklouznul prsty přes ten samý slot znovu, teď v opačném směru. Ta malá světýlka na boku a displej mezi dvěma okraji zmizely.

„Tak co je to?“ zeptal se Loki.

„Čas na to přijít,“ prohlásil Stark a nasadil si to. Upravoval to, dokud to nespočívalo kolem jeho lebky a ty dva konce se dotýkaly jeho spánků.

„Máš nějakou představu, co děláš?“ zeptal se Loki.

„Ani tu nejmenší,“ odpověděl Stark a sklouzl prsty znovu po okraji. Světýlka se rozzářila a Stark ihned klopýtnul kupředu, pevně chňapnul po sedadle vedle nich, aby nespadl.

„Starku?“

„Nečekal jsem to… jsem v pohodě… och… tohle…“ zavrtěl trochu hlavou, pak znovu otevřel oči, ale sedadla se nepustil. „Och, to je geniální… to je tak geniální… do prdele.“

„Co?“ ptal se netrpělivě Loki.

„Nejsou tu žádná manuální rozhraní vedle těch základních,“ odpověděl Stark. Jeho oči vypadaly zamlženě a velmi usilovně se mračil. „Protože musíš komunikovat přímo s lodí.“

Stark se narovnal a zíral před sebe, displej před jeho očima překotně střídal symboly a texty.

„Och, to je jako velký bratr mého HUD¹… och, to je úžasný, to je neuvěřitelný.“

„O čem to mluvíš?“ dožadoval se Loki.

„Musím loď ovládat přímo!“ řekl Stark a jeho hlas ztratil ten překvapený tón a změnil se do vzrušeného a radostného.

„Jak?“

„Ššš… ne, počkej… musím na to přijít.“ Stark se znovu zamračil, na tváři intenzivní soustředění, zatímco Loki na něj jen zíral. Muselo to mít co dělat s tím zařízením, ale bůh dosud nevěděl co. Pak si Stark začal mumlat něco pod nos, zřejmě mluvil sám k sobě, jednoduše přemýšlel nahlas.

„Ne… příliš abstraktní… počítače potřebují jasná data… jasná jasná… ne ne… pomaleji… och můj bože, to je fakt něco… jednoduchý, čísla, kódy… jasné kódy, data… no ták… no tak teď.“

Loki překvapeně vzhlédl, když se kolem nich najednou objevilo několik různých displejů, všechny ukazující různá data a čísla, rozmanité grafy a texty.

„Tohle děláš ty?“ zeptal se, když se rozhlédl kolem.

„Jen dostávám info… och… och, počkat… myslím, že jsem našel…“

Ochranné štíty nad výřezem se začaly klouzavě vysouvat a odhalily tak prostor venku. Loki mohl vidět příď lodi před nimi, a vesmír všude kolem. Vzhledem k jejich rychlosti byly některé hvězdy příliš rozmazané, ale ty ve velké vzdálenosti byly vidět správně. I tak to byl docela úžasný výhled.

„Jak tohle tak najednou děláš?“ chtěl vědět Loki.

Stark na něj znovu pohlédl, oči opět soustředěné na něj. Na rtech mu pohrával úsměv.

„Tohle je DNI²! Přímé neurální rozhraní,“ řekl tónem, který naznačoval, že to muselo být něco ohromujícího, ať to bylo cokoli. Pak se jeho oči opět rozostřily od Lokiho, a buď zíral na displej, nebo vůbec na nic. „Značně pokročilé, rychlost datového přenosu je fantastická a nevyžaduje to ani žádné umělé intrakraniální receptory… och, to je neuvěřitelné… ani nevím, jak ty senzory tohle všechno tak dobře zaznamenávají… jasný smysl… ha! K čertu s mimozemským jazykem a magickou řečí, nazdar vědo, stejskalo se mi po tobě, zlato!“ Pak člověk zmlkl. Displeje se objevovaly, přesouvaly se z místa na místo, aniž by se jeden druhého dotkly. Smrtelník se zdál být ztracený ve svém vlastním malém světě.

„Starku!“ oslovil ho jménem. Trvalo dlouhou chvíli, než se oči člověka zaostřily zase na něj. Byly jasné a široké a plné vzrušení. „Takže co s tím můžeš na lodi ovládat?“

Na tváři člověka se objevil znovu onen úsměv… ne, spíš úšklebek.

„Dej mi trochu času… a všechno.“

ooOoo

¹HUD (head-up display, popř. heads-up display) je v počítačových videohrách typ zobrazování informací a údajů o hráči za pomocí grafického uživatelského prostředí. Jeho název HUD je převzat z moderního letectví. HUD nejčastěji zobrazuje herní informace, jako je zdraví, zbývající munice nebo postup ve hře, jako například úroveň nebo obtížnost. (zdroj: wikipedia) 

 

²DNI - direct neural interface, je rozhraní propojující mozek s počítačem, neboli DNI představuje pojítko spolupráce mezi mozkem a zařízením. DNI umožňuje díky nasnímaným signálům z mozku provádět vnější aktivitu. Jde o přímou komunikační cestu mezi mozkem a externím zařízením. (zdroj: wikipedia) 

 

ooOoo

Další

ooOoo