Klub predátorů - 4. kapitola

29.01.2015 19:19

 

Zdravím :)

Stydím se to říct, ale zapomněla jsem včera aktualizovat :-D Vzpomněla jsem si v jedenáct večer, že je středa a měla bych tedy asi přidat další díl, ale bohužel jsem ho ještě neprojela, co se mi vrátil od Adel, takže... jo, nesnášim, když mám opravovat své překlady :-D Chudák Adel, když to vidím, kolik má práce... děkuju Ti, jsi zlatá!

Všem komentujícím pak děkuji za milé komentáře, moc si jich vážím a taky mě potěšilo, že vás jejich "hraní si" neodradilo a neznechutilo... alespoň zatím. Dnešní kapitola totiž obsahuje další takovou scénu - tímto jste byli varováni ;-)

Příjemné počtení.

 

ooOoo

Když slunce zmizelo za kopci a pozemky se ponořily do příznačného druhu soumraku, jaký mívají letní večery, Snape vytáhl brašnu s několika fiolami, váčky a nástroji na sběr cenných ingrediencí a vyrazil směrem k jezeru, rád, že nemusí na nic myslet.

Vychutnával si mír a ticho, které vždy padlo na hrad v týdnech, kdy byli všichni otravové zpátky doma.

Nevšiml si očí, které ho pozorovaly shora.

Harry si skousl spodní ret a otočil se zpátky k řediteli, u kterého byl momentálně na čaji.

Brumbál se usmíval.

„Bylo mi řečeno, že jste se oba minulý měsíc zúčastnili stejné konference?“

„Ano, potkali jsme se tam,“ odpověděl tiše Harry a přemýšlel, co dalšího Brumbál ví. Snape se nějak nezdál být ten typ, který by se chlubil svými úlovky před zaměstnavatelem, třebaže to tak dělal v tom Klubu. Harry uvažoval, co ostatní členové říkali, když zjistili, že se Snapeovou kořistí stal Harry Potter.

„Nepředpokládám, že by ti to Sirius řekl, ale poslal mi sovu, požadující – pokud hodlám i nadále držet profesora Snapea jako zaměstnance – abych zajistil, že zůstaneš tak daleko od hranic tohoto hradu, jak jen je to možné.“ Brumbálovy oči na něj jiskřily přes okraje obou čajových šálků. „Zdál se velmi… rozrušený. Pokud může dopis tlumočit takový druh pocitu,“ dodal, nyní sám vyhlížel z okna.

„Vy jste mu, ehm, nic takového neslíbil, že ne?“ zamračil se Harry.

Ředitel zavrtěl hlavou. „Profesor Snape je vysoce váženým členem našeho personálu a první učitel obrany, který vydržel déle než jeden rok. A také si myslím, že vy oba, ty i Severus, jste dost staří, abyste věděli, co děláte. Tedy ne, neučinil jsem žádné sliby tvému drahému kmotrovi.“

Harry nedokázal zadržet úlevný povzdech. Brumbálovy potenciální námitky byly součástí jediných překážek, kterých se doopravdy bál. Snape chtěl svou současnou práci tak dlouho a Harry si byl docela jistý, že by bylo zapotřebí mnoho, aby starší muž ohrozil svou pozici učitele obrany. A jejich vztah nebyl tak vážný, jak by si Harry mohl přát. Zatím.

„Omlouvám se, že vás s tím Sirius obtěžoval, pane.“ Harryho pohled putoval zpátky k oknu a sledoval Snapeův vlající hábit mizet z dohledu, načež zaměřil pozornost opět na pronikavé modré oči.

Brumbál jen mírně naklonil hlavu. „Slyšel jsem, že sis v Graceton Manor vedl skvěle, Harry. Máš v blízké budoucnosti plnit nějaké nové úkoly?“

„Ano,“ usmál se Harry. Někdy měl svou práci rád stejně tak, jako Snape měl rád tu svoji (pokud jste ignorovali ten bezvýznamný fakt, že souvisela s dětmi). „Tentokrát Ministerstvo chce, abych se podíval na případ mudlů, kteří nahlásili, že jsou neustále napadáni zvířaty, která podle všeho mají kouzelnické vlastnosti. Ještě nevím, co by měla být zač, buď někdo použil zvířata k pokusům, nebo je to jen zábava obyčejných zvěromágů. Bystrozorská divize zřejmě necítí zodpovědnost, když nejsou nutně zapojeni temní čarodějové, a Odbor pro kontrolu a regulaci kouzelných tvorů se odmítá zabývat tím, co nazývají ‚Běžné šelmy severní polokoule‘. Takže ta práce připadla mně a v příštích několika dnech budu cestovat trochu dál na sever, abych to vyšetřil.“

„To zní, jako kdyby se ti hodila něčí pomoc. Třebaže nezpochybňuji tvé schopnosti, samozřejmě,“ usmál se na něj vlídně ředitel.

„Oh, ne, já… mnohem raději pracuji sám. Když je lovec jeden, nevyvolá to tolik povyku, a život je mnohem jednodušší, pokud nemusím každé ze svých rozhodnutí prodiskutovávat s dalšími lidmi. Můžu tak být rychlý a efektivní.“ Brumbál přikývl a Harry shlédl do čaje. „Kromě toho, vždycky jsem chtěl cestovat, cítit se volný. Předtím jsem to tak nikdy neměl.“

Starý muž zamyšleně přikývl a dopil svůj čaj. „Mám za to, že chceš navštívit Severuse, než se vydáš na cestu?“

Harry se plaše usmál a odložil svůj šálek. „Vzhledem k tomu, že už jsem tady…“

„Neostýchej se přijít na návštěvu, kdykoli budeš chtít, drahý příteli,“ řekl mu Brumbál a vstal, aby Harrymu potřásl rukou.

„Děkuji vám, pane.“

O pár minut později ředitel sledoval, jak se mladý muž pohybuje po pozemcích směrem k okraji Zapovězeného lesa, kde před nějakým časem viděli mizet temnou postavu profesora Snapea.

ooOoo

Harry nějakou dobu Severuse pozoroval, ty ladné pohyby, pronikavé oči vybírající jen ty nejlepší dostupné rostliny a kořeny. Bylo příjemné vidět muže do něčeho tak plně ponořeného, a i když to jeho výraz ve skutečnosti nenaznačoval, těšil se z toho, co dělal. Harry se divil, proč pořád potřeboval tolik lektvarových ingrediencí, když teď učil obranu, ale jeho myšlenky byly náhle utnuty, když se na něj Snape znenadání vrhnul. „Myslel sis, že bys mě mohl jen tak nepovšimnutě sledovat?“ zasyčel Harrymu do ucha.

Harry byl nejprve překvapen, ale jakmile jeho mysl zaregistrovala Snapeovu bezprostřední přítomnost a mužovu dobře známou vůni, uvolnil se. „Dobrý večer, profesore,“ řekl s úsměvem a opřel se o silné tělo za sebou. „Jaký byl váš den?“ Natáhl krk do strany, pozoroval zamračený výraz Mistra lektvarů a všiml si na druhém muži nepatrného podráždění. „Pozoroval jsem tě, pravda, ale neměl jsem v úmyslu zůstat nepovšimnutý. Ve skutečnosti jsem tě přišel navštívit,“ dodal, když Snape nevypadal, že odpoví.

„Nakonec žádný ohlašovací dopis?“ zapředl Snape a začal jemně okusovat jeho ušní boltec.

„Ne, ehm…“ Harry se otočil a okamžitě se ztratil v neproniknutelných černých očích. Po několika vteřinách si odkašlal. „Tak, k čemu tohle všechno potřebuješ?“ Harry ukázal na bylinky a hmyz, které Snape už sesbíral.

„Lektvary,“ byla jediná odpověď, kterou dostal. Ale nevadilo mu to, protože brzy nato byla jeho ústa zajata ve vášnivém polibku, po kterém nedokázal myslet na nic jiného. Pažemi se omotal kolem profesorova krku a přitiskl se blíž k vysokému tělu, zatímco jejich jazyky se navzájem vášnivě laskaly.

„Chyběls mi,“ řekl Harry s povzdechem, když přestali, aby se nadechli, a pak se trochu začervenal, z čehož si Snape odvodil, že chlapec neměl v úmyslu přiznat mu toho tolik.

„Byl to pouze týden, Pottere. Ačkoli musím přiznat, že jsem si tvé nepřítomnosti také povšiml.“

Harry se nepatrně uchichtnul, snažil se nerozebírat třepotavý pocit v břiše. „Lektvary. Správně, toliko jsem uhádnul. Myslím tím, proč všechno, co je třeba nevaří ten nový učitel?“

„Lektvary, které si přeji uvařit, jsou pro mé osobní zásoby a ty mu nesvěřím. Získal Mistrovství teprve nedávno a já vím, že směsi horší kvality dokážou ublížit na zdraví.“

„Oh, myslíš tím, že chceš vařit ten svůj speciální lektvar a jít a znovu lovit?“ poškádlil ho Harry, třebaže ho trochu zranilo pomyšlení, že Snape možná opravdu plánoval ještě lovit.

„Tento speciální výtvor není pouze pro mou osobní potřebu, ale pro všechny členy Klubu.“ Snape na něj povytáhl jedno obočí a Harry měl pocit, že Mistr lektvarů chtěl říct víc, ale nakonec zůstal zticha.

„Oh, chtěl jsem se tě zeptat už nějakou dobu: jakou zvěromágskou podobu má Bill?“

„K lovu používal podobu pumy.“

„Používal?“ ptal se Harry zmateně.

„Myslel bych, že je ti to již známo. Pan Weasley byl z našeho kruhu vyloučen.“

„Opravdu? Jak to?“ Harry si nemohl pomoct a musel se zeptat.

„Vměšoval se do lovu jiného člena. To je pravděpodobně jediné pravidlo brané více než vážně každým členem a on byl první, kdo jej porušil.“

„Myslíš tím… protože do toho zatáhl Siriuse?“ Harry zněl trochu šokovaně.

„Přesně. Náš kodex je velmi přísný.“ Snape znovu vypadal, jakoby měl na špičce jazyka něco jiného, ale Harry čekal na další slova marně.

„Jak nás vlastně našel? Já jsem málem podplácel čarodějku u recepčního pultu a oni šli rovnou najisto.“

„Ten červenovlasý idiot na tebe umístil sledovací kouzlo. Řekl mi to během následujícího setkání.“

„On… co?“ vyhrknul Harry, pak se zamračil. „Mělo mi dojít, že se to dá čekat. I když si o tom mohl promluvit se mnou, místo aby každé ráno chodil za tebou. Ačkoliv jsem si jistý, že Bill byl velmi rozrušený tím, že byl vyhozen. Budu si s ním muset brzy promluvit.“

„To udělej,“ odpověděl Snape, ale vůbec přitom nezněl potěšeně.

Harry se rozhodl už nekomentovat záležitost s Billem a Siriusem. Nechtěl kazit náladu. Místo toho se rozhodl k drobné změně tématu. „Řekni mi, podnikáš také skutečné lovy? Jako chytání kořisti v otevřeném terénu, řekněme jako tahle louka, a pak jim to jen tak uděláš?“ dobíral si ho Harry.

Snape povytáhl obě obočí a klidně si ho prohlížel. „Představa, kterou vyvoláváš, se mi zdá vysoce barbarská. Odpověď je ne, protože nejsem nakloněn svou kořist vážně zranit, což by vyplývalo z takového druhu neplánovaného setkání.“

Harry na něj teď chlípně pošilhával. „Opravdu si myslíš, že bys vážně poranil svou kořist, i kdyby se řečená kořist vzdala dobrovolně?“

Snape se na něj pouze zadíval tázavým pohledem.

„Hele… dejme tomu, že bych před tebou utíkal a ty ses mě vydal chytat. Nemyslíš, že místo abys mě roztrhal na cucky, bys mě radši jen lehce kousl do krku a ošukal?“

Hrozilo, že Snapeova obočí zmizí v linii jeho vlasů. „Ty a já jsme se již zabývali sexuálními aktivitami. Tvá otázka na druhou stranu se zdála vztahovat k případům, kdy kořist netuší, že ji lovím.“ Přimhouřil nad Harryho chtivým pohledem oči. „Nezkoušíš mě vážně dotlačit k nějakému druhu pokroucené hry na schovávanou, nebo ano? Mohu tě ujistit, že mé oči jsou ve tmě mnohem lepší než tvé.“

Harry zasípal smíchy. „Není to jako bych nechtěl být chycen, ne?“ Po tváři se mu rozprostřel široký úsměv.

Starší muž stále nevypadal přesvědčeně. „Možná poté, co tě chytím, nebudu schopný se kontrolovat. Jedna věc je neroztrhat tě, ale pohlavní styk nemusí být přesně to, co bys očekával.“ Hned jak domluvil, musel zasténat nad těma štěněčíma očima, které Harry udělal.

„Harry, musíš pochopit, s čím si zahráváš. Mé instinkty se tady venku projeví mnohem ostřeji.“

„Myslel jsem, žes nedělal nic tak barbarského, tak jak to víš?“ Harryho znervózňující úsměv pořád ještě nezmizel.

Snape zavrčel, ale Harry neustoupil, tak si starší muž povzdechl a vysvětlil: „Zkoušel jsem to,“ připustil zpoza zaťatých zubů. „Se spolučlenem Klubu, nicméně tehdy byla kořist ve stavu nouze schopná změnit se na stvoření, které by mě dokázalo zvládnout.“

„Ty-wau, ty jsi doopravdy provozoval něco jako… hraní rolí? To je… tak nějak… sexy.“ Harry se trošku omluvně zašklebil.

„Ty by ses nemohl spoléhat na tento druh východiska, Pottere. Přemýšlej, než se rozhodneš.“

Harry převrátil oči v sloup. „To už jsem udělal. No ták. Pojďme otestovat tu vychvalovanou nebelvírskou odvahu.“

Snape byl stále trochu znepokojený ohledně Harryho malého experimentu, ale i tak souhlasně přikývl. Bude muset jednat proti svým instinktům a byl rád, že Harry nebyl první osobou, se kterou to zkoušel. Sledoval chlapcova ústa roztáhnout se do úsměvu a jeho citlivý nos byl schopen zaznamenat první náznaky vzrušení. V mžiku se přeměnil do své kočičí formy a přiměl tak Harryho překvapením klopýtnout dozadu.

Panter počkal několik chvil, dokud neviděl Harryho se uvolnit, než vydal hlasitý řev, aby vystrašil svou kořist. Chlapec však nebyl vystrašený a hodil po černém stvoření nadšeným úsměvem, než vyrazil do snášející se tmy.

Snape se rozhodl dát mladíkovi malý náskok, aby učinil lov o to víc vzrušující, než následoval pronikavou vůni Harryho potu a vzrušení. Snape si nemyslel, že by chlapec zašel tak daleko, aby vyhledal úkryt v Zapovězeném lese, ale přesně tam ho jeho nos vedl.

Harry se usilovně snažil být zticha, ale jeho tělo ho i tak tu a tam prozradilo. Prasknutí větvičky pod třesoucí se nohou tady, otření se o větev štíhlými boky tamhle. Snapeovi se ta hra začínala líbit. A to hodně. Potlačil zavrčení a trošku zpomalil.

Harry se vyhýbal cestě, která vedla hlouběji do nebezpečného lesa, místo toho se držel na okraji a snažil se rozpoznat, kde je Snape. Černý panter nebyl ve tmě vidět, ale Harry se domníval, že příležitostně zahlédl záblesk zlatého oka. Zvíře ho brzy dohoní a nemilosrdně si ho osedlá. Harry si nemohl pomoct a při vyhlídce, že ho znovu ošuká to ohromující stvoření, mu z  třesoucích se rtů unikl malý sten. Pak se najednou za ním ozval hluk a on nepromarnil ani vteřinu tím, že by se otáčel. Běžel tak rychle, jak ho nohy nesly, a srdce se mu zběsile rozbušilo, když rozpoznal těsně za sebou těžké dupání šelmy.

Brzy nemohl popadnout dech, tak se jednou rukou opřel o kmen stromu, aby dopřál svým plicím a srdci čas se trochu vzpamatovat. Znepokojeně naslouchal přes své těžké oddechování. Dupání ustalo. Harry si byl naprosto jistý, že Snape nemohl ztratit jeho stopu. Doopravdy hrál tuhle hru s Harrym a ta myšlenka vzrušila mladíka o to víc. Nějakou dobu pokračoval ve své cestě, kladl své kroky tak tiše, jak jen to bylo možné, a vyskočil pokaždé, když si myslel, že zahlédl něco mezi stromy.

Pak se vše odehrálo rychleji, než ho jeho instinkty stačily třebas jen varovat. Byl přitlačen k širokému kmeni stromu, což mu na pár vteřin vyrazilo všechen dech. Hlasitě zasténal, když cítil, jak bylo jeho oblečení rozedráno na cáry.

Snape byl jen sotva schopný kontrolovat nutkání pustit se bezmyšlenkovitě do Harryho oblečení, ale podařilo se mu neprolít ani kapku krve. Chlapec se silně potil a pořád těžce oddechoval z námahy a napětí a Snape se nemohl ubránit hladovému zavrčení, které mu uniklo, když zaznamenal v Harryho vůni náznak strachu. Okamžitě v něm vzrostlo vzrušení a mohl cítit, jak mu penis vystupuje z jeho srstí porostlého břicha. Jakmile bylo tělo pod ním nahé na všech podstatných místech, cítil, jak jeho železné ovládání prasklo, a vyrazil kupředu, ve snaze zasunout svou zoufalou potřebu do otvoru Harryho, který byl teď víceméně obětí.

Chlapec zoufale svíral kůru a vykřikl, když ucítil panterův penis, jak počíná rozevírat jeho svěrač. Přinutil se uvolnit a Snape se zasunul o několik centimetrů naráz, jeho tělo, které bylo výrazně delší než u běžného pantera, uvěznilo Harryho kratší proti kmeni stromu, s drápy pevně zakotvenými nad mladíkovou hlavou. Několik dalších přírazů a Snape byl zaražený tak hluboko, jak jen se mohl dostat. Harry zakňučel při té ostré bolesti, pak chraplavě vykřikl, když tupá špička penisu udeřila proti jeho prostatě.

Jakmile panter ucítil, že dosáhl svého cíle, neprojevil žádné slitování. Harry, křičící a hekající potěšením pokaždé, když vrazil hluboko do doširoka roztaženého otvoru, ho neustále pobízel, dožadoval se veškeré síly, kterou mohl dát. Učinil tak s potěšením, neboť ta báječná těsnost byla pro něj nebem, a nemohl cítit nic kromě ní. V koutku mysli uvažoval, jestli chlapci vážně neubližuje, ale naprostá absence strachu v Harryho vůni ho ubezpečila, že to byl čistý chtíč, který nutil tu malou couru volat víc, tvrději, rychleji.

Harryho penis se otíral o drsný povrch stromu, takže si byl jistý, že bude rozbolavělý týdny, ale stálo to za to, cítit se tak… naživu. „Ach! Ach! Kurva!“ Udělal se tak tvrdě, až to bolelo, a jeho zneužitá dírka se sevřela kolem Snapeova penisu, když pokryl sebe i strom perlově bílým semenem. Nohy pod ním začaly vypovídat službu, ale Snape pokračoval v přirážení, přitom se z něj linulo hluboké vrčení a jeho horký dech cítil Harry vzadu na hlavě a na krku.

Sladké výkřiky nepřestaly ani poté, co se chlapec udělal, stále si bral Harryho příliš hrubě na to, aby byl zticha, a Snape miloval každou vteřinu. Vzrušení skutečného lovu ho rozdivočilo a on nebyl schopen nechat teď Harryho jít. Sám se víc a víc blížil k orgasmu, nemohl se udržet, otevřel čelisti a vzal Harryho krk mezi své obrovské zuby, aby ho udržel bez hnutí. Drobounké zamrazení strachu, které chlapcem proběhlo a vyústilo v zachvění, nakonec stačilo, aby Severuse přivedlo k výbuchu, a se zavrčením vyvrcholil do nenasytného otvoru, škrábající jemný krk svými tesáky.

Když se nakonec vytáhl, Harry klesl na kolena, rukama se zapíral o strom, hlavu na pažích a těžce lapal po dechu. Sperma mu stékalo po lýtkách a Snape ho znovu začal olizovat dočista, začínaje s jeho zpocenými zády, odstraňuje pozůstatky rozervaných šatů z cesty, kde stále ještě zakrývaly Harryho kůži.

Harry se chabě zasmál a praštil sebou do měkkého mechu pod svými koleny, tak slabý se najednou cítil. Vyčerpání ho brzy přemohlo, ale užíval si každé jedno z uklidňujících olíznutí zvířete na svých zádech a mezi stehny. Brzy ho Snape celého očistil; žádná stopa po báječném potu ani spermatu nezbyla. S jedním posledním olíznutím jemného krku se změnil zpátky a lehnul si dolů za chlapcovo unavené tělo a přitáhl si ho blíž.

Zanořil nos do hebkých černých pramenů a nadechl se Harryho pižmové, nádherné vůně. Opětovné zavrčení, přitáhl si chlapce tak blízko, jak jen to šlo, a cítil, jak začíná klimbat. Nemohli zůstat tam, kde byli, tak Snape nakonec posbíral čerstvé ingredience, které si nasbíral dříve, a váček, který obsahoval většinu z toho, co potřeboval ke sběru rostlin. Znovu chlapce očistil, tentokrát kouzlem, umístil na něj nadlehčovací kouzlo a zdvihl Harryho ze země, aby ho odnesl zpátky do hradu, přitom ho držel v náruči blízko své hrudi. Harry nehnul ani brvou a o půl hodiny později ho Snape strčil do své postele ve sklepeních.

ooOoo

Když se Harry druhý den ráno probudil, cítil se dezorientovaný a velmi rozbolavělý. Se zasténáním se převalil na bok, aby zmírnil štiplavou bolest ve svém zadku.

Teplé pokrývky byly pohodlně omotané kolem jeho těla, jejich tmavá zeleň ho tak nějak ukotvila.

Slyšel, jak se někde otevírají dveře, a o zdánlivé vteřiny později stál vedle postele Snape, shlížející na něj dolů. „Brý ráno,“ zachraptěl a zamrkal na staršího muže.

„Dobré ráno. Pro případ, že by ses náhodou divil: jsi v mých komnatách ve sklepení.“

Harry si uvědomil, že je nahý, a cítil se poněkud malý v obrovské posteli s nebesy. Polkl.

„Pořád žiješ tady dole?“ zeptal se nakonec a stiskl oči kvůli bolesti zadku, když se snažil posadit.

„Zjevně. Nech mě se podívat, jsi pravděpodobně zraněn hůř, než jsem mohl včera v noci rozeznat.“ Sledoval, jak chlapec svraštil obličej a překulil se na břicho, pak se dal do práce a roztáhnul Harrymu nohy, opatrně, aby mu už neublížil.

„Cítím se mnohem bolavější než minule,“ zasténal Harry a snažil se zatnout půlky proti Severusovým zvídavým dotekům, ale to bolest jenom zhoršilo. Ty doteky v sobě neměly nic sexuálního, ale jejich něžnost přiměla Harryho si povzdechnout i navzdory bolesti.

„Žádná roztržená tkáň,“ poznamenal Snape. „Docela pozoruhodné, nezdá se, že bys krvácel.“

„Vždy připraven, nebo tak nějak se to říká,“ zašklebil se Harry přes zaťaté zuby.

„Tys to plánoval?“

„No, ano… Myslel jsem, že to bude… zábava,“ Harryho úsměv se změnil v grimasu, když Snapeovy prsty pokračovaly v pátrání. „Sám jsem se předem namazal. Ne že by to zase tak moc pomohlo,“ zamumlal do polštáře, který svíral.

„Naopak, Pottere, mohlo to být mnohem horší, věř mi. Budu ti podávat mast, která by měla během příštích dvou hodin bolest zmírnit.“ Snape se obrátil a přinesl mazání, jen sotva zachytil Harryho nepřetržité bručení o tom, že byl hladový a už nikdy nechce pryč z téhle pohodlné postele. Snape zavolal domácího skřítka a objednal něco k snídani.

ooOoo

Harry vydržel reptat a bědovat během celé procedury, ale Snape neprojevil žádné slitování. „Přivolal sis to na sebe sám, tak si teď nestěžuj.“

„Jo, fajn. Ale byla to zábava, nebo ne?“ zakřenil se Harry, jakmile Snapeova mast začala tlumit bolest.

„Musím přiznat, že jsem byl překvapen, jak má zvěromágská forma shledala tvou nevázanou hru vzrušující.“

Nechutně sladký úsměv, který chlapec poté předvedl, přiměl Snapea si v duchu odpřísáhnout, že už nikdy nic podobného nahlas nepřizná. Třebaže si nemohl pomoci, aby mu jej neslíbal ze rtů.

„Táák, co je k snídani?“ zajímal se nedočkavě Harry. Snape před něj položil tác a Harry, ležící na boku, se nadzvedl na lokti a pustil se do jídla, zaneřádil se přitom tak, že Snape cítil povinnost slíznout příležitostný pozůstatek rybízového džemu z jeho brady nebo prstů.

Harry si nemohl pomoct a zasmál se, když se Snape dostal k obzvlášť citlivému místečku blízko jeho ucha. „Máš rád lízání, že?“ dobíral si staršího muže a trošku nadskočil, když náhle pocítil Snapeův jazyk olizující mu stopy marmelády ze rtů (a jazyka). Mužovo líbání Harrymu vždycky zrychlilo pulz mnohem víc, než by si pomyslel, že je možné.

Snape se odtáhl a povytáhl jedno obočí. „Chutnáš dobře.“ Pak byl Harry podroben intenzivnímu zírání, místo ochutnávání.

Po několika dalších minutách ticha se v Harryho hlavě vynořila velmi znepokojující myšlenka. „Um, urgh, myslíš… myslíš, že nás Hagrid slyšel? Chci říct… Musí dávat pozor na všechny obludy v lese a já jsem si dost jistý, že naše… hra by neproklouzla jeho pozornosti.“ Zašklebil se při pomyšlení na Hagrida vyprávějícího řediteli ujetý příběh o párku nových zajímavých zvířat v jeho milovaném lese.

„Není se třeba znepokojovat. Pokud je mi známo, Hagrid je v současné době na návštěvě ředitelky Krásnohůlek.“

Harry vypadal, že se mu ulevilo, ale pak si uvědomil, co Snape řekl. „On je, ehm, s ní? Ble!“

Snape se nemohl ubránit zacukání rtů. „Rozhodně víš, jak zkazit náladu,“ zavrčel a s dalším polibkem nechal Harryho na posteli samotného.

„Hej! Kam si myslíš, že jdeš!“ protestoval chlapec, ale to Snape už opustil pokoj, aby zpracoval bylinky, které nasbíral předchozího dne.

Harry si znovu zdříml, a když se probudil, byl stále sám. S povzdechem vstal, přitom se nešikovně pokoušel nerozložit váhu na sedací část, pak kolem sebe omotal přikrývku a začal bloumat po Snapeových pokojích.

Obývací pokoj byl plný knih a Harry si dopřál čas, aby si přečetl některé z titulů. Neměl v úmyslu narušovat Snapeovo soukromí, ale chtěl poznat muže, se kterým měl tak parádní sex. Harry se nad tou myšlenkou usmál. Zadek ho pořád bolel, ale stálo to za každou vteřinu bolesti.

Doputoval ke krbu, s pohledem upřeným na nějaké podivné předměty na nízkém stolku. Právě natahoval ruku, aby se jednoho z nich dotkl (malý sud, který vypadal slizce, ale zároveň docela pevně), když se jeho paže zmocnila ruka a přetočila ho. „Pane Pottere, musím vám připomínat, že je krajně nezdvořilé ohmatávat majetek jiných lidí bez dovolení? Myslel jsem, že jste dost starý, abyste mohl být zanechán pár minut o samotě.“

„Pár minut? Vsadím se, že jsem spal hodiny.“

„Měl jsem tě na očích a ujišťuji tě, že nikoli,“ odpověděl Snape s chladným úsměvem.

„Sledoval jsi mě spát?“ zeptal se Harry, vyvedený z míry.

„Ne po celou dobu, ne. Dovolil jsem si nechat dveře do mé kanceláře otevřené.“

„Takže jsi mě měl na uších?“ zavtipkoval Harry. „Kolik je vlastně hodin?“

„Je krátce po druhé hodině, pokud vím. Cítíš se na to sníst něco k obědu? K snídani jsi toho nesnědl tolik, kolik jsem očekával.“

„Uh… je mi líto, ale…“ Harry se hryzal do spodního rtu.

Snape pozvedl obočí. „To musí být prvně, co Harry Potter odmítá pozvání na jídlo?“

„Jo, dobře,“ zamumlal Harry. „Rád bych zůstal, ale potřebuju se pustit do svého nového úkolu.“

„Ach, ano, něco takového jsi zmiňoval minulý týden. Ale jistě najdeš čas vrátit se sem poté, co svůj úkol dokončíš?“

Harryho tvář se rozzářila při tom neočekávaném pozvání, které ani nedoufal, že od muže uslyší. „Jo, jasně, prima!“ Zrudnul. „Můžu, ehm, použít tvojí sprchu, než půjdu?“

Snape naznačil svůj souhlas ladným pohybem ruky a lehkým sklonem hlavy.

Harry se snažil ignorovat temný pohled toulající se po jeho těle a následující ho ven z místnosti.

Když o patnáct minut později otevřel dveře koupelny, Snape se opíral o rám dveří, a Harrymu se jen stěží podařilo zabránit srážce s vysokým tělem plnou silou. Zavrávoral a ručník kolem jeho boků se trošku svezl. Bez přemýšlení po něm rychle chňapnul. Snape ho pozoroval a jeho dech pošimral Harryho klíční kost.

Než mohl Harry začít blábolit, Snape řekl: „Přeměnil jsem to, co zbylo z tvého hábitu a džínů do trička a nových kalhot. Jsem si jistý, že je shledáš ucházejícími.“

„Díky. Um, ty staré byly stejně docela odrané, takže…“ Zhluboka se nadechl. Snape neustoupil. Nakonec tak učinil a odešel do obývacího pokoje. Harry přešel k posteli a svému novému oblečení. Mistr lektvarů se neobtěžoval s přeměňováním spodního prádla a Harry se sám pro sebe usmál.

„Už se těším na návrat,“ zakřenil se Harry, když se připojil ke Snapeovi v hlavní místnosti. Naklonil se, aby dal muži polibek, který nepřerušili po docela dlouhou dobu. Harry cítil, jak Snape proti jeho noze tvrdne, a odtáhl se. „Musím-“

„Já vím,“ oddechoval Snape proti jeho rtům. Pak byl Harry neústupnýma rukama strčen do dveří.

„Uvidíme se pak,“ rozloučil se mladík s krátkým zaváháním.

Snape sklonil hlavu a s planoucíma očima zůstal stát před krbem.

„Ahoj.“ Harry otevřel dveře a vrhl poslední pohled na strohou postavu, načež vykročil do sklepní chodby.

ooOoo

Přemístil se zpátky do svého bytu, vzal si na sebe nějaké teplejší oblečení – džíny a svetr, nic příliš nepraktického – a popadl tašku, kterou si zabalil, ještě než odešel do Bradavic. Pak se odletaxoval do hospody v Aberdeenu.

Obloha tam nebyla tak modrá jako nad Bradavicemi. Sluneční paprsky se jen násilím vnucovaly skrz těžké mraky. Což na druhou stranu vytvářelo místy nádherný efekt, jelikož jste je mohli vidět prosvítat dolů ve sloupcích, které vypadaly, jako by spojovaly nebe se zemí.

O nějaký čas později se Harry setkal se svým kontaktem, Terrym, který mu ukázal místo, kde mudlovská rodina viděla rysa ‚vrhajícího do vzduchu zvláštně se mihotající světla‘. Harry bloumal kolem stráně, prohlížel zem ve snaze najít stopy, které byly bohužel dávno pryč, a pak začal vrhat kouzla na identifikaci kleteb, které předvedl údajný rys.

Protože měl na vyšetřování jen půl dne, nezvládl toho udělat tolik, kolik by rád, a když se setmělo, musel přiznat porážku a odešel do penzionu, který mu jeho kontakt doporučil a který byl umístěn v malé vesnici nedaleko.

Příštího dne on a jeho kontakt vyrazili časně, pracovali na jiném místě, kde byl rys spatřen, na území obklopeném hustým lesem. Tady, stejně jako v první oblasti, se Harrymu nedařilo najít stopy ani po rysovi ani po magii, kterou údajně použil.

Zklamaně se vydal po úzké cestě vědoucí hlouběji do lesa, kde lesník viděl podivného rysa mizejícího spolu s gepardem. Muž přišel s výstředním příběhem o tom, jak ho předtím napadli, ale když ani nedokázal říct, jak se to skutečně stalo, Harry rázně přerušil rozhovor několika bezvýznamnými zdvořilostmi a zase se zdekoval.

Terry pokračoval v mužově výslechu, odhodlaný získat od něj nějaké užitečné informace. Později litoval, že neodešel s Harrym.

Další den se Harry neukázal na jejich třetí schůzce.

ooOoo

Sirius se probudil s příšernou bolestí hlavy. Minulou noc toho nevypil zas tolik, nebo ano? Se zabručením se pomalu vyhrabal z postele a vydal se do kuchyně. „Je příliš pozdě na snídani,“ hubovalo ho zrcadlo na dveřích ložnice, když je míjel.

O silnou kávu a horkou sprchu později byl schopen kráčet trochu rovněji. Zrovna když vstupoval do obýváku, rozhořel se krb, ale hlava v něm se mu nezdála ani trošku povědomá.

„Pan Black?“ jmenoval ho muž a Sirius se s ubohým zasténáním spustil před roštem na kolena.

„Co chcete?“ zaremcal beze snahy volajícího přivítat.

„Je mi opravdu líto, že vás ruším, pane.“

Sirius v odpověď jenom zabručel.

„Vy jste kmotr pana Pottera, že ano?“ pokračoval muž.

Sirius zmateně přikývl.

„Nemáte náhodou informace o Harryho současné lokaci?“

Sirius se zadíval na druhého muže, který mu připadal dostatečně důvěryhodný, a navíc pokud zůstane záměrně vágní, nikomu neublíží, když mu to prozradí. „Pokud vím, má nahoře ve Skotsku nějakou práci. Uděláte líp, když pro informace zavoláte jeho kontakt,“ odpověděl Sirius.

„No, to je ten problém. Já jsem jeho kontakt. Oh, omlouvám se, nepředstavil jsem se – Terry Bodd.“

Sirius svraštil čelo. „Proč mi voláte? Stalo se něco Harrymu?“

„Nejsem si úplně jistý. To je důvod, proč jsem chtěl nejdřív mluvit s vámi, pro případ, že by se vrátil domů nebo tak něco.“ Muž vypadal hluboce zamyšlený, ani Siriusovi nevěnoval pozornost. „Naposledy jsem ho viděl včera odpoledne. Měl se se mnou setkat dneska ráno. To neudělal a v hostinci, kde je ubytován, ho nikdo neviděl od včerejšího rána.“

Sirius ostře nasál dech.

Muž pokračoval. „Řekl mi, abych vám v případě nouze zavolal, a myslím, že taková situace nastala.“

„Tady nebyl,“ odpověděl Sirius ustaraně. „Ale možná je u někoho na návštěvě?“ To samozřejmě nebylo Harrymu vůbec podobné, ale Sirius právě teď nechtěl myslet na nejhorší možnosti. „Obvolám pár lidí a pak vás znovu zkontaktuju,“ řekl Terrymu, který vděčně přikývl a udal Siriusovi svou pozici.

Jakmile mužova hlava zmizela z ohně, Sirius se natáhl na krbovou římsu po nádobce s letaxem a hodil trochu do ohně, načež zavolal Weasleyovým a pak Remusovi.

Poté, co si s nimi promluvil, aniž by se dozvěděl něco o tom, kde je jeho kmotřenec, zavolal Harryho kontaktu, který také neměl žádné novinky.

O deset minut později říkal Hermioně, aby si nedělala starosti, rozloučil se s ní, a nebyl o nic moudřejší. Teď nebyl jediný, kdo měl strach, zatáhnul do toho většinu Harryho nejbližších přátel. Skvělé. Sirius si hlasitě povzdechl a nabral si další hrst letaxu, připravený na něco, co se snažil odkládat tak dlouho, jak to bylo možné.

Plameny znovu zeleně zazářily a on se odhodlal. „Snape!“ zavolal, neschopný nevložit do svého hlasu hořký podtón.

Sirius musel čekat několik chvil, než se skrz Snapeův krb dočkal profesorovy odpovědi. „Můj oblíbený čokl,“ ozval se protáhlý hlas.

Sirius se naježil. „Nemám čas na nezávazné řečičky, Snape, takže přejdu rovnou k věci: viděl jsi dneska Harryho? Nebo včera, když na to přijde?“

Snape přimhouřil oči. „Po pravdě řečeno, ne, neviděl. Překonal jsi svou zbabělou potřebu sebezáchovy, a z toho usuzuji, že vážně chceš vědět, kde je. Musím přiznat, že nejsem překvapen, pokud necítí neustálou potřebu svěřovat se svému drahému psotrovi.“ Poslední slovo znělo jako opravdu nechutná věc, kterou sice nevidíte, ale která vás stejně nepřestane obtěžovat.

„Myslím to vážně, ty bastarde!“ vykřikl Black a hned poté se zdálo, jakoby se snažil sebrat.

Snape byl ohromen. Ne že by to na něm bylo vidět.

„Jsem si vědom tvé přezdívky. Nyní mě nech laskavě na pokoji,“ zavrčel Snape a zvedl svou hůlku, aby uhasil oheň a ukončil spojení.

„Snape, ozval se jeho kontakt a neví, kde Harry je! Není ani u Remuse, ani u Weasleyových, a nikdo o něm ani neslyšel!“

To si získalo Snapeovu pozornost. „Nevrátil se ze své práce?“ zeptal se s obavou vkrádající se mu do vnitřností.

„No, řekl bych, že ji ještě zdaleka nedokončil. Odešel jen před třemi dny. Takže ani ty jsi ho neviděl?“ Sirius se snažil detekovat na Snapeově tváři nějaké stopy pravdomluvnosti nebo podvodu, nehledě na to, jaká bude jeho odpověď, ale nikam se s tím nedostal. Jistě by mu Snape řekl, kdyby byl Harry v Bradavicích? Nemohl si být jistý.

„Ne,“ odpověděl Mistr lektvarů a jeho pohled na několik sekund zabloudil na stranu krbu.

Sirius měl takový strach, že zapomněl křičet, když znovu naléhal. „Nelži mi. Opravdu není s tebou?“

„Ne. Musím si vzít veritasérum, abys uvěřil tomu, co ti říkám, nebo postačí, když se budu opakovat, až dokud nezapomeneme, o čem jsme mluvili? Kde přesně byl spatřen naposled?“

„V Abedeenu, pokud vím. Ten kontakt říkal, že ukázal Harrymu mýtinu, kde nějaký mudla viděl rysa a geparda nebo něco takového. Tu noc se nevrátil do svého pokoje.“

Snape zůstával chvíli zticha, hluboce zamyšlen. Dělal si starosti. Dokonce i on věděl, že chlapci vůbec nebylo podobné, aby beze slova zmizel. „Aberdeen a mýtina, velmi konkrétní, vskutku. Říkal jsi rys a gepard?“

„Tak mi to řekl…“ Sirius vyvalil oči. „Neříkej mi, že jsou to členové toho tvýho kreténskýho kočičího klubu, které Harry musí umírnit od bezohledného pronásledování mudlů?! To je odporné a-“

„Ven z mého krbu, potřebuji zavolat Weasleymu!“ zavrčel náhle Snape a vrhnul na Siriusovu hlavu proud vody. Oheň vyhasl a vzápětí znovu za pomoci kouzla vzplál. Snape do plamenů hodil hrst letaxového prášku a zavolal Billovi do Doupěte.

„Co je, Snape?“ zabručel Bill poté, co ho jeho lehce šokovaná sestra zavolala dolů do kuchyně.

„Předpokládám, že jste slyšel o zmizení pana Pottera. Mám důvod se domnívat, že je do této události zapletený Klub.“

Bill měl teď opravdu špatný pocit. „Co tím myslíte? Sirius jenom řekl, že se Harry včera v noci nevrátil do svého pokoje. Kdy se dostal do kontaktu s někým z Klubu?“

„Potterův kontakt se zmínil, že šel po rysovi a gepardovi, kteří byli viděni v lese blízko Aberdeenu. Neobvyklá zvířata na Skotsko, nemyslíte?“

Bill zamyšleně přikývl. „V klubu je mnoho rysů, ale vím jen o jednom gepardovi. Ale proč by chtěl Samson zajmout Harryho?“

„Mmmm, nechte mě přemýšlet,“ přemítal Snape sarkasticky. „Mohlo by to mít co dočinění s námi dvěma, kteří jsme porušili kodex, a jednoduše nám to procházelo. Až do teď, zdá se.“ Snape si stiskl kořen nosu.

Billovy oči vzplály hněvem. „Mně to rozhodně jen tak neprošlo. Vám na druhou stranu-“

Snape ho umlčel zlostným pohledem. Bill se na něj pozorně zadíval. „Samozřejmě se budu snažit ho najít. Je takřka součástí mojí rodi-“

„Velmi dojemné, Weasley,“ přerušil ho Snape. „Potřebujeme plán, hned teď, jsem si jistý, že jste si toho vědom.“

„Páni, vy si opravdu děláte starosti, že jo?“ ptal se udiveně Bill.

Snape neuznal to prohlášení hodna odpovědi. „Projděte skrz,“ nařídil a uvolnil Billovi místo. Druhý muž na vteřinu zaváhal, než s povzdechem popadl nějaký další letax.

„A co teď?“ zeptal se, jakmile se zbavil sazí a popela.

„Teď půjdeme prozkoumat místo, kde byl spatřen naposledy. Jak jsem řekl chlapci na konferenci, nemá ponětí, jak se vypořádat s kouzelníky v jejich zvěromágské podobě, natož je stopovat.“

„Jste si tím děsně jistej, co? Já jsem si jistý, že se snažil připravit, jak nejlépe mohl, a nakonec má rok nebo dva zkušeností. Mějte nějakou důvěru, člověče, určitě se nenechal chytit s úsměvem.“

Snape se na něj podíval, jako kdyby byl naprosto pitomý. „Vy jste zcela zjevně nestrávil sedm let chlapcovou výukou.“ S tím se otočil k Billovi zády a připravil se na jejich odchod.

 

ooOoo

Další

ooOoo

 

Komentáře

zvěromágové

sisi | 08.04.2015

to je moc pěkné Snarry. Jsem ráda, že jsem to objevila a děkuji, že to tu je. Snape se o Harryho docela stará, má o něj strach a je schopný se spojit s bandou ryšavců při jeho hledání. :-) Ty zvířecí aktivity se mi daří aktivně odmýšlet, furt si říkám, je to Snape, je to Snape. Jsem zvědavá, jakou podobu bude mít zvěromág Harry, že by lvíčátko? XD

:-D

Anonymka SS | 18.02.2015

musím říct že třetí kapitola se mi teda líbila víc. ale pěkný bylo jak si hráli na lov, nicméně ten sex... no nelíbilo se mi to tolik jako předchozí část. dobře že Billa vyloučili z klubu!

info

Sitara | 14.02.2015

5. kapitola se stále opravuje, jestli vše půjde, jak má, tak během víkendu bude venku.

...

Abequa | 02.02.2015

Wow nějak jsem zaspala aktualizaci takže když jsem objevila další dílek no wow... To jako vážně? Nevím čím mám začít jak z toho mám smíšené pocity... Jendoznačně bych nechtěla být v kůži toho pantera a ani toho rysa, až je Sev najde. To, že Billa vyloučili bylo docela masakrující, ale dobře mu tak nemá čuchat v cizím rajónu. Hra, kterou chtěl hrát Harry byla boží... Slintala jsem tady u monitoru... Někdy mě vážně zajímá kde lidi kteří tyhle věci píšou hledají inspiraci??? Mazec, boží a já děkuju za překlad, je to luxusní a na další díl se těším a doufám, že to neskončí Harryho smrtí!

Re: ...

Sitara | 14.02.2015

V pohodě, vždyť o nic nejde, nikam to neuteče (joj, horší je, když zaspím aktualizaci já :-D ) Jak jsi na Billa přísná :-D vždyť on chtěl Harryho chránit před strašlivým osudem :-D
Víš, že jsem si tohle při čtení říkala taky? Pořád si to u některých věcí říkám a hrozně obdivuju jejich fantazii. Jak by to mohlo skončit Harryho smrtí? Jsem hrozný máslo, smrt nepřekládám ;-)
Děkuji děkuji děkuji, jsem ráda že se líbí a moc vděčná za komentář!

====

weras | 31.01.2015

Asi si zvykám,dnešní kapitola se mi líbila a to dost.Snad proto,že Harry šel dobrovolně do něčeho,co už znal. A líbílo se mu to,bez ohledu na následky. A to je hlavní. Ovšem ta druhá část mě trochu znepokojila.I když je Sirius většinou hrozný blbec,klobouk dolů,že se dokázal obrátit na Severuse. Jsem opravdu zv ědavá,v jaké situaci Harryho najdou.Velký dík za kapitolu! Opravdu se těším na pokračování!!!

Re: ====

Sitara | 14.02.2015

Že by? No vidíš, jak si posouváš hranice ;-)
Je to blbec, ale tohle je asi prostě názorný příklad toho, že Harryho zbožňuje a když jde o jeho bezpečí, dokáže se přemoct...
Jsem ráda, že se ti kapitola líbila, weras, snad pokračování nezklame :-)
Děkuju za komentík.

...

Agnes | 30.01.2015

Hm, žhavý začátek a napínavý konec, tak to má být :-) Chvíli jsem myslela, že do toho únosu bude zapletený Bill, ale to by byl nesmysl, když je Harry jako jeho rodina. Taky jsem čekala, že Harry zapojí Severuse do svého pátrání, přeci mohl ty dva snadno vyčmuchat :-)
Díky za kapitolu a těším se na další.

Re: ...

Sitara | 14.02.2015

...aby si čtenář užil všeho, jasně :-D
Co nám to děláš z chudáka Billa? :-D
No jo, já nejprve taky, ale asi si chtěl prostě dokázat, že to zvládne sám...
A já ti moc děkuju za komentář :-)

...

Jitka | 30.01.2015

Hmmm, moc podařené. I ta přítomnost Siriuse se dá přežít.
Při erotických scénách si trochu připadám, jako kdybych četla mangu. Fanart by náhodou nebyl?
Děkuji za překlad.

Re: ...

Sitara | 13.02.2015

Jsem ráda, že se ti zatím líbí :-) Jo, zvlášť když ho Severus může stírat :-D
Fakt? Hej, to víš, že jsem hledala :-D ne že ne. Kdysi, když jsem začala s překladem. Bohužel jsem nic nenašla... Nechceš něco stvořit sama? *mrk-mrk*
Já děkuji za komentář!

ooOoo

Nade | 30.01.2015

No jo, každá kočička je hravá a to nezmění ani fakt, že tou kočkou je právě Snape. :-D Evidentně si to oba ohromně užili.
Teď se jenom bojím,co je s Harrym. Věřím, že ho Severus najde co nejdřív.
Díky za další pěknou kapitolku a těším se na pokračování. ;-)

Re: ooOoo

Sitara | 13.02.2015

No, já si myslím, že si to Harry pro příště rozmyslí :-D
Uvidíme, uvidíme, jestli ho šelmy do tý doby nesežerou :-D nebo si z něj neukousnou...
Jsem ráda, že se ti líbila a moc díky za komentář, Nade :-)

:D

kiki | 30.01.2015

hohoho, hraní rolí je vážně hot :D
no, cítím trochu že bude krev a nějaký maso - až Sevík zjistí kdo si dovolil lovit jeho kořist tak ho zrasí úplně jinak než Harryho a už se na to těším :D

Re: :D

Sitara | 13.02.2015

Souhlasím :-D
Jasně, Severus jim to nedaruje :-)
Děkuju za komentář!

:-)

Mája | 30.01.2015

jo, je to jen hra rolí :-) ačkoli tentokrát trochu riskantní a ne zcela bez následků :-)
Z těch jmen, která dříve padla v souvislosti s klubem, jsem drobet nervózní. Divila jsem se, jak se Bill ocitl mezi známými smrtijedy. Asi to bude ještě napínavé...

Re: :-)

Sitara | 13.02.2015

No jo, s tím, co už Harry zažil... to samo muselo zanechat následky :-D
Mezi známými Smrtijedy? To mi asi něco uniklo... neznám teda všechny Smrtijedy, kteří se vyskytovali v kánonu, ale měla jsem za to, že tohle je prostě "jen" klub zvěromágů, kteří si opepřujou sexuální hrátky...
Děkuju za komentář, Májo :-)

..........

Bobo | 30.01.2015

Zřejmě další lov, tentokrat však Potter asi necítil vzrušení. Sirius má bod navíc, že se “vydal“ do hadího doupěte.

Re: ..........

Sitara | 13.02.2015

Tentokrát sto pro ne :-)
Však on ten bod ještě stihne ztratit, uvidíš :-D

:-D

bacil | 29.01.2015

Teda Harry ví jak na Severuse. V jednu chvíli jsem se fakt začala bát, že Severus kousne Harryho do krku uf :-D
Teď se děsím co Harrymu provede ten tajemný "rys" doufám, že nic co by opravdu naštavalo Severuse a ublížilo Harrymu.
Krásná kapča a moc se těím na pokračování :-D

Záznamy: 1 - 20 ze 21
1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek