Cat Eyes - 10. Úplněk

05.05.2013 19:20

 

Zdravím vás :-)

Nějak dnes nevím, co napsat do úvodu... hmm :-D

Každopádně Benny, Saskye, Hajmi, Bobo, Clare, Blesku, Lucce, Adelaine, weras, Agnes, Claire, bacilovi, Sise, Nade, kamčí a Máje patří můj dík za komentáře a názory k minulé kapitole ;-) Věřím, že to do toho konce spolu úspěšně dokopeme, i přes nějaké ty negativní pocity z děje :-D

Příjemné čtení, snad nebude tak sladké, jako to minulé...

 

ooOoo

Lucius si promnul čelo a ani nevzhlédl od své sklenky, když do místnosti vpadl Tom. Jeho den byl na hovno. Nechápal, jak by někdo mohl být dobrovolně učitelem a pocítil k Severusovi zcela nový respekt.

„Vidím, že jsi zaneprázdněný, ale ten koňak ti nic neudělal.“

„Proč se dětmi nesmí mrštit o zeď?“

„Protože bych tě pak přiměl tu špínu odstranit. Zubním kartáčkem a bez magie.“

„A to by bylo špatné, protože…?“

„Přinutil bych tě vyčistit i koberec – jen vodou a kartáčkem.“

Lucius jen něco zabručel.

„Cože?“

„Říkal jsem, že si myslím, že by to někdy stálo za to!“

„Copak je to tak hrozné?“ ptal se pobaveně Tom. „Mě poslouchají.“

„Cissy to také stále říká…“

„No, ona taky nemá žádné problémy.“

„A CO PAK DĚLÁM ŠPATNĚ JÁ?!“

„No, problém je, že děti nejsou ministři, které můžeš podplatit trochou peněz,“ ušklíbl se Tom. „To na ně opravdu nezabírá. Kromě toho se pak za tvými zády baví ještě víc.“

„Proč jsem sem měl přijít?“

„Protože máme další přírůstek.“

„Jsem jedno velké ucho…“

„Lupin.“

„Lupin jako ten vlkodlak Remus Lupin?!“

„Ano.“

„Proč?!“

„Protože to Severus považoval za důležité.“

„PROČ?!“

„Aby pomohl Potterovi.“

„Proč?!“

„Kolik ti je? Tři roky?!“

„Snažím se porozumět.“

„Okay, ještě jednou do záznamu, extra pomalu pro blonďáka,“ pronesl Tom pobaveně. „Severus zjistil, že Potter neměl pohádkové dětství a že trpí pocitem viny. Údajně se viní z Blackovy smrti. Siriusovy, ne Regulusovy, který až do teď stále ještě žije. A myslí si, že ho Lupin nenávidí, protože ten senilní balík podle Seva zadržel jeho dopisy. Kromě toho je to silná a dobrá posila.“

„Vzdávám se…“

„To má čas, až vyhrajeme naši válku.“

„Chci díru! Nějakou, do které si mohu zalézt!“

„Jestli ji chceš – myslím, že po válce si o tom můžeme promluvit.“

Jedním douškem Lucius vyprázdnil celou sklenku a hned si nalil další. „Potřebuju víc…“

ooOoo

Severus pohlédl na listinu před sebou. Promnul si kořen nosu a povzdychl si. Musel mluvit s Tomem, výsledek byl jednoznačný. Tom a Harry byli v příbuzenském vztahu, přes Lilyinu matku. Přes její pravou matku. Lily byla pravděpodobně po narození unesena a umístěna k Evansovým*, ať už z jakéhokoli důvodu.

Což přinejmenším vysvětlovalo zarážející rozdílnost údajných sester.

Podíval se na Harryho, který seděl schoulený ve svém oblíbeném křesle a četl knihu. O důsledcích světa bez magie, která byla klasifikována jako temná. Harry měl opravdu překvapující zájmy, to musel přiznat. „Harry.“

Chlapec vzhlédl. „Co je?“

„Musím na chvíli za Tomem. Jestli chceš, vezmu tě k Lupinovi a pak tě zase vyzvednu.“

Mladík se usmál, pak ho něco napadlo. „Není… dneska úplněk?“

„Ano.“

„Můžu… můžu s ním zůstat? Jako… kočka a pokud je pod Vlčí zhoubou, nejsem přece v nebezpečí.“

Mistr lektvarů si povzdychl. Věděl, že si Harry dělal starosti o ten bleší koberec. „Pro mě za mě,“ odvětil, přistoupil k chlapci a políbil ho. „Ale dávej prosím pozor, ano? Nechám tě tedy pro dnešek u něj a vyzvednu tě zítra ráno, dobře?“

Harry přikývl a muže objal, než se proměnil v kočku a nechal se od Mistra lektvarů zvednout. Spokojeně se k Severusovi tiskl. Ten svižně proběhl chodbami, aniž by se zabýval vyjevenými pohledy, které ho sledovaly proto, že měl v náručí kočku. Jako by byl chorý nebo tak něco. Jen proto, že projevil náklonnost…

U Regulusových dveří zaklepal. Věděl, že Black musel asi za hodinu odejít, měl vyřídit nějakou práci pro Toma. Tak mohl Harry s oběma povečeřet a pak si hrát se svým náhradním vlčím kmotrem. Předpokládal, že by mohl být zaměstnán až dlouho do noci.

„Copak ho… Severusi…?“ Regulus pohlédl na to chlupaté klubko, které zvedlo tlapku.

„Zůstane dnes v noci s Lupinem,“ zavrčel na půl úst lektvarista. „Musím k Tomovi a vyzvednu ho zase zítra ráno.“

Regulus přikývl a pozoroval, jak malý seskočil z náruče Mistra lektvarů, naposledy se mu otřel hlavičkou o nohy a vběhl do jeho bytu. S posledním kývnutím Regulus zavřel a přihlížel Harryho přeměně.

V ten okamžik přišel i Remus, pravděpodobně přilákán pachem.

„Harry!“

Chlapec se zakřenil a sevřel Remuse v náruči, než se usmál na Reguluse.

„Co děláš tady, štěně?!“

„Dopřávám ti společnost při úplňku!“ zašklebil se Harry. „A nic neříkej. Krysu jsi taky nesežral, takže mi sotva něco uděláš!“

Remus se tiše zasmál: „Nemám v plánu něco říkat. Jsem jen překvapený, že to tvůj drak dovolil!“

„Nebuď k Severusovi tak zlý!“

Remus se jen zasmál a postavil Harryho zase na podlahu. „To nebylo míněno ve zlém a ty to víš. Pojď, hned bude večeře. Co chce vůbec Severus u Toma?“

„Nemám tušení, ale tvrdil, že je to důležité,“ přiznal Harry, zatímco si sedal ke stolu. Kde se také objevilo jídlo.

ooOoo

„Severusi,“ ustoupil překvapeně stranou Tom, aby nechal vstoupit Mistra lektvarů. „Co tě sem přivádí? V tuhle hodinu? Zmýlil jsem se a žádná šmajchlovací hodinka se nekoná?“ dobíral si svého přítele láskyplně. Měl ho snad ještě raději než dřív, protože byl vyrovnanější a klidnější. Harry mu svědčil více, než by on sám kdy jen tušil.

„Musím s tebou mluvit,“ odvětil, ignorujíce to ostatní.

Tom přikývl a zvážněl. Věděl, že Severus by sem nikdy jen tak nevpadl, kdyby se nestalo něco důležitého. Jinak by svého malého přítulného kocourka jistě nenechal samotného. „Co se stalo? Nějaké problémy?“

Severus se posadil a pomalu rozvinul pergamen. „Harry mi něco vyprávěl. Něco o tom, kolik věcí se dozvěděl. Patrně mluvil s kloboukem a fénixem, ne, nevím o tom, že se Fawkes umí dorozumívat. Jedna věc mě… zarazila a než jsem s tím mohl přijít za tebou, musel jsem to ověřit. Tohle je výsledek.“

Tom nadzdvihl jedno obočí, ale vzal si dokument a začal ho studovat. Jeho rodokmen, nic neobvyklého, ten znal, ale pak se zarazil. Nevěřícně následoval vedlejší rodovou linii své matky, jednou, dvakrát, pak vzhlédl.

„Severusi…!“

„Je to pravda, uvařil jsem lektvar a sám přidal Harryho krev. Ten výsledek je správný a nezpochybnitelný. Je to tak, Tome: jste příbuzní.“

Tom nevěřícně zíral na pergamen. „Jak to ten stařec dokázal?!“ sykl rozzuřeně. Bylo mu špatně při pomyšlení na to, že téměř zabil svou vlastní rodinu.

„Není žádným uměním vniknout do porodnice Sv. Munga a vyměnit živé dítě za mrtvé. A pro někoho jako je Brumbál není ani obtížné, ovlivnit myšlenky mudlů, aby jim namluvil, že to oni jsou rodiči dítěte, lhostejno, jak moc to dítě z rodiny vyčnívá.“

„Ale… copak je s tou údajnou krevní ochranou?! To byl přece důvod, proč přivést Pottera k jeho příbuzným!“

„Žádná ochrana nikdy neexistovala, tím jsem si jist,“ prohlásil temně Severus. „Naopak, nepochybuji o tom, že stařec doufal, že tam Harry zemře dřív, než nastoupí do školy. Koneckonců, ty jsi byl považován za vyřízeného a ředitele dost těžce zasáhlo, že dvouleté děcko získalo slávu, o níž si myslel, že by měla patřit jemu.“

Tom civěl na dokument, zatímco zaťal pěst tak silně, že si prořízl dlaň svými nehty. „Nenávidím tu svini! Zničí všechno, na co se podívá!“

„Ano, a zjistil jsem, proč neztrácí svou sílu.“

„Jsem jedno ucho.“

„Napojil se na Bradavice. Tušil jsem to, když jsem si všiml, že ochranné štíty často kolísají a slábnou. Takže jsem mohl Draca dostat ven, ale víš, co to znamená!“

„Ach můj bože,“ zašeptal Tom. „Bradavice drží štíty, které slouží jako pilíře magického světa v Anglii!“

„To je řediteli přece naprosto lhostejné,“ prohlásil Severus. „Chce pouze moc a peníze.“

„Pokud vysává Bradavickou magii…“

„Je docela dobře neporazitelný.“

„Kolik nám zbývá času?“

„Harry zmínil, že klobouk říkal něco o čtyřech nebo pěti měsících, které nám ještě zbývají.“

„Štíty kolísají?“

„Ano, to by mohla být naše šance.“

„Ale problém je, že škola je stále ještě plná studentů a ty víš, že se nezalekne použít je jako štít pro svou vlastní ubohou kůži,“ připomněl Tom. „Já nejsem on. Dávám přednost tomu, nechodit přes mrtvoly. Už vůbec ne přes ty dětské.“

„To vím, ale… mohli bychom najít způsob, jak děti evakuovat.“

„Jak?“

„To je, Tome, otázka.“

„Máš nějaký nápad?“

„Přenášedlo v jakékoli formě,“ odpověděl neurčitě Severus. „Ale musím to nejprve prozkoumat.“

Tom přikývl. „Dobře, také budu pátrat po možnostech. Hned si promluvím s Luciusem.“

„Zůstanu, třeba bude mít nějaký skvělý nápad – ale co chceš dělat s Harrym? Jsi jeho poslední příbuzný.“

„Starat se o něj, jestliže to dovolí. Vypadá, že je na tebe trochu… fixovaný,“ dodal Tom s úsměvem.

Severus si tiše povzdychl. „Mám ho rád, Tome…“

„To já vím, můj Mistře lektvarů. Nelze to přehlédnout…“

ooOoo

Remus hravě chňapnul po malé kočce, která mezi jeho běhy závodila ve slalomu, což vedlo k tomu, že se málem zakousl do vlastního kožichu – a Harry na něj ještě vyplázl jazyk! Taková drzost! Rychle se otočil – a zakopl o koberec ve svém pokoji, což Harryho přimělo na něj vyskočit a svým malým kočičím jazýčkem olíznout Remusovu srst.

Remus byl nadšený chlapcovou hravostí, kterou v této podobě vykazoval. Něco, co u Harryho nikdy nezažil. Bylo to téměř, jako by byl zase studentem v Bradavicích a hrál si se Siriusem a Jamesem. Jenže tentokrát byl on ten větší. Protože James byl pro něj jako jelen příliš velký a i Sirius ho o dobrý kus převyšoval, alespoň zpočátku. Siriuse nakonec dohonil.

Posléze Harryho šťouchl, aby si šel lehnout vedle něj, krátce maličkého olízl a stočil se kolem něj do klubíčka. Nastal čas, aby se mladík aspoň trochu prospal a Harry, jak se zdálo, rozuměl.

Remus se zahleděl na chlapce, kterého jeho vlk už dávno viděl jako rodinu, jako své štěně. Maličký ležel přitulený těsně k němu a absolutně spokojený, viditelně zmožený ze všeho toho dovádění. A konečně měl příležitost, opravdu se o něj postarat. Nemusel víc hrát učitele, který jen náhodou znal rodiče…

Začalo to už mnohem, mnohem dřív. Když byl Harrymu jeden rok. Byl úplněk a Snape ještě nevynalezl Vlčí zhoubu. Normálně tam bývali Sirius, James nebo ve vzácných případech i Petr, ale ten s nimi od jisté doby sotva udržoval nějaký kontakt, údajně kvůli své práci, o které jim nikdy nic neřekl.

Nyní – ve zpětném pohledu taky věděl proč.

V tu noc byl ale sám. Úplně poprvé. Nechal se od Lily a Jamese zavřít ve sklepě. James byl na misi, společně se Siriem. Lily vyslovila kouzlo, aby ho spoutala řetězy.

Ale musela být unavená, velmi unavená. V každém případě se mu tehdy podařilo řetězy uvolnit a vlkodlak nebyl hloupý, hnaný touhou po krvi, ale ne hloupý. Bylo snadné dostat se nahoru. A bylo by snadné všechny zabít. Lily ležela na pohovce, už byl pozdní večer. Pamatoval si ještě, jak se jeho vlk rozmýšlel, zda by jí měl rozsápat hrdlo nebo odtrhnout paži, když ho nějaké broukání donutilo se otočit.

Malý Harry seděl na podlaze, s medvídkem v ruce. Dárek, který mu přinesl po porodu. A místo aby měl strach, se k němu malý přibatolil. Bez rozmyšlení se sápal po vlkovi ve snaze ho nemotorně pohladit, načež ho popadl za kožich a pokoušel se k němu vytáhnout. Pochopitelně přistál opět na zadečku a už už chtěl začít plakat. Tu se jeho vlk rozhodl malému pomoci a olízl mu tvář.

Což se chlapečkovi podle všeho líbilo. Spokojeně si broukal, schoulil se u toho tak nebezpečného tvora a usnul.

Od té doby se Remus cítil za malého zodpovědný. Harry byl tehdy nejmladší a nejslabší člen jeho smečky, jeho štěně, které chtěl chránit, ale nemohl si ho nechat, kvůli své lykantropii, přitom Harry už přece dokázal, že by mohl vlka v něm zkrotit, ale to nestačilo…

Něžně do maličkého žďuchl, když začal vypadat neklidně. Zlé sny… často Harryho vídal, ráno, když si myslel, že mu nikdo nevěnuje pozornost, se zapadlýma, unavenýma očima. Nebylo těžké uhodnout, proč. Tak často se po škole nikdo nepotloukal.

Opravdu se zdálo, že se malý zase trochu zklidnil a přitulil se blíže k měkkému vlkodlakovu kožichu.

Remus strávil zbytek noci tím, že dohlížel na Harryho neklidný spánek. Možná by si měl ještě jednou promluvit se Severusem. Takhle to přece nemohlo pokračovat, potom by si nikdo neodpočinul.

Ráno, když Remus pocítil, že přeměna brzy začne, trochu se od Harryho vzdálil. Malý krátce mňoukl, ale pak se stočil do klubíčka. Proměna byla rychlá a méně bolestivá, než byl zvyklý. Pak kvapně zmizel do koupelny, aby se umyl a oblékl. Po návratu ho trochu udivilo, že Harry už byl také vzhůru a přeměněný do své původní podoby. Seděl právě na podlaze a mnul si oči.

„Brý ráno, Remmy,“ zamumlal. „Všechno v pořádku?“

Vlkodlak se usmál a prohrábl Harrymu vlasy. „Ano,“ přitakal mírně. „Bylo hezké, moct zase s někým dovádět.“

Harry se zazubil. „Budu se snažit být tu příští úplněk zas,“ slíbil a stiskl muži rameno. „Taky mě to bavilo,“ přiznal poté.

„Měl jsi noční můry.“

„Aha,“ pousmál se nedbale. „Nic hrozného.“

„Jak často?“

„Remmy, prosím, to je v…“

„Harry, prostě to řekni.“

„Já… spím dobře, když jsem u Severuse…“

„To opravdu nezní dobře.“

„Je to v pohodě – podívej, jídlo!“

Změna tématu, zpozoroval Remus. Ale přistoupil na to. Harry nikdy neměl rád, když stál ve středu zájmu, takže tomu nechá volný průběh. Také ho trochu překvapilo, že se krátce na to ozvalo zaklepání a za dveřmi se objevil Snape. „Dobré ráno.“

Severus jen zavrčel. Postrádal dnes v noci Harryho vedle sebe v posteli, a proto si ho chtěl konečně zase pověsit na krk. „Dobré ráno.“ Krátce podrbal Harryho za ušima. „Vidím, že ještě žiješ.“

Remus se zasmál, když to viděl. Ten muž se opravdu pořád ještě snažil hrát vzteklouna, ačkoli každý jeho čin ukazoval, že má srdce. „Chceš s námi posnídat, Severusi?“ zeptal se proto.

„Ano.“

Harry se usmíval, odtáhl ho sebou ke stolu a usadil se na pohovce, kde se přitulil k Mistru lektvarů.

 

* Dovolila jsem si malou úpravu, neboť autorka má v textu Dursleyovi. To koukáte, co, na únos 8-)

 

ooOoo

Ještě pro upřesnění, jedenáctka by měla být normálně v neděli, s těmi posledními si nejsem jistá, jak budu stíhat (kvůli učení na zkoušky), tak jen abyste počítali s tím, že může dojít ke zpoždění.

 

 

Komentáře

... like!

Blesk | 05.05.2013

Pěkné, pěkné... krásné! :) Scéna, kdy si kotě hrálo v vlkodlakem, neměla chybu. A stejně konec, kdy si Severus rádoby hrdě přišel pro Harryho. Docela by mě zajímalo, jak dlouho se ještě bude držet na úzdě. 8-)

Re: ... like!

Sitara | 05.05.2013

Jsem moc ráda, Blesku, že se ti ta scéna líbila :-) Jak dlouho se Severus udrží... uvidíš v příští kapitole :-) (mezi námi, ten by se snad držel až do aleluja, ještě že ten Harry ví, co chce ;-)
Díky moc za komentář! :-)

...

Agnes | 05.05.2013

Remusova vzpomínka na dobu, kdy byl Harrymu jeden rok, byla dojemná a jeho vlčí dovádění s Harrym-kocourkem bylo taky super. Neumím si představit Luciuse, jak se neumí zatvářit zle na bandu dětí a příšery ho ignorují. Je to prostě dobrák od kosti :)
Tak se těším na příště. Harry vlastně ještě netuší, že má žijícího příbuzného.

Re: ...

Sitara | 05.05.2013

Jsem ráda, že se ti tyhle scénky líbily :-) No jo, když on by ten dobrák od kosti asi nejradši všechno vyřešil tím rozmáznutím o zeď :-D Jako odstrašující příklad. Když ty úplatky nefungují... :-D
Harry to zatím neví na 100%
Děkuji ti za komentář, Agnes :-)

:D

jaja-chan | 05.05.2013

užasný už se teším na další :D
doufám že skoušky dopadnou dobře :)

Re: :D

Sitara | 05.05.2013

Těší mě, že se ti kapitola líbila ;-)
Taky doufám :-D a děkuju :-)

:))))

Saskya | 05.05.2013

veľmi pekné :D Lucius na začiatku nemá chybu, príbuzenstvo oficiálne potvrdené, Harry ako bábo sa hrá s Remusom a ostalo mu to doteraz :D riaditeľ je sviňa, veď on zaplatí! :)

Re: :))))

Sitara | 05.05.2013

Krásně shrnuto, Saskyo :-D Jsem ráda, že se líbilo a moc děkuju za komentář :-)

:-)

bacil | 05.05.2013

Tak příbuzenský vztah s Tomem potvrzen. No ten Brumbál to fakt přehání a ještě bere magii z hradu.
Harryho dovádění s Remusem je super. To, že už jako batole dokázal, že ho vlkodlak přijal je něco.
Krásná kapča a moc se těším na pokračování :-D
PS: držím palce při zkouškách

Re: :-)

Sitara | 05.05.2013

Ano, Brumbál je prostě padouch :-D
Jsem ráda, že se ti kapča líbila :-)
Moc děkuju za komentík i za držení palců :-)

Chci díru!

Benny | 05.05.2013

Merline,dneska je to sama perla:)Lucius má přece šarm,že by to na ty skrčky neplatilo?Ovšem při té větě:Chci díru.Mne trochu zamrazilo,Cissa jich má málo?A on to vlastně myslel jinak:D Dneska prostě nebyl ve formě.(Nebo já)Konečně Tom ví,že má vnoučka.Pevně věřím,že se Tom i přes svou dobrotu srdce,tomu parchantovi pořádně pomstí.Tedy nevím jak Tvé kočky tolerují pejska.Ale u mě doma taková idylka jako mezi vlkodlakem a kočičakem nevládne.Popsáno každopádně hezky.Nevýslovně se těším na přiští díl,jupí,bude sex(neřikej,že ne!!slibilas mi to!!)PS.Mail ve schránce.

Re: Chci díru!

Sitara | 05.05.2013

Ježíííš, na co ty taky hned nemyslíš :-D
Třeba teď, když ví, že je to vnouček, napříště pomlčí o šmajchlovacích hodinkách :-D
No to víš, že netolerují :-D (ale kdysi dávno jsme měli psa, který kočkám dovoloval, aby si z něj dělaly matraci (myšleno podložku na spaní!) :-D Ale což, jsou divnější věci ve zvířecí říši...
Ano ano, já vím, že jsem ti slíbila sex :-D Šmajchlování bude, neboj, jen si ještě nejsem jistá kvalitou, neboť přeloženou tu scénu zatím nemám a ze čtení z minulýho roku už si to nepamatuju...
Díky za komentář (i za připomenutí) ;-)

Re: Re: Chci díru!

Benny | 05.05.2013

Vždyť víš,že myslím jen na to jedno:)(aby bylo jasno,tak je to snarry)U nás doma je to o toleranci,ale když kocourovi prdne v kouli(kterou nemá)Je u nás rodeo:)To je uplně jedno,hlavně trochu šmajchlovaní(na to se těším 2,5měsíce)Alespoň trochu ošahavaní přes kalhoty:)

Re: Re: Re: Chci díru!

Sitara | 05.05.2013

Jasno :-D (snarry a ta druhá věc na s :-P ). To je asi kocour pořád trochu nesvůj, že přišel o klenoty...ne? Chudák malej traumatizovanej :-D
Trocha otlapkávání přes kalhoty... tak málo ti postačí k radosti? :-D Zejtra se do tý scény vrhnu a pak ti dám vědět, jestli má cenu se těšit ;-)

Re: Re: Re: Re: Chci díru!

Benny | 05.05.2013

Uhádla si snarry a Spodky,nejraději:)Byla sranda,když si po kastraci umýval nádobíčko,to skákal metr vysoko:D Ano,ocapkavání přes kalhoty mi stačí(je to děsně sexy předehra)OPOVAŽ SE!!Žádné prozrazování děje,počkám si...a nebo,že bys přece vypustila malé info?;D

Re: Re: Re: Re: Re: Chci díru!

Sitara | 06.05.2013

No tak když na těch Spodkách a snarry tak trváš... :-P
Mělas slyšet našeho pesana, když mu potom doktorka tahala stehy... říkala že ho to nebolí, ale musely jsme ho málem zalehnout tři, aby mohla pracovat :-D Jedno jaký druh, hoši jsou na to citliví :-D
Máš pravdu, nic ti neřeknu, přece ti nepokazím to očekávání... :-P

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chci díru!

Benny | 07.05.2013

Kocourkům stehy netahají,ovšem Bobišek měl na té parodii pytličku asi měsíc a půl modré stehy.Které jsem mu potom odlupovala:)Teda,myslela jsem,že budeš víc sdílnějši.Škaredá Verunka:D

Re: Chci díru!

Mája | 07.05.2013

Tak to naši kocouři čubinu milujou. Respektive jeden z nich. Radši si hraje se psem, než s tím druhým líným mackem. Fakt je, že je to střeďačka, jen o trochu větší než kocouři. Když byl Maxík malý, tak ji lovil podobným způsobem, jako lvi strhávají zebry. Věčně na ní visel a čubina si tuhle hru taky užívala... Takže já si to klidně dokážu představit :-)

Re: Re: Chci díru!

Benny | 07.05.2013

Moje čubina brala kocurka jako miminko,ovšem mateřské pudy jí přešly,když jí macek přerostl o 10cm v kohoutku.Ona je celkově divný patron,mužské až na pár vyjimek nemusí,raději holky.Také o ní tvrdím,že je to feministka a skrytá lesbička.Máš vidět,když jí kocur laskyplně olizuje,prostě nasraná feministka před výbuchem.:)Gratuluji k párečku.

Re: Re: Re: Chci díru!

Sitara | 07.05.2013

Vypadá to, že si se svým zvířectvem užiješ :-D
Feministická fenka a sebevražedný (pardon, létající :-P ) kocour, to je teda páreček :-D

Záznamy: 21 - 40 ze 40
<< 1 | 2

Přidat nový příspěvek