Klub predátorů - 3. kapitola

14.01.2015 23:59

 

Zdravím všechny čtenáře :)

konečně jsem se dokopala a pokračování je tu. Moc vám děvčata děkuji za komentáře k minulé kapitole, ani nevíte, jak mě jimi poháníte v dalším překládání, když mi docházejí síly a chuť :)

Adelaine opět patří můj dík za práci, kterou měla s betováním. Děkuju!

Upozorňuji, že tato kapitola obsahuje scény, před kterými jsem varovala v úvodu.

Příjemné počtení.

 

ooOoo

 

Harry zíral na vzkaz. Snape si ho chtěl vyzkoušet. Vyzkoušet, jak vážně to myslí. Dobře, Harry to myslel vážně. Měl jenom strach, že si znovu ublíží, a to Snape nevěděl. Možná by měl jít a o té věci si s ním promluvit.

Poté, co konečně dokázal odtrhnout oči od toho elegantního, úzkého klikyháku, jaký si tak dobře pamatoval, vstal a přešel ke svému stále ještě nevybalenému kufru – věc, kterou asi nikdy neudělá, pokud nebude jasné, že zůstane na jednom místě po opravdu dlouhou dobu - a vytáhl několik hábitů zároveň. Po nějaké době se rozhodl pro jeden tmavě zelený vyšívaný stříbrnými nitěmi, a pak si dal v duchu facku, když si uvědomil, že tu stojí a zvažuje, jak se obléknout ze všech lidí zrovna pro Snapea.

Po pár minutách rozvažování si na sebe vzal jeden ze svých běžnějších hábitů a zamířil rovnou do Snapeova pokoje. Zaklepal a čekal, ale nikdo neodpovídal. Chvíli tam stál, pak zaklepal znovu se stejným (neexistujícím) výsledkem.

Harry se opřel o stěnu vedle dveří, aby zvážil svou situaci. Možná Snape nikdy nezamýšlel otestovat jeho vážnost. Možná teď stál před pokojem postaršího čaroděje s šedými vlasy, který sdílel postel s manželkou. Možná ho Snape napálil a teď se mu smál v pokoji daleko od tohoto. V hrdle ho ostře pálilo bezprostředně hrozící zklamání.

Nakonec si dodal odvahy a zaťukal znovu. Dveře se otevřely, ale nikdo za nimi nestál. Harry udělal váhavý krok do místnosti. Postel byla v opačném rohu než ta jeho, ale byla stejně velká. Dveře do koupelny byly pootevřené. Harry si připadal trochu hloupě. Jestli to byl pokoj někoho jiného, určitě by nebyl schopný dostat se dovnitř jen tak.

Nicméně pořád nevěděl, kde je Snape. Muže nebylo nikde vidět a Harry ho nenašel ani v koupelně. S povzdechem se rozhlédl po prázdné hlavní místnosti, aby ještě jednou prozkoumal každý kout, ale bez úspěchu. Zrovna se otáčel zpátky ke dveřím, když byl najednou přitáhnut k silnému tělu.

„Zase mi odcházíš?“

Harry zalapal po dechu překvapením a ruce mu vyletěly nahoru k pažím, které ovíjely jeho hruď. „Kde jsi… chci říct…“ Harry se otočil a vzhlédl do neuvěřitelně vášnivých černých očí. Ačkoli zbytek Snapeovy tváře byl bezvýrazný, když si přitahoval Harryho ještě blíž. „Jsem rád, že jsem ti nemusel nakreslit mapu,“ protáhl Snape.

„Bastarde!“ postěžoval si Harry a bouchnul pěstí Snapea do hrudi, ale nesnažil se osvobodit. Dokonce se o staršího muže opřel ještě o něco víc. „Nechal jsi mě čekat schválně a já myslel - ach, zapomeň na to.“ Na poslední chvíli se rozhodl nedat Snapeovi ještě víc příležitostí, jak mu ublížit.

„Myslel sis, že jsem si s tebou chtěl pohrát? No, máš pravdu, ale ne takovým způsobem, jakým myslíš.“

Harry trochu přimhouřil oči. Nějak si nebyl jistý, jestli chtěl znát odpověď na svou další nevyhnutelnou otázku. „Oh, jo? A jak tedy?“ Proč muselo být se Snapem všechno tak složité? Doopravdy tehdy musel už jít a jistě přeci společná sprcha nebyla to jediné, na čem Snapeovi záleželo?!

„Jsi si jistý, že si se mnou chceš hrát? Více než jednou?“ odpověděl mu Snape svou vlastní otázkou. „Pak to zjistíš dřív, než by se ti mohlo líbit.“

Mladík na Snapea zíral, jako by viděl ducha.

„Myslíš tím, že chceš-?“

„Dost bylo otázek,“ přerušil ho Snape. „Chci tě. Nejen dnešní noc nebo zítřejší. Ty jsi ten, kdo bude muset rozhodnout, jak dlouho to potrvá.“

Harry, a dokonce i když cítil, že je to hloupé, zjistil, že se mu srdce plní teplem, něco, co by nečekal, že najde ze všech lidí zrovna se Snapem. A nevěděl ani, z čeho to vycházelo, protože ten na něj stále shlížel se znepokojivě prázdným výrazem. „J-Já…dobře,“ vytlačil nakonec hrudku, o které nevěděl, že se mu usídlila v krku.

„Pro co sis sem přišel?“ zeptal se Snape příkře a Harry se zastavil, aby se zamyslel. Chtěl by znovu cítit tu naprostou spokojenost. Ten skvělý pocit, který zažil, když spal tu první noc v mužově náručí. Kupodivu myšlenka, že by šel pro tyhle věci za někým jiným, ho ani nenapadla. „Chci být s tebou. Jen, víš, strávit nějaký čas společně.“

Nějaký čas, chápu,“ řekl Snape tiše a zněl, jako kdyby nechápal vůbec nic, načež se začal od Harryho jemně odtahovat. Ten ho však nepustil. „Ne, chci říct-“ Jak by mohl říct, co říct chtěl, aniž by obdržel nějaký jízlivý komentář na oplátku? „Myslím, že víš, že celá tahle věc není… zrovna racionální. Říkáš, že… mě ch-chceš a já opravdu nevím, jak se s tím vypořádat, protože ty jsi prostě tak… tak…“

„Tak co, pane Pottere?“ přišla Snapeova zdánlivě lhostejná otázka.

Harry si povzdechl a jen doufal, že to Snapovi neznělo tak dramaticky, jak to znělo jemu.

„Je to jako… jsi tady a… ty-ty nedáváš nic najevo a …“ Výborně, víc tohoto koktání a Snape ho pravděpodobně vyprovodí za ucho do deseti vteřin. „Záleží ti na tom vůbec?“ vybuchnul nakonec. „Třeba když já udělám něco takového, nemůžu to prostě nechat za sebou v nějakém pokoji a předstírat-“

Snape škubnul jeho rukama vzhůru, držel mu zápěstí mezi jejich hrudníky a divoce se na něj zadíval. „Mám tomu rozumět tak, že věříš, že jsi mi lhostejný?“

„Ano! Ty si se mnou chceš jen hrát, a to není to, co chci já!“ zařval Harry, vzpírající se ve Snapeově sevření. 

„Musím ti připomínat, Harry, že jsem to byl já, kdo získal dojem, že to ty to nebereš vůbec vážně?“

„Nemohl jsem zůstat, chtěl jsem!“ trval Harry na svém a přemýšlel, jak se situace mohla vymknout z ruky v tak krátkém čase. K jeho překvapení ho Snape pustil a ustoupil. „A vůbec, byl to tak velký problém?“

Snape neodpověděl hned. Chlapec zněl vážně. „Po dnešní noci budeš pravděpodobně smýšlet jinak.“

Harry se zamračil. „Chceš mě zabít a pak mě nasekat a později použít moje kousky do lektvarů?“

„Jakmile skoncuješ s těmi projevy dětinskosti, můžeš mě následovat do koupelny, pokud si přeješ.“ S tím Mistr lektvarů odpochodoval, nechávaje Harryho tam stát a civět za ním.

Co chtěl Snape dělat? Harry neměl ponětí. Dobře, možná by jeho krev udělala fleky na tom pěkném bílém koberci. Kachličky se čistily mnohem snáz, a to i za pomoci magie. Zvědavost mu nedala, a tak ho následoval.

Když vstoupil do koupelny, oči se mu rozšířily ještě víc, pokud to vůbec bylo možné. Snape zřejmě zvětšil vanu – jeho vlastní rozhodně nezabírala polovinu místnosti – a byla už naplněná po okraj úplně čirou vodou.

Vedle ní stál Snape, který se už zbavil hábitu. „Dlužíš mi sprchu.“

Harry by se zasmál, nebýt mužova vážného pohledu. „Ehm, tohle není sprcha,“ poznamenal, ale když viděl Snapeovy rysy potemnět, pokusil se o úsměv a začal se svlékat.

Snapeovy oči sledovaly každý jeho pohyb a Harry se horečně snažil vymyslet, co říct. „Nebude to, víš, cákat všude kolem?“ Ukázal na vanu, která byla nepochybně příliš plná na to, aby se tak nestalo. Snape na něj pořád zíral a mladík se téměř kroutil pod tou intenzivní prohlídkou. Konečně byli oba nazí a Snape vstoupil do obrovské vany a nějak přitom stále dokázal vypadat elegantně. Krátké „Oh“ uniklo Harrymu z úst, když přebytečná voda zmizela těsně předtím, než se mohla přelít přes okraj. Jasně, byli přece kouzelníci. Snape se na něj netrpělivě zadíval.

Pár vteřin otálel, než spolykal své obavy a vstoupil do vany, kde si sedl hned vedle Snapea. Trochu se začervenal, když se přitom otřel o mužovu kůži (mysleli byste, že to předtím ještě neudělal). Byl to tak dobrý pocit, když byla celá vlhká a horká, ale netroufl si více se ho dotýkat.

Snape rychle přerušil ticho. „Máš strach?“

Harry zavrtěl hlavou, neřekl nic. Bylo mnohem snadnější otírat se o Snapea v zajetí vášně. Zavřel oči, aby si na nějakou dobu užil to tekuté teplo a naslouchal šplíchajícím zvukům vody, které vznikaly při každém pohybu jejich těl. Jak rád by se o Snapea opřel.

Harry byl překvapen dotykem rukou ve svých vlasech. Několik bublinek mu stékalo do čela, ale byly rychle setřeny pečujícími dlaněmi.

„Nemel sebou,“ napomenul ho tiše Snape a masíroval Harrymu pokožku hlavy plnými hrstmi pěny.

„Kde se najednou vzaly všechny ty bubliny-“

„Ššš.“ Harry byl teď trochu zaskočen. Nikdy neviděl Snapea tak… něžného a … lehce potřásl hlavou. Když pozvedl oči, Snapeovy ruce se mu přesunuly z hlavy na krk a omývaly ho pomalými krouživými pohyby.

Jemná vůně stoupající z pěny spolu s nanejvýš vítanými doteky Harryho upokojovala a uklidňovala jeho stále nejistou mysl. S měkkým povzdechem si dovolil sklouznout hlouběji do vody a proti Snapeovi. Naneštěstí byl ke Snapeovi zády a tak si nevšiml sotva znatelného úsměvu zdobícího obvykle přísné profesorovy rysy.

Harry se neodvážil omývat sám sebe a ve skutečnosti ani nevěděl proč. Snape ho začal lehce okusovat na zadní straně krku a Harry se nepatrně otřásl, když se ty šikovné ruce snesly na jeho bradavky. Zhluboka se nadechl a snažil se přijít s nějakým vysvětlením pro mužovo nepochybně zvláštní chování.

„Rád se tě dotýkám.“ Snapeův temný a sametový hlas ho překvapil, stejně jako samotný ten komentář. Bylo to tak netypické, aby starší muž vyjadřoval podobné věci a Harry mohl jen hádat, že se ho jen určitým způsobem snažil uklidnit. Překvapivě to fungovalo.

Mezitím Snapeovy prsty byly stále zaměstnané laskáním mladíkových citlivých bradavek, které pod jeho dotekem pěkně ztvrdly, a nyní vynutily z chlapcova hrdla tlumený sten. Rozhodl se mít alespoň trochu slitování a ještě Harryho nedráždit přespříliš. Koneckonců s ním měl své plány.

Snape přivolal žínku a umyl Harrymu záda; chlapec byl čím dál uvolněnější – tedy z větší části. Jeho rostoucí erekce si brzy žádala pozornost, ale Snape ji neoblomně ignoroval.

Jedna z Harryho nohou byla vyzvednuta z vody, takže se musel o Snapea opřít ještě víc. V tu chvíli mu to nevadilo. Snape se ujistil, že věnoval dostatečnou pozornost každému jednotlivému prstu a podařilo se mu ho umýt bez polechtání citlivého nártu. Stejného ošetření se dostalo i druhé noze a pak byl náhle otočen tak, že ležel hrudí na Snapeově hrudi a trochu dezorientovaně na něj mrkal.

Snape pořád neřekl ani slovo a ticho se je zdálo obklopovat jako kokon. Starší muž ho vpředu začal drhnout a Harry vydal hluboko v hrdle nepatrný zvuk, kterým chtěl nějakým způsobem vyjádřit, jak příjemné to bylo. Zdálo se, že koutek Snapeových úst sebou škubnul, ale Harry to pustil z hlavy; zcela určitě si to jen představoval. Když Snape začal omývat jeho koule, nemohl se ubránit drobnému zasténání a hlavu skryl do ohybu mužova krku.

Poté, co byl každý centimetr Harryho očištěn, Snape přerušil poklid kolem nich náhlým pohybem a vstal, vyzvedávaje Harryho nahoru za paže také. Během chvíle byl Harry opláchnutý a zabalený v měkké osušce a postrkován směrem ke dveřím s netrpělivým vrčením.

„Zabav se na chvíli, hned budu u tebe,“ nařídil a pak začal sušit sebe.

Harry, stále trochu překvapený, ho několik vteřin pozoroval, užíval si pohledu na Snapeův nahý zadek, díky kterému se na cestě z koupelny do postele vzrušil ještě víc.

Lehl si na záda a začal si beze spěchu bloudit vlastní rukou po nahém těle. Snape mu koneckonců řekl, aby se sám zabavil.

Někdy v průběhu toho se mu oči zavřely a on nasál vůni ulpívající na Snapeově posteli, zatímco se dotýkal sám sebe. Najednou zaslechl hluboký vrčivý zvuk a oči se mu opět rozletěly. Snape stál ve dveřích koupelny s jednoznačně divokým výrazem v očích. Byl stejně nahý jako Harry a jeho penis sebou škubal při pohledu na mladíkovy ruce potulující se po celém tom mladém těle.

Harry nemohl, než se usmát, a jeho úsměv se spíš ukázal jako svůdné zkroucení plných, vlhkých rtů a přiměl Snapea obratem olíznout své vlastní.

„Chceš se ke mně přidat?“ Ta slova zazněla zastřená vzrušením a Snape se nemohl přinutit čekat déle. Harry jen zamrkal, když našel Snapea z ničeho nic na sobě.

„Ty malá koketo,“ zavrčel a jeho ruka navázala, kde Harryho přestala.

Zvuky, které Harry vydával, se brzy změnily v zoufalé, když ty prsty znovu mapovaly celé jeho tělo. Snape olizoval jeho nohy a způsoboval, že se svíjel a zavrtal se hlouběji do polštářů.

Jakmile se Snape vydal vzhůru po chlapcových vypracovaných nohách směrem ke svému cíli, Harry ochotně roztáhnul nohy, aby Snapea mezi nimi přivítal, nepociťoval stud, který ho trápil úplně poprvé, když tohle podnikal. Teď to byla jen věc, kterou udělal, aby Snapea přilákal blíže ke své rozbolavělé potřebě. Brzy si mohl užívat prst tlačící se proti jeho otvoru, který toho vetřelce snadno přijal.

K prvnímu prstu se připojily další dva a Snapovo vrčení zesílilo, když Harryho roztahoval čím dál víc. Pak si vzal chlapcova ústa v prvním polibku od doby, co Harry vstoupil do místnosti, a dobře zužitkoval každou sekundu.

Harry hladově hltal jeho rty a Snape rád povolil hebkému, mokrému jazyku vstup, ale nedal chlapci nad polibkem žádnou kontrolu. Když se odtrhli, aby se nadechli, lehce svými ostrými zuby kousnul mladšího muže do spodního rtu. Harryho oči se rozletěly dokořán a jeho pohled se okamžitě upřel do Snapeových očí, které v tlumeném světle svíčky opět podivně zlatě zářily.

Harry se odtáhl. „Dobře, věc se má tak, buď mě necháš se teď zeptat, nebo tohle nebude-“ Zarazil se, protože věděl, že by jeho věta skončila planou hrozbou. Na pár vteřin odvrátil pohled a pak se podíval zpět. „Zcela zjevně přede mnou něco tajíš. A když jsi byl tak zatraceně zaujatý vymáčknout ze mě během mé přednášky kouska znalostí o zvěromázích, předpokládám, že tvoje měnící se oči s tím nějak souvisí… že jo?“ Znovu se zamračil nad svou vlastní výmluvností a jako předtím pohlédl stranou.

„Velmi všímavý, pane Pottere.“ Harry sebou škubnul při použití svého příjmení v takové intimní situaci. „Ačkoli musím říct, že jsem očekával, že na to přijdeš o něco dříve.“

„Takže ty jsi-“ Harry se odmlčel a několik vteřin přemýšlel. „Můžu tě vidět?“

„Jelikož jsem neshledal žádné známky svědčící o opaku, má odpověď na to by musela být ano.“ Harry zakoulel očima. „A v případě, že jsi měl na mysli mou zvěromágskou podobu, smíš se zajisté podívat. Trvám na tom, abych byl o něco přesnější.“

Sotva to dořekl, začal Snape s transformací a Harry zamrkal, tak šokovaný, že byl úplně zticha, když se náhle ocitl přišpendlený k posteli vahou obrovského černého pantera. To jediné, co mohl dělat, bylo zírat na divoké zvíře nad sebou. Oči té kočky byly zlaté, ale splývaly do černa směrem ke středu, a všechny ty okamžiky, kdy viděl Snapeovy oči zlatě se zablýsknout, mu naráz uháněly myslí.

To ho přimělo se vzpamatovat. Tohle nebyla žádná divoká bestie tisknoucí ho tu k posteli, ale jeho bývalý profesor lektvarů, muž, se kterým už strávil pár nocí. Takže předpokládal, že ho ta věc nekousne. Harry v duchu zavrtěl hlavou, jak by to pravděpodobně udělalo tvrdohlavé dítě. Ne. Ne, ne, ne, určitě ho nekousne. Ani neudělá nic z dalších věcí, na které se Harry snažil horečnatě nemyslet. Stále upřeně civěl do mírně přimhouřených, téměř kulatých očí, dokud ho další zavrčení nevytrhlo z transu. Tohle bylo hlubší než zavrčení lidského Snapea, ale pořád znepokojivě podobné. Harry naprázdno polkl a podíval se nejprve doleva, pak doprava, aby se kouknul na velké tlapy, které rámovaly jeho hlavu.

Černá kočka zatím hladově pozorovala svou kořist. Harryho kůže byla cítit vzrušením a náznakem strachu, a to z něj vyloudilo zapředení, zvuk hlubokého dunění v jeho břiše. Pak rozevřel čelisti, což chlapce přimělo trochu se stáhnout. Ale na místo jako břitva ostrých zubů Snape využil svůj drsný jazyk, aby olízl citlivé bradavky.

Harry zasténal při tom náhlém nečekaném polaskání. Zvířecí jazyk byl jako jemný smirkový papír, škrábavý, ale ne tak nepříjemný, a byl to zvláštní kontrast k hebkému kožichu, který ho hladil po kůži.

„Oh kruci, co to děláš!“ sténal bezmocně. Nepodobalo se to ničemu, co někdy dřív cítil.

Panter ho dál olizoval, dokonce i v podpaží, z čehož se Harrymu chtělo smát a zároveň nakrčit nos, protože – upřímně, kdo by chtěl lízat něčí podpaží? I když se zdálo, že velká kočka si to užívá, a on stejně ztratil všechny možnosti myšlení, jakmile se černá hlava přesunula dolů a to elegantní zvíře se usadilo mezi jeho nohama.

Brzy se Snape dostal k Harryho citlivým partiím a věnoval důkladnou pozornost chlapcovu stále tvrdému penisu a varlatům, hladil je pomalými tahy tak, aby nedošlo k jejich přecitlivění. Harry vypadal, že se mu to líbí, třebaže jeho tvář byla zrudlá tmavou červení z rozpaků. Snape nemohl jinak, než vrazit svůj nos do rýhy Harryho zadku a vychutnávat si svěží vůni čerstvého potu, který se tam shromažďoval. Ta pokožka, jak zjistil, chutnala a voněla až příliš dobře.

Harry cítil širokou špičku zvířecího nosu mezi svými půlkami a nemohl si pomoci, aby nezaúpěl nahlas. Tohle nebylo něco, co by myslel, že by někdy dělal, ale bylo to tak vzrušující a lepší, než by kdy věřil.

Po několika dalších neuspěchaných minutách se panter znovu vyšplhal nahoru po Harryho těle a hladil přitom jeho horkou, zpocenou kůži hebkou srstí na svém břiše. Harry se pokusil sevřít kožich do hrstí a hladit panterovu hlavu, nejistý si vůbec tím, co že to dělá. Ale jakmile na něj Snape vylezl úplně, ucítil obrovský tvrdý penis té velké kočky proti svému stehnu.

Harry zalapal po dechu a ruce se mu v té krátké srsti nad ním sevřely ještě pevněji. Velká kočka ho čumákem chlácholivě ňuchla do ramene. Pak Snape naklonil hlavu na stranu a začal olizovat jeden z bicepsů obklopujících ho z obou stran.

Nakonec dal rozhodným šťouchnutím Harrymu bez obalu najevo, aby se přetočil na břicho, a on mu vyhověl, i když trochu roztřeseně. Nevěděl proč, ale byl si jistý, že může Snapeovi věřit, věděl, že by mu muž teď neublížil. Snažil se pohodlně urovnat do polštářů, když se drsný jazyk vrátil a přiměl ho prohnout se z postele do oblouku.

Harryho záda byla olizována všude, dokud se netřásl rozkoší, než se panterův čenich znovu zavrtal do jeho rýhy. Drsný jazyk ho lízal mezi půlkami a přes citlivou dírku, až nemohl dělat nic jiného než sténat. Černá bestie si, zdá se, všimla jeho uvolněného stavu a opět vylezla po Harryho těle nahoru. O vteřinu později vyrazila vpřed a zanořila svůj tvrdý bolavý penis do chlapcova stále relativně dobře uvolněného otvoru.

Harry vykřikl. Věděl, že to přijde, ale ten pocit proto nebyl o nic míň zdrcující. Snažil se uvyknout tomu vniknutí a panterův uklidňující jazyk se vrátil na zadní část jeho krku, když nad ním zvíře sehnulo celé své tělo. Roztáhl nohy trochu víc a velká kočka se několika mělkými výpady zasunula úplně.

Snape dokázal taktak utišit svou běsnící potřebu. Jeho zvířecí instinkty ho ponoukaly, aby se divoce zarážel do své kořisti, a on byl schopný držet se zpátky jen čistou silou vůle. Každý jeho smysl byl obklopen tím chlapcem: čich, chuť, zrak, a samozřejmě, neuvěřitelně těsný otvor chtivě ho vtahující dovnitř. Dopřál chlapci tolik času, kolik bylo možné, aby se přizpůsobil vniknutí jeho velkého penisu, než začal opatrně přirážet.

Harry byl výrazně menší než on a tak nakonec umístil tlapy těsně nad chlapcova ramena a vmáčkl je do matrace, takže s každým přírazem byl Harry postrkován proti zadním stranám jeho spodních částí nohou, díky čemuž nehrozilo, že by skončil příliš blízko čela postele. Po dalších několika pozvolných zásunech a nějakém tom nasměrování do správného úhlu našel mladíkovu prostatu, a když Harry vykřikl potěšením, začal do něj vrážet rychleji a rychleji.

Chlapcovy nádherné a téměř zoufalé steny ho šimraly v uších. Jeho vzrušení bylo všude kolem něj a ta vůně byla skoro tak vzrušující, jako znovu a znovu vnikat svým bolavým penisem do povolného těla. S hlubokým zavrčením rozevřel čelisti a umístil je kolem Harryho obnaženého krku. Chlapec okamžitě ztuhl, ale Snape neměl v úmyslu rozdrtit ho ostrými tesáky.

Dodatečná stimulace citlivé pokožky nabudila Harryho ještě víc, jakmile se přenesl přes svůj strach, že ho Snape kousne do krku. Bylo otázkou vteřin, kdy nemohl déle odolávat a s ještě jedním přírazem enormního zvířecího penisu proti jeho prostatě se s roztřeseným výkřikem udělal.

Tlak na jeho penis a vůně chlapcova vyvrcholení pod nimi Snapea roztřásla a on hlasitě zavrčel, jak si chtěl označit tohoto člověka za svého. Zabořil nos do Harryho vlasů a zajel do něj ještě hlouběji.

Po několika dalších divokých přírazech, které si užíval pasivně, Harry cítil, jak se černá kočka nad ním zachvěla a najednou byla jeho roztažená chodba zaplavena semenem. Zasténal, když jeho již citlivá prostata byla stimulována kapalinou proudící proti ní. Jakmile byl hotov, kocour se z něj vytáhnul a opustil Harryho záda šťouchancem do boku. Harry se se zasténáním překulil na záda a zvíře okamžitě zapracovalo svým jazykem na Harryho břiše, aby z něj očistilo teplý ejakulát, který tam rozlil dříve.

O několik minut později měl mladík zpět dost energie, aby znovu pohroužil prsty do té nádherné černé srsti a stáhnul kočku dolů na sebe. Snape se nejdřív zdráhal, jeho váha by pro Harryho byla nepochybně trochu moc, aby ji unesl, ale pak jen přesunul jednu nohu přes Harryho a hrudí se urovnal proti té chlapcově, zatímco oba stále ještě popadali dech. Harry si liboval v žáru zvířecího těla, když se jeho vlastní tělo začalo třást v chladném vzduchu přicházejícímu otevřeným oknem.

Nyní, když byla jeho mysl o něco jasnější, Harry si uvědomil, že všude po panterově kožichu byly nepatrně světlejší skvrny nejasně připomínající kruhy a on uvažoval, trochu omámeně, jestli nakonec Snapeovu zvěromágskou formu neodhadl špatně. Ačkoli ta myšlenka mu znovu unikla, když se jistý jazyk vrátil ještě jednou.

Snape ještě několikrát olízl chlapcovu úžasně slanou pokožku, což u mladíka vyvolalo zahanbené zahihňání. Vypadal, že si Snapeovu péči velmi užívá, což bylo docela úlevné. Mohl být koneckonců vyhozen. Toho by velice litoval, a jistě ne kvůli ztracené sázce s Weasleyem, která už vůbec nebyla tak důležitá. Harry se v posteli ukázal jako úchvatný partner, takový, se kterým si užil mnoho potěšení. A chlapec nejevil žádné známky odporu nad tím, co dělali.

Pak se s Harryho rukama za svýma ušima přeměnil zpátky a mladík překvapením krátce vyjekl, když se jeho prsty teď ocitly hladíce dlouhé, hedvábné vlasy namísto srsti, na kterou si už tak trochu přivykl. Jeho ruce vklouzly Snapeovi za krk a přitáhly si staršího muže do hlubokého polibku.

Když Harry ukončil polibek se slabým zasténáním, Snape se na něj dolů samolibě usmál. Harry zrudnul jako rak od hlavy až k patě, což přimělo Snapea usmívat se ještě víc. Jeho ruce kolem chlapcovy tváře Harrymu zabraňovaly skrýt ji v polštářích.

„Ty se usmíváš!“ Vyrazil ze sebe Harry. Jeho hlas zněl téměř ohromeně a Snape nebyl zcela schopný držet zpátky potlačovaný smích. Harryho oči se rozšířily podruhé. Nakonec se na něj Snape pronikavě zadíval. „Co?“ zeptal se Harry a trochu se proti muži zavrtěl.

„Vzal jsi to dobře.“

Harry se téměř usmál. „Že jo? Ale moje první myšlenky zahrnovaly úprk. Bylo to v první pětce, abych byl upřímný.“

Snape se na něj uculil a teprve potom si Harry uvědomil narážku, kterou Snape začlenil do svého prohlášení.

„Ani jsem nevěděl, že je něco takovýho možný,“ zamumlal Harry celý rudý.

„Nejsi zraněný, že ne?“ ptal se Snape, zatímco ho hladil rukou s roztaženými prsty po jedné z hýždí.

Harry sebou trošku škubnul při doteku tak blízkém jeho stále roztažené dírce, ale zavrtěl hlavou. „Nijak zvlášť. Spíš trochu rozbolavělý.“

Jeden ze Snapeových prstů se stejně vydal pátrat, a když se odtáhl a neobjevil žádnou krev, starší muž vydal nic neříkající zabručení a pohodlněji se uvelebil do polštářů.

Mladík v jeho náruči si spokojeně povzdechl a nějakou dobu zůstal zticha, než nakonec zvedl hlavu a tázavě se na něj zadíval.

„Děláš tohle se všemi svými postelovými partnery?“

Snape rozlepil oči a prohlížel si ho skrz štěrbiny. „Jen s těmi, které opravdu mít chci, a když vím, že jsou přiměřeně připraveni.“ Vrhnul na Harryho pronikavý prohled. „Musím uznat, že s tebou jsem si nebyl zcela jistý, ale přiznávám se, že jsem už nebyl schopný déle čekat.“

Harryho obočí vyletěla nahoru, ale jediná otázka, kterou byl schopný vyslovit, byla: „Ty… chceš mít mě?“ Zmatek byl v jeho hlase slyšitelný.

Snape přimhouřil oči ještě víc. „Myslel bych, že už jsem tě měl.“

Chlapec se z ničeho nic začal smát a Snape ztuhl a zamračil se, když se mladíkovy veselé oči upřely do jeho.

„Víš, že právě teď se tváříš stejně jako tvá zvěromágská forma?“ poškádlil ho měkký hlas a na nos mu byl vtisknut polibek. „Samozřejmě, že mě máš. A obávám se, že jen tak brzy se mě nezbavíš.“

Snape dovolil lehkému úsměvu, aby mu zahrál kolem rtů, pak vsunul Harryho pevně pod svou bradu a usnul, protentokrát o ničem nepřemýšlel.

ooOoo

Když se Snape příště probudil, bylo to zvukem Harryho tiše chrápajícího na jeho hrudi. Do místnosti už pronikalo světlo a on trochu dezorientovaně zamrkal, než pevně uchopil hůlku, aby seslal časové kouzlo. A zjistil, že už je docela pozdě. Snídaně byla téměř u konce a brzy začnou první přednášky.

Odhrnul černou ofinu a dlouhou dobu mladého muže pozoroval. Paprsek slunečního světla se pomalu plížil k Harryho tváři, a když se mu dostal k oku, jedna polovina tváře sebou začala cukat a přinutila tak Snapea trochu se zasmát. Pohyb jeho hrudníku probudil Harryho o to rychleji. „Uh… ´brý ráno,“ zamumlal ten spratek a ospale na něj zamrkal.

„Dobré ráno,“ odpověděl Snape a posadil se, během čehož shodil Harryho, který skončil tváří v tvář Snapeově prostřední části. „Už tak nedočkavý?“ Harry si nemohl odpustit škádlení, ale Snape jen zavrtěl hlavou. „Obávám se, že přijdeme trochu pozdě.“

„Možná, že nechci jít na snídani. Možná chci sníst tebe.“ Spratek se na něj zazubil, ale Snape vstal a bez dalšího slova si to šinul do koupelny. Na tomhle nebylo nic k smíchu. Po námaze z předešlé noci potřeboval jídlo nebo tak mu to alespoň žaludek řekl.

Harry padl zpátky na matraci a povzdechl si. „Odplata je mrcha, co?“ Čekal, až Snape skončí v koupelně, a pak se šel připravit sám. Když zase vyšel, osprchovaný a v kouzlem vyčištěném oblečení ze včerejška, Snape na něj čekal.

Vykročili ke dveřím a starší muž sotva stačil otočit koulí, když Harry vykřikl: „Ne!“ a už klopýtal směrem k Siriusovi, který měl svou hůlku zabodnutou do Snapeovy hrudi a obvykle hezký obličej mu křivil hrozivý výraz.

Snape dobře skryl své překvapení a okamžitě postrčil Harryho zpátky do místnosti a za své vlastní tělo. „Dobré ráno i tobě, Blacku,“ pronesl chladně, zíraje na špičku hůlky rozhněvaného muže, který mu teď mířil na čelo.

„Ty odporný starý netopýre, nech Harryho hned teď odejít z tohohle pokoje nebo já přísahám, že-“

„Harry?“ ozval se zpoza Blacka další hlas a Snape se napjal, když se zrzavá hlava objevila za tou křížencovou.

„Měl jsem vědět, že zradíte kodex, Weasley,“ zavrčel a hrozivě na Billa přimhouřil oči.

„Řekl jsem vám, že od něj máte dát ruce pryč!“ odsekl Bill a hbitým pohybem se zkusil dostat kolem Snapea a k Harrymu, který zmateně těkal pohledem ze Snapea na Siriuse a Billa. „No tak, Harry, pojď odsud, my se o toho bastarda postaráme.“

Sirius se naštval ještě víc, když zaregistroval zmatený obličej svého kmotřence. „Neboj se, jsme tady, abychom tě ochránili před tímhle monstrem!“

Snape si pohrdavě odfrknul. „Nepochybně sis i ty musel všimnout, že je teď dost starý, aby nemusel být vyprošťován záchranným týmem, Blacku. Jsem si jist, že by to zlomilo tvé psí srdce, kdyby ses dokonce i jen pokusil vzít v úvahu myšlenku, že možná je tu chlapec ze své vlastní vůle,“ zavrčel a stále nepřestával svírat dveře.

„Ale on nemá ani tušení, co mu chcete udělat!“ vykřikl Bill. „Nebo jste mu to už ukázal?“

„Co mu ukázal? Snape, to‘s neudělal!“ Přerušil ho Sirius a zatlačil proti Snapeovi ještě víc, kletbu už na špičce jazyka. „Harry, ublížil ti ten bastard?“

Harry zavrtěl hlavou a do hlasu se mu vkradl hněv. „Neublížil mi. O čem to ksakru mluvíte?“

Bill se na něj pozorně podíval. „Pojďme odsud, Harry, ano?“ Oba se otočili, aby se podívali na Snapea, který pomalu ustoupil stranou, aby mohl Harry projít kolem něj. Pohledy, kterými chlapec prošpikoval Blacka a Weasleyho, jak si Snape s uspokojením všiml, byly čistě jedovaté a on si založil ruce na hrudi, čekaje, až začne show. Weasley stále pozorně upíral pohled na mladého muže. „Pojď s námi, Harry, můžeme to prodiskutovat u snídaně, v pořádku?“

Harry přimhouřil oči. „Prodiskutujeme to teď hned. A měl jsem v plánu snídat se Severusem.“ Snape nedokázal zcela zakrýt ohromený výraz na tváři, když úplně poprvé slyšel své jméno vypadnout z těch nádherných rtů. Harry sám vypadal trochu překvapeně, ale hněv se vrátil raz dva.

Bill si trochu netrpělivě povzdechl. „Jak si přeješ.“ Sirius však nevypadal tak ochotný jako zrzavý muž, ovšem jeden z Harryho přísných pohledů ho přiměl pomalu sklonit hůlku.

„Posaďte se, buďte tak hodní, a vysvětlete mi, o čem tohle celé je.“ Snape se podivoval své náhlé neschopnosti neschvalovat volnost, s jakou chlapec zval nezvané hosty do hotelových pokojů jiných lidí. Harry přešel k pohovce, následován Snapem, který se postavil za mladíka a sledoval druhé dva muže, jak si sedají do křesel naproti nim. „Podívej, Harry, Snape je zvěromág,“ začal Sirius.

„Já vím. Ty taky, takže co je ten velký problém?“

Oba muži se zdáli být zaskočeni a Severus byl potěšen ještě více, když spatřil strach vkrádající se jim do očí. Strach z toho, že už nejsou schopni ochránit svého milovaného rošťáka.

„Jen se tě snaží využít, Harry. On…“

Bill okamžitě převzal štafetu. „Snape a já jsme členy… spolku zasvěceného… lovu.“ Bill polkl a nejistě se podíval na Harryho. Snapeovy oči ho nemilosrdně probodávaly zpoza chlapcovy hlavy, jako by ho vyzýval říct něco, čeho bude po velmi dlouhou dobu litovat.

Harry si nemohl pomoct a zasmál se. „Příhodný termín,“ řekl a zazubil se, napůl se otočil, aby nechal Snapea spatřit pobavený třpyt ve svých očích. „Ale nevěděl jsem, že pořádáte skupinové lovy.“

„Oh, to obvykle neděláme,“ odpověděl Snape nenuceně. „Protože, víš, já osobně nejsem nakloněn se o svou kořist dělit.“

Weasley a Black vyjeveně civěli při té malé ukázce intimity a Severusovi se celkem ulevilo při pomyšlení, že Harry přijal informaci o Klubu tak dobře. Kříženec najednou vyskočil ze svého sedadla a postoupil k Harrymu, nějak se mu podařilo vypadat prosebně i hrozivě současně. „Harry…“ na pár vteřin odvrátil pohled, než pohlédl zpátky. „Nenech ho udělat ti to. Z toho, co mi Bill řekl, to může být opravdu bolestivé… spát s… jejich sortou,“ zakončil stroze a ignoroval přitom ostré nasátí dechu jak od muže před sebou tak za sebou.

„Dovedu si to představit,“ odvětil Harry suše. „Přece jen je třeba brát ohled na ty čelisti.“

Snape si pak vzal slovo, aby nedošlo ke ztrátě chlapcovy přízně, kterou si byl stále ještě trochu nejistý. „Jsem celkem přesvědčený o tom, že to není to, co měl na mysli, Harry.“ Ignoroval Blackovo podrážděné zafunění a jednoduše pokračoval, nechtěl o tom diskutovat znovu. „Anatomie pohlavních orgánů kočičího samce se od té lidské trochu liší. Pokožka kolem žaludu má určité… háčky, jejichž hlavní funkcí je držet penis uvnitř samičky tak dlouho, jak je to možné. Tyto háčky by jistě mohly být při pohlavním styku bolestivé a stejně tak by mohly napáchat velkou škodu.“ Ještě to ani nedovysvětlil, když ho mladík přerušil.

„Ale já jsem si včera v noci na tobě žádných nevšiml.“ Ta věta vyvolala pobouřený výkřik u Potterova kmotra, což Severuse přimělo k bezděčnému úsměvu.

„Důvodem toho je lektvar – můj vlastní výtvor mimochodem – který je určen k odstranění těchto rysů po omezenou dobu.“

„Tak, jak dlouho to potrvá, než usoudíš, jaká by to byla skvělá zábava roztrhat mu vnitřnosti a slyšet ho křičet?! Huh, tak či tak já nikdy nedovolím, aby tohle pokračovalo.“ Blackova zloba je prakticky zaplavovala, ale Severus přesto vytušil křížencovu rostoucí bezmocnost.

„Nemyslím si, že by mi chtěl takhle ublížit, Siriusi,“ snažil se chlapec upokojit svého psotra.

„A já si nemyslím, že mám povinnost ospravedlňovat se před tebou, Blacku,“ zavrčel Snape chladným hlasem a vykročil kupředu, nyní držel hůlku v ruce. „Pokud vás teď mohu požádat, abyste laskavě opustili tento pokoj a nechali mě a pana Pottera přikročit k naší dobře zasloužené snídani.“

Black a Weasley na něj jen zírali. „Věřím, že vaše uši jsou v pořádku? A nemyslím, že vám musím připomínat, že tohle je můj pokoj-“

„My to chápem, Srabusi,“ přerušil ho Black a Severus vztekle zasyčel.

„Siriusi, nech toho!“ houkl Harry na svého kmotra. „Nepleť se do toho! Není to tvoje věc!“

Sirius se zadíval na svého kmotřence, překvapený a naštvaný. „Harry, ty nevíš, o čem mluvíš!“

„Oh, správně. Jestli jen popřemýšlíš o tom, co jsi právě řekl, uvědomíš si, že na tohle nemusím vyhrabat komplikovanou odpověď.“ Vrhnul na Siriuse zlostný pohled, který najednou opadl, když zaslechl Snapea za sebou si odfrknout.

Sirius na něj pořád civěl a lehce kroutil hlavou. „Jak si přeješ. Prostě tě nechám pobavit toho špinavého bastarda a počkám, až přijdeš k rozumu. Nemysli si, že je to naposledy, co jsme mluvili o tom…“ znechucený výraz mu přeběhl po tváři a neurčitě mávnul rukou směrem k Harrymu a Snapeovi, „cokoliv to je.“

Harry si jen povzdechl a pozoroval, jak Bill následuje Siriuse ven z místnosti. „Nějak už nemám chuť jít na snídani dolů.“

„Pak tedy pokojová služba?“ zeptal se Snape tiše poté, co zavřel dveře za jejich dvěma nevítanými návštěvníky.

„Raději ne. Nemám s sebou žádné peníze.“

Snape si odfrkl a sáhl pro maličký zvonek na nočním stolku. O pár vteřin později se objevil domácí skřítek a Snape zadal jejich objednávku. „Doufám, že úplná anglická snídaně je přijatelná, Harry?“

„Um, ano, samozřejmě,“ odpověděl Harry a zněl trochu překvapeně. „Nemusíš… víš…“

„Proč ne?“ zeptal se Snape trochu netrpělivě. „Hladovění rozhodně není nic, co jsem měl v plánu na dnešní den.“

„Co jsi měl na dnešek v plánu? Něco zajímavého v programu dne?“ zeptal se a natáhnul se na pohovku, trošku se zašklebil, když se jeho rozbolavělý zadek otřel o polstrování špatným způsobem.

„Je tu něco, co mě zajímá. Jen pro to nemusím opustit svůj pokoj,“ odpověděl Snape se zábleskem v očích.

„Oh, přinesl sis knihy?“ zeptal se Harry, který nevěnoval žádnou skutečnou pozornost Snapeově odpovědi.

„Idiote.“ Než byl Harry schopný zeptat se, co udělal teď, dorazila jejich snídaně.

„Hmm.“ Harry si namazal plátek toastu máslem dřív, než se Severus dokonce stačil usadit naproti němu, a když jim začal starší muž nalívat trochu čaje, Harry téměř dojedl celý kousek.

Snape na něj zíral. „Vím z letitého utrpení při snídaních v Bradavicích, že teenageři spořádají obrovské množství jídla ve velmi krátkém čase, ale tohle už není v rámci průměrných parametrů.“ Lehce zavrtěl hlavou a trochu usrknul ze svého čaje.

„Nejsem teenager,“ zamumlal Harry po třetím soustu ze své druhé topinky.

Snape se natáhl pro kousek toastu pro sebe. „Také jsem si všiml.“

Dojedli zbytek snídaně a debatovali o dnešním programu. Snape se nezdál být nadšený ničím, co poslední den konference mohl nabídnout.

„Vážně, Severusi. Co jsi měl na mysli, když jsi řekl, žes tu našel něco zajímavého?“

„Opravdu se nesnažíš předstírat, že stále nevíš, o čem jsem mluvil, Pottere?!“ Snape se na něj ostře podíval a Harry se trochu zavrtěl.

„Oh! Oh, ty myslíš… Oh, dobře.“ Spratek se znovu celý začervenal a Snape se na něj teď zadíval s ještě větší intenzitou.

Harry zhluboka nabral dech a postavil se, aby přešel ke Snapeovi a sedl si mu do klína. Ale když jeho zadek přišel do kontaktu se Snapeovým stehnem, škubnul sebou. „Um, omlouvám se, nepřipadám si v tuhle chvíli připraven na další kolo,“ vysvětlil omluvně.

„Nedělejte si starosti, pane Pottere,“ odpověděl Snape a vzal si Harryho ústa v pomalém polibku.

„Víš, líbilo se mi, když jsi mi říkal Harry.“

„Je to tak, pane Pottere?“ poznamenal Snape s cukajícími rty.

Po snídani museli vyklidit své pokoje a Harry neměl příliš času toho litovat. Diskuze a prezentace byly dost zajímavé, obzvlášť když se on (jen náhodou) zúčastnil těch samých co Snape. Komentáře staršího muže ho donutily při více než jedné příležitosti hlasitě zafrkat.

Několikrát museli uniknout Billovi nebo Siriusovi, kteří by strašně rádi dál přesvědčovali Harryho o tom, že Snape byl bastard, s Remusem hrajícím prostředníka.

Na večeři se Harry připojil ke Snapeovi, ještě jednou naposledy, než se museli rozejít do svých vlastních domovů.

„Pošlu ti sovu,“ odvážil se vyslovit Harry a cítil se trochu hloupě, že to říká.

„A dopis, pokud mohu prosit.“

 

ooOoo

Další

ooOoo

 

Komentáře

testimonia

Barbara | 15.05.2017

Jmenuji se Barbara a já jsem založil v Norsku. Můj život je zpátky !!! Po 1 roce zlomeného manželství mi manžel opustil dvě děti. Cítila jsem se, jako by se můj život chtěl skončit, skoro jsem spáchal sebevraždu, byl jsem po dlouhou dobu emoční. Díky kouzelníkovi nazývanému Dr. Isikolo, který jsem se setkal online. V jeden věrný den, když jsem procházel internetem, jsem narazil na řadu svědectví o tomto konkrétním kouzelníku. Někteří lidé svědčili o tom, že přivedl jejich ex lásku zpět, někteří svědčili o tom, že obnovuje lůnu, léčí rakovinu a jinou nemoc, někteří svědčí o tom, že může kouzlit, aby zastavil rozvod a tak dále. Také jsem se setkal s jedním konkrétním svědectvím, byla to o ženě, která se jmenovala Sonia, svědčila o tom, jak přivedl svou Ex milenku za méně než dva dny, a na konci svědectví ona upustila e-mailovou adresu Dr. Isikolo. Poté, co jsem všechno přečetl, rozhodl jsem se to zkusit. Kontaktoval jsem ho e-mailem a vysvětlil mu můj problém. Za pouhých 48 hodin se můj manžel vrátil ke mně. Vyřešili jsme naše problémy a jsme ještě šťastnější než předtím, doktor Isikolo, je opravdu nadaným mužem a nepřestanou ho publikovat, protože je to skvělý muž ... Pokud máte problém a hledáte skutečný a skutečný Kouzelník k řešení všech vašich problémů pro vás. Vyzkoušejte High isikolosolutionhome@gmail.com kdykoli, může být odpovědí na vaše problémy. Zde je jeho kontakt: isikolosolutionhome@gmail.com nebo jej zavolejte na číslo +2348133261196

no...

Anonymka SS | 17.02.2015

myslím že jsem právě povýšila svou zvrhlost o další level :-D jako nechápu to, ale docela se mi to líbilo. čekala jsem teda, že budu víc neznechucená, ale to přešlo po chvíli... bylo to velmi zvláštní nicméně si nemyslím, že bych někdy v budoucnu takové povídky vyhledávala... :-D

každopádně moc se mi líbí že se Harry postavil Siriovi a že přijal dobře fakt s klubem ;-D a Bill je ale hajzlík :-/

Re: no...

Anonymka SS | 17.02.2015

bože, asi bych si měla ty komentáře po sobě číst víckrát než jednou, samozřejmě tam mělo být napsáno... víc znechucená,

zajímavé :D

Abigail Cantodea | 26.01.2015

Tak tohle je zajímavé :D taky jsem čekala, že to bude horší, ale nebojím se vlka nic...v tomhle případě černého pantera :D Ne vážně :) zatím se mi povídka moc líbí. Ty tady celkově máš moc dobré povídky a za to jsem ti vděčná :) už se moc těším na pokračování :D

Re: zajímavé :D

Sitara | 29.01.2015

Ahoj Ahoj! :-) Jop, když člověk čeká nejhorší variantu, může být pak jedině příjemně překvapen :-D Jen abys to nezakřikla, ještě nás čeká jedna (scéna). Tak to mě ohromně těší, fakt že jo! ;-)
Děkuju moc za komentář, Abigail :-)

:-)

Mája | 22.01.2015

Počítala jsem s nějakou úrovní znechucení po tvém varování, ale kupodivu se nedostavilo. Jen mě tato kapitola donutila k hlubokému zamyšlení.
Zvěromágové si ve své zvířecí podobě zachovají lidskou mysl, jen se přidají zvířecí smysly a pravděpodobně i instinkty. Tak mi to nepřipadá až tak zvrhlé, jak by mi to připadat mělo. Asi bych považovala za zvrhlejší, pokud by zvěromág plodil potomstvo se svým zvířecím druhem, jako jsem to nechala udělat Voldemorta s Nagini v Potomcích Pána zla :D
Takže je to trochu nezvyklá sexuální praktika, taková hra trochu na hraně, ale proti gustu žádný dišputát :D Sama bych to rozhodně nezkoušela, ale u těch dvou to asi snesu ;-)

Re: :-)

Sitara | 29.01.2015

Uf, to jsem ráda, Májo :-)
Hej, to bych si měla někdy přečíst :-D
Máš samozřejmě pravdu, taky to tak vnímám :-)
Moc ti děkuju za komentář!

Pěkné a

mravenec | 16.01.2015

vášnivé, i když neobvyklé. Nedovedu si představit to věčné oblizování, no, když se to Harrymu líbí. Ale to vrčení a předení... :-)))

Re: Pěkné a

Sitara | 18.01.2015

Moje řeč :-) To jo, oblizování mě taky nutilo krčit nos :-D
Děkuju moc za komentář :)

====

weras | 16.01.2015

Chlapi opravdu přišli zachraňovat dost pozdě.Jinak to byla dost zvláštní představa. I když si myslím,že Severusův panter musí být impozantní zvíře.A asi až teď mi došel smysl názvu Klub predátorů.Oni zřejmě musí získat milence ve své zvěromácké podobě.No kapitola byla úžasná,představa už míň.Dokážu pochopit, že jim bylo asi hodně dobře,ale toto prostě není můj šálek kávy. Doufám,že budou časem jejich aktivity normální. Velký dík za kapitolu a moc se těším na další.

Re: ====

Sitara | 18.01.2015

Myslím, že tady platí lépe pozdě, než dříve :-D Kdyby tam byli vtrhli během akce, asi by Snapea byli zabili... To věřím, každý tohle nemusí, ale asi tě zklamu - jestli čekáš, že budou jejich jejich aktivity časem normální... každopádně, jestli ti nesedlo tohle, tak bych s příští kapitolou asi byla opatrná ;)
To já ti moc děkuju za komentář, weras!

arkama | 16.01.2015

Dobreee

Re:

Sitara | 18.01.2015

To mě těšííí ;-)

:-D

bacil | 15.01.2015

Teda to byla velmi zajímavá kapitola. Tak Severus je velmi impozantní zvěromág. No Bill a Sirius ve své záchraně Harrho nepochodili. Což je dobře :-D
Krásná kapča a moc se těším na pokračování :-D

Re: :-D

Sitara | 15.01.2015

Jsem moc ráda, že se ti líbila, bacile ;-) a moc díky za komentík!

ooOoo

Nade | 15.01.2015

No jasně. Nabízí se myšlenka o zoofilii, ale na druhou stranu... Technicky to vlastně nebylo zvíře, ne? Beru to spíš jako hru.
Popravdě, jistý detail o fyziognomii kočkovitých mi do této chvíle unikal. ... To jako fakt? :-D
Jsem zvědavá, co se bude dít dál. Klub predátorů má zcela určitě jistá pravidla, takže k tomu zřejmě bude ještě nějaká dohra. Nicméně před sebou máme ještě ten Harryho úkol. Jsem napnutá, co to vlastně bude (že by jistí predátoři?) a jak se s tím vypořádá.
Díky za pěkný překlad a moc se těším na pokračování.

Re: ooOoo

Agnes | 15.01.2015

Já se s tím setkala u lvů (možná to dokonce bylo v Příběhu lvice Elsy). Při pohlavním styku způsobují tyhle háčky samici bolest a právě díky tomu u ní dochází k ovulaci. Prý je tomu tak i u domácích koček, proto po nocích tak řvou, když se mrouskají. No není jim co závidět, masochistkám :-)

Re: ooOoo

Sitara | 15.01.2015

Technicky převažovala Severusova mysl, ale... no :-D
Hej, to je fajn, že je nás víc, co jsme se dozvěděly něco nového :-D To víš, že jsem hned zasedla k netu a šla to studovat, narazila jsem na pěkný (vtipný) článek o takovýchhle zvířecích zvláštnostech, ale asi jsem si neuložila odkaz...bylo to zajímavé :-D
V úvahách jsi na dobré cestě, ono je to vpravdě děsně předvídatelný...
Ó, děkují :-D

...

Agnes | 15.01.2015

V první půlce kapitoly jsem si vzpomněla na ty háčky u kočkovitých a měla jsem trochu pochybnosti, co vlastně autorka o fyziognomii koček ví. Severus to ovšem elegantně vyřešil lektvarem :-) Jeho popichování se Siriusem takhle ještě více nabývá rozměrů válek psi vs. kočky. Tak jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet. Dík ;-)

Re: ...

Sitara | 15.01.2015

Vidíš to, to pro mě to byla nová informace... ale to je dobře, takové případy mě nutí sednout k netu a něco se přiučit :-)
Já moc děkuji za tvůj komentář, Agnes :)

...

Abequa | 15.01.2015

nooo tak tohle bylo dost zajímavé... souhlasím se Dora, že po přečtení Neschopen hadího slova mě to nepřekvapí :-D Bill je docela drsňák troufnout si na Severuse, to bude mít u nich asi velkou dohru... Nějak si nedokážu představit jak se to bude vyvíjet dál, Harr má dostat nějaký úkol jako zničit jejich klub? A taky nějak nechápu jak se stalo, že je ze Sevíka takový promiskuita, to mi totiž k němu nějak nesedí, asi to dělají ty zvířecí geny... Děkuju a těším se na další dílek do skládačky, snad nám poví jak tohle bude pokračovat a Snad Siriuse nenapadne Seva zabít...

Re: ...

Sitara | 15.01.2015

No, jsem ráda, že tě to aspoň neodradilo, když už nepřekvapilo :-D Dohru to mít bude, to ano... já jsem hrozná spoilerovatelka (tfuj), tak se musím ovládat, promiň, nic neřeknu :-D
Myslím, že Sirius, kdyby beztrestně mohl, tak by ho zabil hned :-D
Já moc děkuju za komentář!

oOo

SORA 77 | 15.01.2015

Trochu mě to překvapilo, ale po tom, co jsem četla povídku 'Neschopen hadího slova' mě asi nepřekvapí nic. Ale nečekala jsem, že Bill zaútočí tak brzo... Harry se s tím odhalením o Klubu vypořádal docela dobře, čekala velký křik, pár kleteb... Krásná kapitolka, děkuju!

Re: oOo

Sitara | 15.01.2015

Neschopen hadího slova jsem četla taky, dokonce několikrát a líbila se mi. Ovšem i tak pro mě tahle povídka, když jsem ji prvně četla, byla něco úúplně jiného, než jsem čekala :-D Od té doby už uběhlo spoustu měsíců a mezitím jsem přečetla spoustu dalších podobných, takže už to mám tak trochu dalo by se říct okoukané...
Jsem ráda, že se ti líbila a že tě varování neodradilo :-)
A děkuju ti za komentář!

Záznamy: 1 - 24 ze 24

Přidat nový příspěvek