BAtW 8

14.09.2016 19:15

 

Zdravím! :)

Doufám, že jste prožili příjemné prázdniny :)

Po delší odmlce a díky market a ranchan jsem se dokopala doopravit osmou kapitolu (která je mimochodem poslední obetovanou kapitolou) a hodit ji sem. Kdy přibudou další je zatím ve hvězdách. Uvažuju o tom, že jich sem pak hodím víc najednou, až si je dle svých možností "pořádně" projdu a opravím.

Příjemné počteníčko ;)

 

 

Kapitola 8 – Piráti z Cassiopeiy

Galaxie Cassiopeia

Soustava Shedir

Širý vesmír

 

V úkrytu setrvali hodnou chvíli, ještě dlouho potom, co se lodní motory probudily k životu a oni vyrazili pryč z té mizerné planety. Lhal by, kdyby tvrdil, že si úlevně nevydechl, jakmile byli na cestě. Stark seděl hned vedle něj, jejich ramena se dotýkala, protože za bednami nebylo moc místa, smrtelníkova pozornost slábla, ale on byl pořád ve střehu. Loki ještě nevěděl, zda ho bude potřebovat k likvidaci lodní posádky, ale bylo lepší mít ho po ruce. Chtěl počkat, dokud nebudou dost daleko, než provede svůj tah, jenže neměl tušení, jakou rychlostí se ta loď pohybovala. Bude to muset odhadnout.

„Jak dlouho tu zůstaneme?“ zeptal se Stark velmi tichým hlasem.

„Nedočkavý?“

„Žíznivý.“

„Chvíli. Za krátko bychom měli být dostatečně daleko.“

„Jak to teda proběhne?“

„Tiše se přesuneme, prohledáme loď a zabijeme je, pokud možno jednoho po druhém.“

„Zabijeme je,“ opakoval Stakr pomalu a něco v jeho tónu přimělo Lokiho se na něj podívat.

„Ano, zabijeme. Co sis myslel, že uděláme?“

„Já nevím,“ potřásl Stark hlavou. „Ale tohle se mi nelíbí.“

Loki odolal nutkání se mu vysmát. Očekával podobný druh sentimentality. Tohle činilo všechny ty ušlechtilé „hrdiny“ tak nesnesitelně otravnými. To, že nechali své osobní pocity a irelevantní morální kodexy, aby jim zabránily udělat to, co bylo třeba. Odmítali přinášet nutné oběti pro vyšší cíl, ale vždy se vrhali do náruče smrti. Stateční, udatní šampioni, ale jakmile bylo třeba vyšší oběti, ustoupili, schovávajíce se za štíty z falešných idejí a pravidel. Hlupáci, všichni z nich.

„Je mi jedno, jestli se ti to líbí nebo ne, Starku,“ odtušil Loki tichým, ale pevným tónem. „Potřebujeme tuhle loď, tak si ji vezmeme.“

„Možná bychom si ji mohli vzít bez-“

„Bez čeho? Předtím se nezdálo, že by ti vadilo zabíjet.“

„To bylo jiné! Drželi nás v zajetí, mučili nás, kurva, ale posádka na lodi s tím neměla nic společného. Netýká se jich to, jsou nevinní.“

„Nevinní? Jak to můžeš vědět? Možná jsou to všichni pašeráci nebo zloději a vrazi, kteří masakrují a plení napříč celou galaxií.“

„Nebo taky ne.“

„Opravdu si myslíš, že nevinní by používali to letiště, ze kterého jsme právě vzlétli, že nevinní by smlouvali a obchodovali s těmi odpornými bestiemi, jež obývají tuto planetu? Byli by vítáni v docích planety v takové pochybné části vesmíru, kdyby byli tak moc neškodní? Jsi tak naivní? Nebo si jen znovu zkoušíš hrát na hrdinu?“

Stark na něj zíral divokýma rozzlobenýma očima.

„Podívej se na to takhle, Starku,“ pokračoval Loki. „Pokud je necháme naživu, vezmou nás zpátky nebo zalarmují Jiného a jeho muže.“

„Možná že ne. Možná by pomohli.“

„Jsi opravdu ochotný to riskovat?“ zeptal se. „Riskovat návrat zpátky tam, do té špinavé díry a rukou Jiného? Přemýšlej. Co by se stalo, kdyby ses vrátil? Jak dlouho by jim trvalo tě úplně zlomit, zbavit tě příčetnosti spolu s tvou kůží? Nenechají tě zemřít, víš to, ach ne, ne dokud jim neřekneš všechna svá tajemství, zaprodáš jim svou planetu, svou rasu, své přátele. Drželi by tě naživu roky, kdyby museli. A na konec bys i zapomněl, kdo jsi. Nebyl bys nic než rozbitou loutkou v jejich rukou, třesoucí se u jejich nohou, zatímco tvůj svět by hořel. Přemýšlej o tom, Starku.“

Stark zaťal ruce i čelist. Oči měl tvrdé a díval se přímo před sebe, tvář studená tvrdá maska, pečlivě skrývající většinu emocí. Trochu se chvěl, ale Loki nedokázal říct, jestli to způsobovala zima, vztek nebo strach.

Jsi skutečně ochotný to riskovat?“ otázal se Loki znovu, pomaleji a pevněji. Stark nasál dech skrz zuby a pevně sevřel oči. Po dlouhé chvíli zavrtěl hlavou, ačkoli to vypadalo, jako by ho to bolelo. Dobrá, alespoň se z toho mohl poučit.

„Pojďme tedy,“ vyzval ho Loki a vstal. Museli převzít loď.

ooOoo

První krk, který podřízl, patřil muži dole u motorů. Vyskytoval se v blízkosti nákladového prostoru, tudíž nejdřív narazili na něj. Zbavit se dalších dvou bylo trochu těžší, protože zatímco první bezhlesně padl, druhý vytáhl zbraň – mnohem menší než byla ta, kterou měl u sebe Stark – a povedlo se mu vyhnout se prvnímu Lokiho útoku. Naštěstí ho dokázal poranit dřív, než dostal šanci vystřelit a poté, co přišel o zbraň, padl dostatečně brzy. Stark neudělal nic, ne že by ho bylo potřeba, ale Loki si byl jistý, že kdyby to situace vyžadovala, zmáčkl by spoušť. Nechtěl se nechat znovu zajmout, opětovně uvěznit a rozhodně nechtěl poskytnout své znalosti Jinému a Thanosovi, kteří by ohrozili tolik světů.

Dalšího zabil v něčem, co vypadalo jako malá kuchyň, a povšiml si, že by měli mít dostatek zásob i na delší cestu. Dva našli spát nebo přinejmenším podřimovat, takže je rovněž zlikvidoval v tichosti. Stark vypadal trochu bledě, ale tvář měl ponurou a tvrdou, Loki ten výraz znal. Bude stát za svým rozhodnutím a později bojovat se svou vinou. Oh, Stark se mohl cítit provinile, pokud chtěl, byla to jeho vlastní chyba, že nedokázal akceptovat nutnost.

Na dalšího narazili v koridoru a Loki si byl jistý, že posádka si již uvědomovala, že něco nebylo v pořádku, i když nevěděli co, protože tenhle už měl svou zbraň vytaženou. Loki se k němu nedokázal dostat dost rychle a utrpěl z té malé zbraně ránu do nohy. Zasyčel bolestí a klopýtl, ale pak spustil další téměř tichý výstřel a muž padl po zásahu ze Starkovy pistole.

„Nakonec ses rozhodl se zapojit?“ zeptal se Loki.

„Drž hubu,“ vyštěkl Stark úsečně, vysílaje k němu poměrně působivý zlostný pohled. Loki se postavil, a ačkoli mu teď chůze působila bolest, dokázal jít bez problémů dál.

Konečně se dostali k velícímu můstku a Lokiho odhad ohledně počtu členů posádky se ukázal být správný. Uvnitř určitě měli alespoň jednoho nebo dva piloty, možná i kapitána nebo někoho jiného, ale nemohlo jich tam být víc než tři nebo čtyři. Jenomže tentokrát zahájili palbu oni, takže to nešlo tak dobře. Na druhou stranu se zdálo, že Stark se více upínal na přežití, než aby se teď staral o své morální dilema. Jednoho zranila Starkova zbraň a další zemřel, když měl Loki konečně šanci vrhnout svým ostřím. Bylo těžké zacílit a provést jemný hod s rukama stále ještě spoutanýma, ale podařilo se mu to právě tak dobře. Když zastřelili třetího, přesunuli se dovnitř. Loki si došel pro zbraň a pak se vydal přesvědčit, že nikdo z posádky nepřežil. Stark upustil svou zbraň s těžkým třesknutím a opřel se o zeď, přitlačil si pěsti na oči a ztěžka oddechoval.

Loki to chtěl okomentovat, ale rozhodl se, že by bylo nemoudré si Starka zcela znepřátelit, když ho potřeboval. Tak ho nechal utápět se ve svém hněvu nebo vině nebo čemkoliv jiném, co se mu teď honilo v hlavě.

„Změnil jsem názor,“ zamumlal Stark po chvíli. „Nechci být pirátem.“

„Dobře, já vážně nechci více lodí. Převzetí jsou tak únavná.“

„Únavná… ty to fakt nemáš v hlavě v pořádku, co?“ zeptal se Stark a Loki na moment ztuhl, načež se obrátil zpátky k smrtelníkovi.

„Jsem ochotný dělat to, co je třeba udělat. Cokoli je třeba k přežití,“ sdělil mu Loki. „Nejen vznešené důvody dokáží ospravedlnit prostředky k dosažení cíle. Ať je to, jak chce, jejich životy skončily, a mrtví se o důvody nestarají. Důvody jsou jen prostředkem k  utišení tvého vlastního svědomí. Takže mě ušetři své morální přednášky a pojď sem. Musíme se ujistit, že míříme správným směrem.“

Stark zůstal jednou v životě zticha a přistoupil k němu, aby se podíval na ovládání.

ooOoo

Loki nebyl obeznámen s technologií. Přinejmenším s tímhle druhem technologie ne. Všechny ty displeje a data a čísla a nejrůznější grafy mu nic neříkaly. Stark na druhou stranu se na to všechno zadíval a oči se mu okamžitě zostřily a kalkulovaly. Některé z displejů se vznášely ve vzduchu jako světlá transparentní iluze a ty byly z prvních, ke kterým Stark zamířil. Natáhl ruce a některé věci na nich přesunul.

„Podívej na to, skoro se cítím zase jako doma.“

„Což znamená?“

„Což znamená, že jsem génius a se svou vlastní technologií mířím správným směrem.“ Což Lokimu ve skutečnosti nevysvětlilo nic. Stark znovu všechno přelétl očima a povzdechl si. „Jsem na tohle příliš unavený,“ poznamenal a promnul si oči. „Byl jsi už někdy na takovéhle lodi?“

„Ne. Ty ano?“ Stark si odfrkl.

„Ne, ale jak jsem právě řekl… jsem génius. Pojď sem a přelož všechno, na co ukážu.“

Loki neměl rád, když se mu dávaly takovéhle rozkazy, ale nekomentoval to. Potřebovali obrátit loď správným směrem, než se zbaví těl. Přistoupil k člověku.

„Můžeš?“ ujišťoval se Stark. „Překládat, myslím. Všiml jsem si, že vždycky rozumíš a z nějakého důvodu ti je vždycky rozuměno, ale mám pocit, že to není proto, že jsi tak multilingvální.“

„Vše-jazyk, to není důležité. Mohu překládat. Měli bychom začít.“

„Dobře,“ souhlasil Stark, nedožadoval se odpovědí. Začal ukazovat na různé texty na displeji a Loki je nahlas předčítal. Trvalo to poměrně dlouho. Když byl hotov, člověk se na moment zarazil a prostě jen zíral na displeje, pak se natáhl a začal na nich něco přesouvat.

„Co to děláš?“

„Pssst.“

Loki spolkl, co na to chtěl odpovědět, a jen se díval. Stark stále pokračoval v přesouvání věcí, očima jednou za čas sklouzl přes druhý či třetí displej, který se vznášel ve vzduchu. Pak se najednou před těmi třemi objevil čtvrtý a Loki se nemusel ptát, aby poznal hvězdnou mapu.

„Takže kam přesně máme namířeno?“ zeptal se Stark.

„Na tom nezáleží, někam do Andromedy.“

„Dobře, ale neměli bychom si to namířit k Mléčné dráze?“

„K čemu?“

„Mléčná dráha… naše galaxie,“ vysvětlil Stark.

„Vy nazýváte naši…“ Loki se zarazil a nadechl se. „Vy smrtelníci jste směšní.“

„Proč? Když jsi na Zemi a podíváš se vzhůru, zbytek galaxie vypadá jako velká široká bílá cesta napříč oblohou. Je to trefný.“

„Pořád je to směšné jméno.“

„To je fuk. Takže neměli bychom si to namířit k Mléčné dráze? Protože si nejsem jistý, že je Andromeda tím samým směrem.“

„Bylo by nemoudré vybrat si přímou trasu zpátky k… naší galaxii, protože pokud nás někdo sleduje, budou nás tím směrem hledat.“

„Okej, dobrý postřeh, alternativní cesta, objížďka.“

„Ano, kromě toho si nejsem jistý, že máme dost vody, zásob nebo energie, abychom dosáhli Midgardu přímo.“

„Ne, v tom máš pravdu,“ potvrdil Stark. „Vím, že musíme být aspoň 2 miliony světelných let daleko, jestli ne víc, možná mnohem víc. Nevím ani, jak dlouho nám potrvá dostat se tam.“

„Ani já nevím přesně, ale vzhledem k tomu, že to musíme vzít delší trasou, udělat několik zastávek, abychom doplnili zásoby všeho, co bude potřeba… palivo možná.“

„Ne, vypadá to, že máme solární panely,“ řekl Stark a pak pokračoval v mluvení, když se na něj Loki jen zamračil. „Získávají solární energii, takže se jen potřebujeme dostat blízko k nějaké hvězdě, aby se generátory dobily.“

„Ach, chápu… důmyslné, připouštím. Máš to z…“

„Možná nerozumím všem slovům, ale obrázky hodně pomáhají.“

Stark znovu sáhl po displejích a posunul jedno místo na hvězdné mapě do jiného, až se mezi těmi body táhla silná čára. Objevilo se malé okno.

„Nech mě hádat, říká to ‚provádím výpočet‘,“ řekl Stark.

„Ano,“ Loki se znovu zamračil. Modrá čára zezelenala, hned jak zmizel text.

„Nová trasa nastavena,“ oznámil Stark.

„To je vše?“

„Jo, hotovo uděláno,“ prohlásil Stark. „No, tohle nebylo tak těžké, už tu je puštěný nějaký druh autopilota, takže jsem jen potřeboval změnit trasu, ale je tady prostě pořád příliš mnoho věcí ohledně téhle lodi, které ještě nevím. Žádné podrobnosti ohledně navigace nebo o podpoře života, nebo jestli máme nějaké obranné systémy nebo něco, nevím ani, jak to že se právě teď nevznášíme v tom, co by měla být nulová gravitace. Ale tohle všechno bude chtít aspoň pár hodin intensivní práce a já to prostě teď hned udělat nemůžu,“ Stark si přejel rukou po obličeji a zhluboka se nadechl. „V tuhle chvíli míříme správným směrem, zbytek můžu změnit později, jakmile se vyspím… a něčeho se napiju a najím.“

„Jdi,“ pobídl ho Loki.

„Co budeš dělat ty?“ chtěl vědět Stark.

„Zbavím se těl,“ odpověděl Loki. „Rozkládající se maso není moc příjemné.“

„A jak se jich hodláš… zbavit?“

„Vyhodím je ven do vesmíru.“

„Jasně, samozřejmě,“ Stark se rozhlédl, podle všeho trochu ztracený. „Možná bys mohl vzít jejich věci… myslím zbraně, klíče, munici, takové ty věci… můžeme je potřebovat.“

„V pořádku.“

„Vážně, cokoliv, co může vypadat užitečně.“

„Řekl jsem v pořádku, Starku. Jdi a odpočívej, v příštích dnech budeme mít hodně práce. Vzbudím tě, pokud se něco stane.“

„Dost jistě bys měl taky zamhouřit oko,“ doporučil mu člověk.

„Za pár hodin,“ odvětil Loki. „Možná se budeš chtít stejně tak umýt,“ dodal významným tónem. Ne že by on byl nějak čistší než člověk, ale poměrně brzy to napraví. Velice záhy se stejně zase zašpiní od krve, takže by to teď nemělo smysl.

„Fajn, cokoliv,“ Stark pokrčil rameny, pak popadl svou zbraň a zamířil ven. Loki se za ním chvíli díval, pak se ohlédl zpět na displeje, které mu pořád nedávaly moc smysl, i navzdory tomu, že rozuměl slovům, která na nich byla napsaná. Znovu se zamračil.

„Hmm…“ ale na tom nesešlo. Potřásl hlavou a obrátil se k tělům ležícím na podlaze kolem.

 

ooOoo

Další

ooOoo

 

 

Diskusní téma: BAtW 8

:)

market | 08.12.2016

Dokonalost. Moc jsem se na povídku těšila, bohužel jsem se k ni dostala až teď, ale aspoň jsem si mohla přečíst více kapitol. Musím uznat, že je to vážně skvělá povídka a moc se těším na další díly.

<3

Marsy | 18.10.2016

Boží, prosím další. Povídka je úžasná a já doufám, že budeš pokračovat.

Re: <3

Sitara | 13.11.2016

Ahoj Marsy, moc ráda bych vyhověla, ale další díly nejsou opravené, snažím se je opravit sama, ale momentálně je to tak trochu nad mé síly... Pokusím se, aby tu bylo pár kapitol aspoň jako vánoční dárek :)
Jinak jsem moc ráda, že se ti příběh zatím líbí, děkuju, žes mi dala vědět ;)

:-)

Lady corten | 16.09.2016

Děkuji za další dílem. Už jsem se pomalu začala bát.
Loki vždy dosáhne svého, chudák Tony, hihi. Jsem moc zvědavá, co se jim stane dál. Určitě klidu si dlouho neužijí.

Re: :-)

Sitara | 13.11.2016

Minimálně do 42. kapitoly se bát nemusíš :)
Mají před sebou dlouhou cestu plnou úžasných věcí (minimálně pro čtenáře) :D
Díky, Lady Corten, jsem ráda, že se líbí :)

Záznamy: 1 - 5 ze 5

Přidat nový příspěvek