BAtW 11
Kapitola 11 – Alyndor
Technologie na lodi byla úžasná tak, že se to slovy ani nedalo vyjádřit. Nejdřív mu holografické rozhraní prostě jen připomnělo jeho vlastní technologii a celkem s jistotou věděl, že skrze ně si získá nad lodí kontrolu. Když se ukázalo, že to není pravda, frustrovalo ho to víc, než dokázal říct. Nejen proto, že jeho dohoda s Lokim se týkala toho, že zvládne loď řídit, ale taky proto, že před sebou měl technologii, ke které nemohl získat přístup ani ji nemohl ovládat. A pak bum! DNI.
Jistě, energetické zbraně ho zajímaly, velmi ho zajímaly a Tony měl v plánu se na jejich chod podívat zblízka, protože se tak moc lišily od jeho repulsorů a paprsku z hrudního zdroje, ovšem co do efektivity si s nimi nezadaly, takže i když už nevyráběl zbraně, mohl by tu technologii využít k něčemu jinému, možná dokonce pro svůj oblek. Také chtěl pořád přijít na to, jak loď vyrovnávala nulovou gravitaci, měl nějaké teorie, ale potřeboval si je potvrdit. I tuhle technologii mohl využít tolika různými způsoby, och, lidi od NASA by mu zobali z ruky, kdyby jim něco takového nabídl… ne že by to už nedělali s tím satelitním softwarem, který pro ně vytvořil před pár lety. Byl si taky poměrně jistý, že tahle loď měla pokročilejší solární články, než měli na Zemi, takže i v tomto ohledu bylo co zkoumat. A to dosud neměl ani čas zkontrolovat, jestli na lodi byly nainstalované nějaké vzdušné či vodní filtry. Dávalo by to smysl. Kdo by se chtěl vozit s obrovskými zásobami kyslíku a vody, když by šlo všechno jednoduše nechat čistit a cirkulovat? Nemohl se dočkat, až se na tohle všechno taky podívá. Všechno to bylo úžasné, ale DNI… och, DNI bylo nádhernou třešničkou na vrchu tohohle technologického dortu. Na téhle lodi si vážně užije reverzního inženýrství do sytosti. Och ano.
Chtěl strávit víc času poznáváním hlavního počítače a lodních systémů, jelikož šlo o takový nový a fantastický způsob interakce. Prvně, co tu obroučku svou myslí aktivoval, ohromilo ho naprosté množství informací, které ho tak znenadání zahltily. Pak se dokázal soustředit a bylo to velkolepé. Jazyk už nepředstavoval problém; DNI mu nepromítalo do mysli slova, ale koncepce a čistá data. Bylo to zvláštní, ale náhle rozuměl tomu, co Loki mínil tím Vše-jazykem. Muselo to být podobné. Stále si mohl zobrazovat displeje, ale nepotřeboval je, zřejmě sloužily ostatním členům posádky, takže se velitel mohl zaměřit na to, aby byl v kontaktu s hlavním počítačem, zatímco drobné změny mohli provádět ostatní. Podobným způsobem Tony změnil jejich kurz bez DNI. Bylo to vážně ohromující. Bylo to zároveň obdobné a přitom nic jako být v jeho obleku. Podobné ve způsobu, jakým dostával viditelné informace a prostě věděl, že je připojený k lodi a mohl snadno měnit nastavení, ale rozdílné proto, že nebyl takhle spojený s oblekem. Měl v plánu pracovat na něčem takovém, na mnohem efektivnějším kontrolním systému, ale od téhle úrovně technologie byl pořád daleko.
Celkem vzato, cítil se líp, než jak tomu bylo za dlouhý čas. Pořád vězel daleko od domova, kolem stále číhala mnohá nebezpečí, ale tohle ho pozvedlo na duchu. Znovu dokázal přemýšlet o budoucnosti. Vlastně přemýšlel o tom, na čem by mohl pracovat a jak by mohl ty které věci využít. Och, DNI jeho oblek vylepší o tolik, že pro to neměl slov. Toužil tu mít sebou Jarvise, mohl by ho propojit s hlavním počítačem lodi, který byl vysoce pokročilý, ale UI to nebyla. Z toho důvodu bylo samozřejmě zapotřebí velitele. Možnosti v kombinování té mimozemské technologie s jeho vlastními vynálezy a zlepšováky byly nekonečné a téměř ohromující.
Byl by zůstal v hlavní kontrolní místnosti a poznával by loď, kdyby ho Loki nevyrušil. Vzhledem k tomu, že už cítil počínající bolest hlavy, rozhodl se v průzkumu pokračovat později. Pořád se potřeboval na DNI uvyknout, takže přemíra jeho užívání by teď nadělala víc škody než užitku. Tak Lokimu vysvětlil, jak DNI pracovalo, jak propojilo člověka přímo s počítačem, jak se informace převáděly mezi velitelem a lodí. Bůh vypadal silně zaujatý, i když se mračil, kdykoli Tony používal dlouhé technické termíny, které se Vše-jazykem pravděpodobně nepřekládaly moc dobře. Bůh si to chtěl samozřejmě vyzkoušet a zažít na vlastní kůži. Tony nejprve protestoval, ale pak mu Loki řekl, aby nebyl ohledně své nové hračky chamtivý a DNI mu vzal.
Následovaly dlouhé hodiny rozrušeného argumentování, protože Loki nedokázal loď ovládat. Příchozím údajům rozuměl dobře, takže měl Tony asi pravdu ohledně toho, že to bylo podobné způsobu, jakým Loki rozuměl všem jazykům, ale nemohl lodi dávat příkazy. Samozřejmě ho rozzlobilo, že nějaká pekelná mašina se mu odvážila vzdorovat či tak něco. Nejprve se jen dohadovali. Tony se mu pokoušel vysvětlit, jak počítače potřebovaly jasná data a že Loki se musel soustředit na to, aby mu počítač porozuměl. Loki si stěžoval, že loď byla příliš hloupá, aby mu rozuměla.
Pak se dohadování změnilo v diskuzi a po kdoví jak dlouhé době došli k závěru, že Loki jakožto uživatel magie vnímal svět naprosto jinak. Dokázal vycítit energie a pochody neviditelné pro ne-magické-držitele, tudíž celý jeho myšlenkový proces se v zásadě lišil od toho, co řízení lodi vyžadovalo. Diskuze se v tomto bodě stala vskutku zajímavou. Tony vysvětloval, že programováním, a zejména vytvořením Jarvise, se více než obeznámil s vnitřním fungováním počítačů včetně toho, jak pracovala procesní data a co by bylo snadno pochopitelné a co by bylo matoucí a mělo za následek chyby. Lokiho způsob myšlení se dal označit za příliš abstraktní a tak nemohl chápat logiku, kterou se řídily počítače.
Bylo to, jakoby se někdo pokoušel vyřešit matematickou rovnici na základě frekvencí a vlnových délek barvy čísel. Tony mohl rovnici vyřešit, počítač potřeboval, aby rovnice byla vyřešena, a Loki znal odpověď, ale ne proto, že by ji vyřešil, ale proto, že existoval nějaký druh velké kosmické síly, která uchovávala všechny odpovědi a Loki mohl slyšet její ozvěny a napíchnout se na ni. V tomto okamžiku začala být metafyzická stránka diskuze pro Tonyho trochu moc. Skončil debatu tím, že řekl bohovi, že ano, jeho způsob myšlení je příliš odlišný na to, aby byl kompatibilní s počítačem, ale samozřejmě by se to naučit mohl, potřeboval by jen čas a soustředění, a musel by přizpůsobit své myšlenky počítači. Loki pak zavrhl celou věc s tím, že by bylo mrhání jeho časem učit se, jak zjednodušit svou mysl, protože Tony loď řídit dokázal. Tony neuvedl na pravou míru, že Lokiho mysl nebyla vyspělejší než Tonyho, jenom jiná. Už si uvědomil, že malé pohlazení ega ho dostane dál a jednání s Lokim mu usnadní. A ne že by Tony musel lhát, protože se stěží dalo popřít, že bůh byl opravdu velmi inteligentní.
ooOoo
Jakmile skončili v řídící místnosti, najedli se a pak zamířili dolů do nákladového prostoru, aby ho trochu prohledali, jak si vyžádal Loki. Nákladový prostor byl právě tak velký, jak si ho Tony pamatoval. Své pátrání začali na dvou různých stranách a pokřikovali na sebe, co našli.
„Našel jsem nějaké jídlo… myslím,“ začal Tony.
„Tady v těch sudech jsou nějaké chemikálie, nevím jaké,“ zavolal Loki z druhé strany.
„Kolik?“ zajímal se Tony.
„Pět sudů. Asi bychom je neměli otevírat.“
„Moudrá volba, mohlo by to být jedovaté,“ odpověděl Tony, jak se probíral různými věcmi. „Asi jsem našel další poživatelné věci. Víš, že tu je někde pravděpodobně seznam, který by nám řekl, co přepravovali.“
„Ne, pokud to získali méně než počestnými způsoby,“ odvětil Loki. Tony nereagoval, protože to byla taky možnost.
„Našel jsem nějaké velké nástroje,“ oznámil pak Loki. „Opět, nevím, k čemu by se daly využít.“
„Za vteřinku se půjdu kouknout,“ řekl mu Tony, zatímco otevíral další velkou bednu. „Našel jsem… nemám ponětí, co jsem to našel.“ Natáhl se pro jeden z menších balíčků, které ležely uvnitř. „Vypadá to, jako skleněné kulky… ale nemyslím si, že je to opravdové sklo, jen se mu to podobá.“
„Září?“ ověřoval si Loki.
„Ne.“
„Pak to jsou možná prázdné schránky… Viděl jsem předtím nějaké zbraně nabité malými zářícími předměty válcovitého tvaru.“
„Možná,“ souhlasil Tony a položil balíček zpátky. Na tohle se také musí později podívat.
„Starku! Pojď sem!“ zvolal bůh a Tony seskočil z bedny a přešel k němu.
„Ano?“
„Podívej se na tohle,“ vybídl ho Loki a Tony nahlédl do bedny.
„Nějaký kov?“ zajímal se. Uvnitř bedny se nacházely pláty kovu, zřejmě připravené ke zpracování. Měly velmi sytě červenou barvu, téměř černou, když na ně padl stín.
„Ne jen tak nějaký kov. Je to alyndor.“
„Co?“
Loki si povzdechl. „To je název kovu. V Devíti světech je velmi vzácný a velmi cenný.“
„To není dobré, co? Jak cenný?“ zeptal se Tony.
„Velmi, v Devíti světech se dá většinou nalézt pouze na Nidavelliru a trpaslíci své zásoby chamtivě střeží.“
„Trpaslíci?“
„Teď ne,“ zastavil Loki směr jeho vyptávání.
„Dobře, čím je tak zvláštní?“ chtěl místo toho vědět Tony, ale na trpaslíky se určitě zeptá později.
„Je velmi lehký, ale silný, perfektní k vytvoření lehkých brnění nebo čepelí, co ho ale dělá skutečně unikátním, je to, že je to jeden z nejdokonalejších kovů pro kouzla.“
Teď byl na řadě Tony, aby si povzdechl. „Fajn, jsme zpátky u tématu Dračího doupěte… vysvětli.“
„Každé brnění, přilba, dýka nebo meč je jen kusem kovu, a zatímco můžeš kusem kovu napáchat značnou škodu, sotva by to stačilo na poranění boha nebo jiné nesmrtelné bytosti, nebo aby to ochránilo tebe před někým takovým. Začarované zbraně řežou, jako by žádná jiná čepel nemohla, začarovaná zbroj tě může ochránit od útoků, od kterých by to žádný jiný kov ani kůže nikdy nesvedly. Ale ne všechny kovy jsou vhodné pro očarování. Trpaslíci jsou nejlepší ve výrobě magických zbraní a výzbroje, ale ne jen díky svým dovednostem, nýbrž proto, že mají nejlepší materiály.“
„Dobře, takže tenhle kov tady je opravdu dobrý pro výrobu magických zbraní.“
„Nebo něčeho jiného.“
„Kolik toho máme?“ zeptal se Tony.
„Napočítal jsem zatím dvanáct beden, ale myslím, že v několika dalších řadách obsahují bedny to samé.“
Tony si rukou prohrábl vlasy. To nebylo dobré.
„Takže ty říkáš, že majitel by to mohl chtít zpátky, hm?“
„Nejspíš ano.“
„Prima,“ Tony se rozhlédl kolem a chvíli o tom přemýšlel. „Počkat… vzácný kov používaný na zbraně a brnění, prázdné kulky, chemikálie, proviant…“ ohlédl se na Lokiho. „Myslím, že mířili do válečné zóny.“
Loki se rozhlédl stejně tak, pohledem přelétl bedny. „Domnívám se, že můžeš mít pravdu,“ souhlasil. „Skrullské impérium je právě teď poměrně nestabilní, v mnoha soustavách vládne anarchie. Co my víme, mohly by se tu střetávat stovky armád.“
„A my tím směrem máme namířeno? Proč?“ zeptal se Tony.
„Protože věř tomu nebo ne, chaos je náš přítel, je mnohem snadnější se skrýt nebo zmizet v revoltujícím davu, než na mírumilovném místě.“
„Na takovém místě je taky mnohem snadnější zemřít,“ poznamenal Tony.
„Ne, pokud si budeme počínat dobře… jak to tak vypadá, máme hodně s čím vyjednávat. Válka je nákladná záležitost a všechny strany potřebují zásoby.“
„Ale ty si chceš nechat ten kov,“ konstatoval Tony.
„Ano,“ potvrdil Loki bez váhání. „Takové cenné materiály by se neměly zahazovat.“
„Dobře, pojďme se podívat, co dalšího tu potom máme.“
Loki přikývl a oba se vrátili k prohledávání nákladu. Tony měl ohledně té válečné zóny pravdu, poněvadž našli zdravotnické potřeby, menší soupravy nářadí, všelijaké druhy hygienických produktů, další chemikálie (snad pohonné hmoty), záterasové materiály, zřejmě pro stany nebo kamufláže, oděvní látky, a věci, které Tony rozpoznal jako součástky a komponenty na opravy, i když neměl ponětí, pro jaký druh dopravních prostředků byly určeny. No, mohli být na úplně jiné straně vesmíru, ale válka byla válka a armády potřebovaly ty samé věci všude. Jediná věc, které se jim nedostávalo, byly zbraně, jistě, měli prázdné kulky a alyndor, ale žádné skutečné zbraně nebo výbušniny. Tony byl za to tak trochu vděčný. Měli už dost zbraní, aby chránili sami sebe a neexistoval do pekla žádný způsob, jak by s nějakými začal zase obchodovat. Ale náklad celkem vzato opravdu představoval něco, s čím mohli směňovat. Vždy existovala místa, zvláště místa postižená válkou, která potřebovala zdravotnické potřeby nebo potraviny nebo cokoliv.
„Starku,“ zavolal Loki. „Našel jsem tu dveře.“
Tony slezl z vršku beden, na který se vyšplhal a zamířil k bohovi. Po několika okamžicích bez problémů našli otevírací mechanismus a poté, co se obrovské dveře zvolna otevřely, Tony chvíli jen zíral.
„Patří tohle k lodi nebo je to součást válečného zásobování?“ zajímal se Loki.
„No, rozhodně na tom je pár velkých zbraní,“ poznamenal Tony a vešel dovnitř. Řečená věc vypadala jako letadlo, o stejné velikosti jako SHIELDovské quinjety a pod každým křídlem měla několik působivých zbraní. Zcela jistě ne jen pro vesmírné cestování, ale i pro normální lety; pro výhradně vesmírné užití by křídla byla hrozně nadbytečná. „Možná je to malý transportér, aby nemuseli přistávat s hlavní lodí, pokud nemuseli přesouvat velký náklad. Chci říct, že vzlétnout z planety s takhle velkou lodí, dostat se z její atmosféry a gravitačního pole, to spaluje energii jako blázen. Bylo by plýtvání přistávat s hlavní lodí kvůli maličkostem.“
„Ať je to cokoliv,“ prohlásil Loki, když kráčel blíž a prohlížel si letadlo, „teď je to naše, bude to velmi užitečné.“
„Jo, budeme potřebovat ty zbraně, jestli ten, komu všechno tohle patří, začne ty věci hledat.“
„Tím bych se netrápil. Jedna zásilka bude scházet, ano, ale komukoliv to patřilo, jistě má větší problémy, než snažit se to dostat zpět… jako bojování ve válce.“
„Takže nebudou mít prostředky, aby po tom pátrali.“
„Pravděpodobně ne, nebo pokud to hledat začnou, budeme již daleko předaleko.“
„Zdá se mi to, nebo naše šance vypadají lépe a lépe?“ zeptal se pak Tony. Stál teď také u letadla. Měli by ho pravděpodobně prověřit stejně tak i zvnitřku.
„Vskutku.“
„Vážně bychom to mohli zvládnout,“ žasl Tony. Bylo to jako momentální prozření. Měli loď s neuvěřitelnou technologií, měli zásoby, měli zbraně, měli spoustu věcí, se kterými mohli obchodovat, pokud museli a teď měli dokonce navíc i menší letadlo.
„Existovaly tu snad někdy nějaké pochybnosti?“ zeptal se Loki.
„Uhh… jo!“ řekl mu Tony a Loki si odfrkl smíchy.
„Pojď! Podíváme se, jestli dokážu s touhle věcí létat, nebo jestli to také vyžaduje nějakou zjednodušenou počítačovou mysl.“
„Věděl jsem, že tě žere, že nemůžeš ovládat loď.“
„Buď vděčný, že nemohu,“ poradil mu Loki, když našel vstup do lodi a otevřel ho. Učil se rychle, když přišlo na technologii. „Kdybych mohl… k čemu bych tě potřeboval?“
Znělo to téměř jako hrozba, ale řečená lehkým tónem. Tony se chvíli cítil zmateně, ale pak to začal chápat. Loki měl dobrou náladu. Všechny ty věci, které našli v nákladu, značně zvýšily jejich šance dostat se zpátky domů. Možná to zapříčinil hlavně alyndor, vzácný kov, který se hodil pro magické použití. Ten tón, ten záblesk v jeho očích… Loki pociťoval stejnou dychtivost, aby se podrobněji podíval na ten kov a něco s ním podnikl, jako Tony ohledně DNI a zbytku technologie, kterou našel na lodi. Nemělo by ho těšit, že má něco společného s nějakým po světové dominanci lačnícím šíleným bohem jako je Loki, ale může to pomoct udržet tohle dočasné příměří mezi nimi a to byla priorita ve srovnání s tím, jak se Tony osobně cítil ohledně celé té věci. Mohl by se kvůli tomu trápit, kdysi když byl doma, když měl Pepper po svém boku, její úsměv, na který se mohl každé ráno dívat, Jarvise odpovídajícího na jeho zavolání, Rhodeyho, který byl připraven krýt mu záda, když věci vypadaly špatně… prostě doma. Ale právě teď měl jen tuhle loď a Lokiho, jedině takhle se dostane domů a cokoliv k tomu dopomůže, je fajn.
„Starku! Pojď už!“ křikl Loki zvnitřku letadla. Panovačný malý bastard, ale Tony ho přesto následoval.
ooOoo
ooOoo
Diskusní téma: BAtW 11
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.